6. sociální psychologie

to jak lidé vnimaji svět okolo sebe a jak na sebe vzájemně působí

proces výměny informací, verbální (pomocí slov) a neverbální: gesta, vzájemná blízkost (proxemika), mimika, posturika (postoj těla, jsou většinou nevědomé), vzezření

rozdělil osobní zóny: intimní (partner, nejbližší), osobní (přátelé), společenská (běžná interakce), veřejná (otevřená prostranství) -> pokud se osoba nachází v zóně bližší než chceme, vyvozuje to stres

celkový vzhled jak vypadáme ovlivňuje co si myslí ostatní

přisuzování příčin lidskému chování, vnitřní (dispoziční) vlivy působící zevnitř (vlastnosti, hodnoty) a vnější (situační): vlivy okolí (společenské normy..)

podceňujeme situační vlivy a předpokládáme, že chování jedince je dáno jeho vlastností (když vezmeme ze země 50 korunu = uděláme to protože se k ní nimdo nehlásil, udělá to někdo jiný = je lakomý)

pozitivní/negativní hodnocení reakci jedině vůči nějaké věci, afektivní (předsudky) kognitivní (stereotypy) behaviorální (diskriminace) př. negativní postoj k prodavači zmrzliny: projevují se pocitově (nemám je rád), chováním (nekupuju si u nich zmrzlinu), myšlením (dělají bezvýznamnou práci)

nepříjemné pocity/vnitřní napětí způsobené nesouladem dvou kognic, chování člověka není v souladu s jeho postojem k dané věci a vytváří tak tlak ke změně

Solomon Asch experiment -> tlak na jedince být součástí davu a nerozporovat v jeho názorech: stačí jeden se stejným názorem a svůj názor si ale podržíme -> je vrozená: dbaní na společenské nkrmy a nejisota vlastní odpovědi

Stanley Milgram -> experiment: uniforma, stálý dohled, prostředí pomudu, chybějící kontakt s obětí poslušnost vůči autoritě podporují

Philip Zimbardo -> experiment: po rozdělení rolí se lidé v daném prostředí po době zcela žili do svých rolí, že začali ignorovat své morální postoje

lidé při různých incidentech předávají svou zodpovědnost za (volání policie, záchranky atd.) na druhé, že po té to neudělá nikdo

jakou roli hrají naše očekávání ve formování okolí

vytvoření přestav o druhé osobě na základě prvního dojmu

skupina je schopna se více přiklonit k některému pólu řešení (radikálnější)

soupeření: lidé usilují o dosažení svých cílů a úspěch jednoho vede k neúspěchu druhých

proces, kdy v přítomnosti jiných lidí vede k podání lepšího výkonu