OPH A

624 flashcardsby strawmint
Study these flashcardsFree · spaced repetition · iPhone, Android, Mac & web

First 300 of 624 cards

1
1 Postavení občanského práva v systému soukromého práva (občanské právo jako obecné právo soukromé, zvláštní soukromá práva)
2
Jaké máme základní teorie na rozlišení soukromého a veřejného práva?
1) zájmová (zda jde o obecné blaho či soukromý zájem) 2) mocenská (rozlišení podle toho, zda subjekty právního styku jsou navzájem v postavení nadřízenosti a podřízenosti nebo v rovném postavení) 3) organická (důraz na to, zda se subjekt ocitá v určitém právním poměru z důvodu členství ve veřejné korporaci) - dnes převažuje mocenské pojetí
3
Charakterizuj veřejné právo základními charakteristikami.
enumerativnost veřejnoprávních pretenzí, nerovné postavení, kogentnost norem, realizuje se skrze něj veřejný zájem
4
Charakterizuj soukromé právo základními charakteristikami.
zásada legální licence, rovné postavení, autonomie vůle, dispozitivnost norem
5
Jaká je základní norma občanského práva? Jakou má strukturu?
OZ 89/2012 => 5 částí: 1) obecná část (zásady a instituty společné pro celý zákoník - osoby, věci, P skutečnosti, zastoupení), 2) rodinné právo (manželství, příbuzenství a švagrovství, poručenství a jiné formy péče), 3) absolutní majetková práva (všeobecná ust., věcná P (vč. držby), dědické P), 4) relativní majetková práva (všobecná ust., závazky z PJ, závazky z deliktů, závazky z jiných P důvodů), 5) ust. společná, přechodná a závěrečná
6
Co je předmětem OP?
upravuje osobní stav osob (§9(1)) a soukromá P&P osobní a majetkové povahy se řídí v OZ v tom rozsahu, v jakém jej neupravují jiné PP (odst. 2)
7
Jmenuj základní pilíře OP
integrita osobnosti člověka, rodina, rodičovství, manželství, vlastnictví, dědická posloupnost, tvůrčí dušev. činnost, peněžně ekvivalentní směna statků
8
2 Zásady občanského práva
9
Co jsou to právní zásady?
základní pravidla (vůdčí ideje), která ovládají právo jako celek nebo jeho jednotlivá odvětví
10
Jaký mají právní zásady význam?
pro aplikaci a výklad jednotlivých institutů nebo ustanovení soukromého práva a pro tvorbu práv
11
Jaký význam mají zásady občanského práva?
základní pravidla, která ovládají soukromé právo jako celek, přičemž hlavním pramenem zásad soukromého práva je občanský zákoník
12
Jaké zásady jsou uvedeny v § 3 odst. 2 OZ?
a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží
13
Jaké zásady občanského práva jsou uvedeny v LZPS?
čl. 1 (Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.), čl. 6 (právo na život), čl. 10 (právo na lidskou důstojnost, čest, dobrou pověst), čl. 11 (ochrana vlastnictví)
14
Jaké jsou základní zásady občanského práva?
a) autonomie vůle, b) legální licence, c) rovné postavení osob soukromého práva, d) ochrana slabší strany, e) závaznost slibu a uzavřené smlouvy (pacta sunt servanda), f) presumpce poctivosti a dobré víry, g) nikomu neškodit (neminem laedere), h) prevence, i) nikomu neškodí ten, kdo vykonává vlastní soukromé právo, j) soukromá práva patří bdělým (vigilantibus iura), j) nemo plus iuris (nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má)
15
V čem spočívá zásada autonomie vůle a jaké jsou z ní výjimky?
nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti
16
Jaké jsou příklady slabší strany?
nájemce, osoba s duševní poruchou, spotřebitel, dítě, ale i živnostník vůči velké firmě atd.
17
Jaké jsou výjimky ze zásady pacta sund servanda?
podstatná změna okolností, při které by bylo nespravedlivé trvat na dodržení smlouvy (nutné obnovení rovnováhy)
18
"Jaké jsou limity zásady ""nikomu neškodí ten, kdo vykonává vlastní soukromé právo""?"
zjevné zneužití práva či šikanózní výkon práva
19
"Jak se projevuje zásada ""soukromá práva patří bdělým""?"
"uplatnění institutů promlčení a vydržení, neznalost práva neomlouvá, zásada ""přednost má ten, kdo vykonal své subjektivní právo dříve"""
20
Jaké jsou příklady zásad nevyřčených v úvodu OZ?
analogia legis + analogia iuris, ochrana práv nabytých v dobré víře, z bezpráví právo nevznikne
21
3 Občanskoprávní normy kogentní a dispozitivní
22
Co je to právní norma?
pravidlo chování státem vytvořené či uznané, je závazné a vynutitelné
23
Jaké jsou složky právní normy?
hypotéza (podmínky realizace normy), dispozice (vlastní pravidlo chování), sankce (újma za porušení právních povinností stanovených v dispozici právní normy) - někdy bez sankce
24
Jak lze od sebe rozeznat kogentní a dispozitivní normy?
"někdy výslovně vyplývá ze zákona („zakazuje se"", „neupraví-li si strany odchylně jinak""), někdy ne --> pak korektiv § 1 odst. 2 OZ nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti"
25
Co to jsou dobré mravy?
souhrn společných, kulturních a mravních norem (DM jsou tedy pravidla chování) , které v historickém vývoji vykazují jistou neměnost, vystihuje podstatné historické vývoji historické tendence a zejména jsou sdíleny a uznávány rozhodující většinou společnosti + výjimečný korektiv k odstranění příkrosti a tvrdosti strohé aplikace zákona
26
Co je to veřejný pořádek?
objektivním právem stanovený a chráněný stav společnosti a státu, na jehož neporušitelnosti je nutno bezvýhradně trvá - základní pravidla, která je třeba dodržovat, a to bezvýhradně
27
Co jsou to relativně kogentní normy?
jsou kogentní jen ve vztahu ke slabší straně
28
Co to znamená tzv. kogentní prvek dispozitivní normy?
pokud si strany ujednají jinak, musí se chovat podle ujednaného (lex contractus) x pokud si strany neujednají jinak, musí se chovat podle právní normy (stává se normou kogentní)
29
4 Občanskoprávní skutečnosti (pojem, druhy)
ČÁST PRVNÍ, HLAVA V
30
Definuj pojem občanskoprávní skutečnost.
objektivní skutečnost, kterou objektivní P bere na zřetel a spojuje s ní P následky
31
Definuj pojem právní následek.
vznik, změna nebo zánik subjektivních PneboP
32
Jak lze třídit občanskoprávní skutečnosti?
Dle existence vůle - 1)pro které je charakteristická existence (PJ, konstitutiv. r. st. orgánu); 2)pro které není charakteristická existence vůle (P události); 3)vytvoření věci 4)složená P skutečnost
33
Definuj pojem právní jednání
Chování osoby, které je schopné vyvolat právní následky
34
Definuj pojem právní události
Součást objektivní reality, skutečnost, která je v určité podobě a za určitých okolností P významná
35
Čas jako právní událost
1) časový okamžik, se kterým P spojuje určité P následky (den uzavření smlouvy) 2) běh času, s jejímž koncem P spojuje následky (dosažení zletilosti) 3) doba (časový úsek, který omezuje existenci P/P) x lhůta (časový úsek k uplatnění P u jiného subjektu/ke splnění povinnosti
36
Co to je právní stav?
následek P skutečnosti (PJ, konstitutiv. r), např. manželství, nezvěstnost (X protiP stav -> následek všech P skutečností
37
Jak dělíme právní domněnky
vyvratitelné X nevyvratitelné
38
Co to je právní fikce?
za určitých okolností se jí finguje právní skutečnost, která zcela určitě nenastala, a to kvůli ulehčení dokazování
39
5 Právní jednání (pojem, druhy, náležitosti, výklad). Protiprávní jednání
ČÁST PRVNÍ, HLAVA V
40
Definuj pojem právní jednání
Chování osoby, které je schopné vyvolat právní následky/vůle projevená navenek, kt. má vyvolat P následky
41
Jak lze projevit vůli navenek?
konání X opomenutí / výslovně X konkludentně X mlčky
42
Jaké máme druhy PJ?
1) jednostranné X dvou/vícestranné, 2) kauzální X abstraktní, 3) adresovaná X neadresovaná, 4) inter vivos X mortis causa, 5) formální X neformální, 6) synallagmatická (vzájemná povinnost plnit) X asynallagmatická (pojišťovací smlouva), 7) úplatná X bezúplatná X smíšená, 8) pojmenovaná X nepojmenovaná
43
Jaké jsou náležitosti PJ a jaké jsou důsledky jejich nedodržení?
1) subjekt (P os. + dostatečná míra svépráv.), 2) vůle, 3) projevu vůle, 4) předmětu projevu vůle; důsledek => neexistence PJ (zdánlivost) / neplatnost
44
Co to je vůle (jako náležitost PJ)? Rozveď.
psychický stav jednajícího k zamýšlenému následku; musí být: a) svobodná (vis absoluta=>zdánlivost/vis compulsiva=>relativ. neplat.) b) vážná (simulovaná=předstíraná / disimulovaná=zastírající) c) prostá omylu (podstatný omyl=>relativ. neplat.) d) prosta tísně (v kumulaci s nevýh. podmínkami)
45
Rozveď více projev vůle (jako náležitost PJ)
musí být: a) určitá b) srozumitelná (lze zhojit) c) mít náležitou formu (zásada bezformálnosti
46
Jaké jsou prvky předmětu projevu vůle?
a) možnost (pokud od začátku nemožné => absolutní neplatnost) b) dovolenost (musí odpovídat Z + dobrým mravům)
47
Co víš o výkladu PJ?
1) dle obsahu (vykládá se dle skuteč. obsahu) 2) dle úmyslu (byl-li druhé straně znám/musela o něm vědět) 3) dle pravidelného významu (kt. by přisoudila strana adresáta) 4) dle praxe stran 5) výraz připouštějící vícero víznamů => k tíži toho, kdo jej užil jako první
48
6 Neplatnost právního jednání (včetně konvalidace a konverze)
ČÁST PRVNÍ, HLAVA V
49
Kdy hovoříme o neplatnosti PJ?
aby PJ mohlo být považováno za neplatné, je třeba, aby bylo tzv. perfektní (dovršeno, hotové); jedná se o negativní následek vad konkr. PJ
50
Co když PJ není dovršeno?
tak mluvíme o tzv. zdánlivosti (non negotium) => PJ NEEXISTUJE, nejsou totiž splněny zvl. náležitosti projevu vůle - výčet vad je taxativní: 1) chybí vůle (=vis absoluta) 2) chybí zjevně projevená vážná vůle (hra, žert) 3) neurčitost/nesrozumitelnost (a nelze zjistit ani výkladem)
51
Co když si nejsme jisti, zdali je konkrétní PJ platné/neplatné?
§574 => na PJ je třeba hledět spíše jako na platné než neplatné
52
Jaké jsou důvody neplatnosti?
dem. výčet §580 (=hlavní důvody neplatnosti) => 1) počáteční nemožnost k plnění 2) omyl 3) rozpor s DM/Z 4) nedostatek formy 5) nedostatek potřebné způsobilosti k jednání
53
Jaké typy neplatnosti rozlišujeme?
1) relativní (na ochranu určité osoby => dovolat se může jen tato osoba) 2) absolutní (nastává bez dalšího) 3) částečná (neplatná část se oddělí, pokud lze)
54
Jaké jsou důvody absolutní neplatnosti?
"taxativně §588: 1) odporuje Z a ZJEVNĚ narušuje veřej. pořádek 2) plnění od počátku nemožné 3) ZJEVNĚ se příčí DM + 2 ""extra"" důvody - a) nedostatek potřebné způsobilosti P jednat b) i pouhý rozpor se Z, pokud smysl a účel Z vyžaduje, aby PJ od počátku vyvolávalo P následky"
55
Co to je konvalidace?
zhojení vady PJ (lze i u zdánlivosti); 1) konvalidace schválením (je samostatným PJ, ne nápravou => ne u absolutně neplatného PJ - např. opatrovanec jednal, ale neměl => opatrovník dodatečně schválí) 2) konvalidace soudem (neplatnost v určení množstevním, časovém, územním)
56
Co to je ratihabice?
náprava neplatnosti (např. os. MŮŽE jednat sama, ale potřebuje souhlas => dostane dodatečně souhlas => napraví neplatnost)
57
Co to je konverze?
neplatné PJ splňuje požadavky jiného PJ - pokud vyjadřuje vůli os., kt. PJ
58
7 Relativní neúčinnost právního jednání (odporovatelnost)
ČÁST PRVNÍ, HLAVA V
59
Co to je účinnost?
vlastnost PJ => zda vyvolalo/nevyvolalo/je/není schopné vyvolat P následky
60
Kdy je PJ účinné?
adresované - okamžike, kdy se dostane do sféry adresáta x neadresované - účinnost vznikem
61
Co to je relativní neúčinnost?
institut vytvořený na ochranu věřitele, ten odvrací důsledky dlužníkova PJ učiněného ve prospěch 3. osoby a současně v neprospěch věřitele
62
Jakou žalobou se může věřitel bránit a proti komu se podává a jaké má účinky?
odpůrčí => proti 3. osobě, kt. s dlužníkam P jednala/nabyla prospěch => napadené PJ dlužníka nemá vůči věřiteli P účinky => 3. osoba = nepoctivý držitel => povinen uspokojit věřitele z toho, co ušlo z dlužníkova majetku
63
Z jakých důvodů může nastat relativní neúčinnost?
1) PJ v úmyslu zkrátit věřitele: a) v posledních 5 letech učinil v úmyslu je zkrátit a úmysl byl druhé straně znám b) v posledních 2 letech ZKRÁTIL a úmysl MUSEL být druhé straně znám c) v posledních 2 letech zkrátil a 3. osoba = os. blízká a úmysl nebyl znám/ani být nemusel, 2) mrhání majetkem (lhůta 1R - kupní/směnná S a druhá strana musela poznat), 3) bezúplatné převody majetku (lhůta 2R + určité výjimky), 4) opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové P/kterým mu vznikl dluh
64
Co to je výhrada věřitele?
předpoklad odpůrčího P = vykonatelná pohledávka; než všeak věřitel získá vykonatel. exe. titul, může mu uplynout lhůta k odporu => výhrada věřitele
65
8 Osoby fyzické (právní osobnost, nezvěstnost, důkaz smrti, domněnka smrti; svéprávnost, přiznání svéprávnosti, omezení svéprávnosti).
ČÁST PRVNÍ, HLAVA II
66
Co to je právní osobnost? Kdy vzniká a zaniká?
způsobilost mít v mezích P řádu P&P (=způsobilost být subjektem); vznik - narození (X nasciturus - na počaté dítě se hledí jako živé, pokud to vyhovuje jeho P zájmům); zánik - smrt
67
Co to je svéprávnost? Kdy vzniká a zaniká?
způsobilost FO nabývat pro sebe vlastním jménem právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem; vznik - postupně podle duševní a rozumové vyspělosti FO, plná svéprávnost - a) zletilostí b) uzavřením manželství (nezaniká zánikem) c) rozhodnutím soudu o přiznání svéprávnosti (podm: 16 let, schopnost se živit a obstáravat své zálež., souhlas Z zástupce/z vážných dův. v zájmu nezlet.); zánik - smrt
68
Co víš o omezení svéprávnosti?
prostředek ultima ratio - rozhodují soudy => jmenují OPATROVNÍKA - omezeno v rozsahu,, v jakém nemůže FO PJ z důvodu dušev. poruchy; podmínky: a) zletilost b) soud musí zhlédnout c) hrozí závažná újma d) nepostačí mírnější opatření; DOČASNOST - max na 3 roky (5, pokud je zjevné, že se nezlepší) - lze prodlužovat, jinak uplynutím zanikají účinky (ne pokud předtím zahájeno řízení => prodlouženo o 1 rok); NELZE omezit způsobilost ke každoden. jednání
69
Co víš o podpůrných opatřeních?
3 typy: 1) předběžné prohlášení (preventivní, FO očekává vlastní nezpůsobilost PJ) 2) zastupování členem domácnosti (duševní porucha brání samostat. PJ, schválení soudem) 3) nápomoc při rozhodování (sjednání poskytování podpory s podůrcem - není omezena svéprávnost - schvaluje soud)
70
Co víš o nezvěstnosti?
institut na ochranu nepřítomné osoby a ostatních, kteří potřebují její součinnost ; 2 způsoby: 1) rozhodnutí soudu (svéprávný, opustil své bydliště, známo není známo, kde se zdržuje; => na návrh os., kt má P zájem => účinky: nepřihlíží se k potřebě udělení souhlasu kromě osobního stavu - po návratu nemůže namítat neplatnost) 2) pokud nastanou určité okolnosti (opustí bydliště a není známo, kde je NEBO účastník události s ohrožením života většího počtu osob => účinky: běh lhůty pro prohlášení za mrt
71
Jak lze prokázat smrt?
2 způsoby: 1) veřejná listina (úmrtní list) - na základě prohlídky těla lékařem 2) prohlášení za mrtvého soudem i bez návrhu (=důkaz smrti => účasten událostí, při kterých se smrt jeví jako jistá => na zákl. toho vydá matrika úmrtní list)
72
Co to je domněnka smrti?
určitá míra pravděpodobnosti smrti; 2 situace: 1) lze mít důvodně za to, že člověk zemřel (na návrh, soud obligatorně prohlásí => fikce smrti) 2) nezvěstný (na návrh, smrt není nepochybná, ale vážné pochybosti o životě => uplynutí lhůty 5R od konce roku o prohlášení za nezvěst./7R bez prohlášení/3R od ohrožující události; musí mu být min 25 let)
73
9 Ochrana osobnosti fyzické osoby
ČÁST PRVNÍ, HLAVA II
74
Kdo to je osoba? Co to je osobnost člověka? Co to je právní osobnost?
osoba = osobou je ten, kdo může být nositelem P&P (=subjektemm) x osobnost = jedinečné spojení charakteristický hodnot x P osobnost = schopnost být nositelem P&P
75
Jaký máme právní základ ochrany osobnosti FO?
1) Ú (čl. 1) a LZPS (čl. 6-život, 7-nedotknutelnost, 10-důstojnost) 2) MS o LP (Ú o P dítěte, LZP EU, EÚLP) 3) další PP (ADZ, SP a TP, Z o OOÚ, ZP)
76
Jak je upravena ochrana v OZ?
generální klauzule (§81 (1)) = chráněna je osobnost člověka včetně jeho přirozených P + P žít podle svého; ochrana zvláštních (dílčích) osobnostních P (odst. 2) = P na život, důstojnost, zdraví, ŽP, vážnost, čest, soukromí, projevy osobní povahy
77
Jaké všechny hodnoty jsou tedy chráněny?
1) duševní a tělesná integrita (obecná nedotknutelnost; svobodný a informovaný souhlasem se zásahem do integrity (X náhlé nebezpečí, léčba infekční nemoci...), ohrana po smrti, P člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu, nakládání s částmi těla) 2) podoba a soukromí (podoba-zachycení a rozšířování jen se souhlasem (Xochrana jiných P, úřední účel, zpravodajství...); soukromí - zásah jen ze Z důvodů) 3) důstojnost, čest a vážnost (důstojnost=hodnota, kt. se odvíjí od zákl. statusu člověka jako svobodné a rovnoP lidské bytosti => všichni rovni; čest=hodnota, kt. člověk pro své postoje i chování postupně ve společnosti získává => spojena s postavením ve společnosti; vážnost => podle zásluh) 4) příznivé ŽP 5) jméno člověka, pseudonym
78
Jaké máme právní prostředky ochrany osobnosti?
1) zdržovací žaloba => upuštění od zásahu (ten musí trvat) 2) odstraňovací (restituční) žaloba => obnovení předchozího stavu (musí trvat negativ. následek) 3) satisfkační žaloba => poskytnutí přiměřeného zadostiučinění 4) svépomoc; vznik zejm. nemajetkové újmy => domáhat se může postižená osoba (X po smrti os. blízká = postmortál. ochrana)
79
10 Právnické osoby (pojem, druhy, znaky, vznik, orgány, jednání)
ČÁST PRVNÍ, HLAVA II
80
Definuj PO.
společenský útvar vytvořený právem, který je majetkově samostatný a jednají za něj jeho orgány
81
Jaké má PO pojmové znaky?
1) právní osobnost (doktrína generální subjektivity => může bez zřetele na předmět své činnosti mít P&P, pokud se slučují s její P povahou) 2) musí být vždy zastoupena (to, že nemá svépráv., OZ výslovně nezmiňuje) 3) deliktní způsobilost 4) majetková autonomie 5) organizační celek (orgány - nejvyšší, statutární, kontrolní) 6) účel (ziskové X neziskové, soukromého P X veřejného P)
82
Jaké jsou druhy PO?
1) korporace (osobní složka - org. seskupení osob, demokratické rozhodování; formy - soukromoP (ziskové-obchod. korp., neziskové-spolek, SVJ)XveřejnoP) 2) fundace (věcná složka - účelově vyčleněný majetek, nemá členy, formy-nadace, nadační fond, státní fond) 3) ústav (osobní (ZCi) i věcná (vklad) složka - poskytuje veřejně prospěš. služby za předem rovných podmínek)
83
Jak vzniká PO?
2 fáze: 1) založenístavení => pořízení zakladatel. dokumentu - pís. forma 2) vznik => zápisem do veřej. rejstříku/ex lege
84
Jak zaniká PO?
2 fáze: 1) zrušení - dohoda, doba, účel, jiný důvod 2) zánik - výmaz z veřej. rejstříku (obnova při objevení dodateč. majetku)
85
Jak lze jednat za PO?
1) zastoupení sui generis - člen statutár./jiného org. 2) smluvní zastoupení - zmocněnec/prokurista 3) ZCi 4) opatrovník
86
11 Zastoupení (pojem, druhy; smluvní zastoupení a plná moc; prokura; zákonné zastoupení a opatrovnictví, opatrovnictví člověka a opatrovnictví právnické osoby)
ČÁST PRVNÍ, HLAVA III
87
Co to je zastoupení?
oprávnění právně jednat jménem druhého, ze zastoupení vznikají P&P přímo zastoupenému
88
Co je účelem?
usnadnění nebo umožnění právního styku
89
Jaké máme formy?
1) přímé - jedná jménem a na účet zastoupeného, důsledky připadají hned zastoupenému (příkazní smlouva) 2) nepřímé - zástupce jedná svým jménem, ale pak na základě vnitřního smluvního vztahu povinen převést výsledek na zastoupeného (komise)
90
Co v případě excesu?
zastoupený zavázán, jen pokud BZO schválí => 3. osoa může požadovat po zástupci splnění/náhradu škody (obecná úprava)
91
Jako máme druhy zastoupení?
1) smluvní - FO i PO, není třeba pís. forma, P titul = smlouva o zastoupení/PJ o udělení prokury (plná moc = pouze osvědčení), exces - zmocnitel zavázán, ledaže BZO oznámí, že nesouhlasí 2) jiné než smluvní - a) zákonné (rodič-nezletilí) b) na základě soud. r. (opatrovnictví) c) zvláštní případy (zastoupení členem domácnosti) d) zastoupení sui generis (statutár)
92
Co to je prokura?
zastoupení podnikatelem zapsaného v OR, uděluje se pouze FO, prostáozšířená
93
Co je to filiální prokura?
Prokura pouze pro jednu pobočku
94
Co víš o opatrovnictví?
k ochraně zájmu osoby/vyžaduje-li to veřej. zájem; povinnosti opatrovníka - pečovat o opatrovance, zprostředkovávat nutné info, zjišťovat stanovisko a postupovat podle něj; exces opatrvance - pokud nesměl jednat sám - platné, pokud opatrovník pak schválí (=konvalidace schválením)/lze prohlásit za neplatné, pokud mu způsobuje újmu
95
12 Občanské právo v subjektivním smyslu (pojem, druhy, výkon, ochrana); občanskoprávní povinnost
96
Co to je občanské subjektivní právo?
oprávnění; míra a způsob možného chování osob, které objektivní P zaručuje a chrání; 3 složky - možnost chovat se určitým způsobem, možnost požadovat určité chování od jiného, možnost požadovat poskytnutí ochranu od státu
97
Co to je občanskoprávní nárok?
není-li povinnost plněna dobrovolně => vznik oprávnění povinnost vymáhat; subjektiv. P může existovat i bez P nároku (= není vymahatelné) => naturální P (od počátku - sázka/ v průběhu trvání - uplatnění námitky promlčení)
98
Jaké máme druhy subjektivních práv?
1) absolutní (P určité X povinnost všech) X relativní (P určité X povinnost určité) 2) osobní (statusová + osobnostní - absolutní charakter) X rodinná (osobní i majetkový charakter, absolut. i relativ.) X majetková (závazková, věcná, dědická)
99
Co víš o výkonu subjektivního P?
výkon = realizace P subjekty; jednání i faktické chování - a) aktivní činnost (dare/facere) b) pasivní činnost (omittere/pati); dovoleno za podm: existence p, vykonáváno v mezích Z, nesmí být v rozporu s DM, VP a nejde o zjevné zneužití P
100
Co to je občanskoprávní povinnost?
právem uložená míra nutnosti jednání osoby + vynutitelnost; formy - dare/facere/omittere/pati; druhy - z PJ (smlouvy), z jednostranných PJ (odstoupení od smlouvy), z protiPJ, ex lege, z P události, z protiP stavů, z jiných P skutečností (vytvoření věci)
101
13 Věci a jejich třídění (součást, příslušenství). Superficiální zásada.
ČÁST PRVNÍ, HLAVA IV
102
Co to je věc v právním smyslu?
vše, co je rozdílné od osoby a slouží k potřebě lidí; pozitivní pojetí - rozdílnost od osoby (vč. CP, ovladatel. přír. sil, práv), schopnost sloužit k potřebě lidí, ovladatelnost; negativní pojetí - NE - lid. jméno, lid. tělo a jeho části, živá zvířata, věci neovladatelné, všeobecné osobnostní statky
103
Jak lze věci třídit?
1) hmotné (ovladatelná část vnějšího světa s povahou samostatného předmětu) X nehmotné 2) nemovité (pozemky, podzemní stavby se samostat. účel. určením a věcná P k nim, P prohlášena za nemovité věci Z) X movité (zbytek) 3) zastupitelné X nezastupitelné 4) zuživatelné X nezuživatelné 5) reálně dělitelné X reálně nedělitelné 6) speciální kategorie - a) věc hromadná (soubor jednotlivých věcí náležející téže osobě, považovaných za jeden předmět, nesoucí stejné označení - např. sbírka známek, závod) b) veřejný statek (věc určená k obecném užívání) c) res extra commercium
104
Co to je součást věci?
vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž se tím věc znehodnotí (= jedna věc v P smyslu)
105
Co to je příslušenství k věci?
vedlejší věc vlastníka u věci hlavní => účelem je trvalé užívání společně s hlavní věcí; podmínky: dvě samostatné věci, vlastníkem určeno ke společ. užívání, náleží stejnému vlastníku
106
Co vše je příslušenstvím pohledávky?
úroky, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky
107
Co víš o superficiální zásadě?
superficies solo cedit = povrch ustupuje půdě; součást pozemku = stavby a jiné zařízení (i to, co je upevněno na zdech/zapuštěno v pozemku X stavby dočasné), prostor nad a pod povrchem, podzemní stavby bez samostat. účel. určení, rostliny; X není součást pozemku = dočasné stavby, inženýrské sítě, stroje se zápisem výhrady do veř. seznamu, zvl. Z - ložiska vyhrazených nerostů, povrchové a podzemní vody...
108
14 Cenný papír (pojem, druhy)
109
Kde máme úpravu CP?
část první, hlava IV
110
Co to je cenný papír?
listina, se kterou je P spojeno takovým způsobem, že jej po vydání CP nelze bez této listiny uplatnit ani převést
111
Jaké máme formy CP?
1) na doručitele - neobsahuje jméno opráv. os. (tou je držitel), převod = smlouva k okamžiku předání, nevyvratitel. d. = neobsahuje-li CP jméno = CP na doručitele 2) na řad - obsahuje jméno opráv. os., převod = rubopis a smlouva k okamžiku předání, vyvratitel. d. = obsahuje-li CP jméno = CP na řad 3) na jméno - obsahuje jméno, převod = smlouva k okamžiku účinnosti
112
Kdo to je emitent?
osoba vydávající CP, vydává emisní podmínky (fakultativ., pokud nestanoví Z, mohou být i ve stanovách) - vymezují P&P emitenta a vlastníků CP
113
Jaký je rozdíl mezi datumem emise CP a vydáním CP?
datum emise = formální datum, kdy může dojít k vydání CP prvnímu nabyvateli x datum vydání = faktický úkon s P důsledky - CP splňuje Z nálež. a stane se majetkem prvního nabyvatele (2 výjimky - nabyvatel ve zlé víře a nedodržen postup/nestal se vlastníkem stanoveným způsobem)
114
Jaké máme druhy CP?
v OZ není ani demonstratitv. výčet: akcie, dluhopisy, šeky, směnky, investiční kupony, nepojmenované CP... , ZOK-kmenové listy, kusové akcie
115
Jak lze CP třídit?
1) podle P důvodu - abstraktní (směnka) X kauzální (akcie) 2) podle zastupitelnosti - zastupitelné (akcie) X nezastupitelné (směnka) 3) podle druhu P - dlužnické (směnka) X účastnické (akcie) X věcněP (zeměděl. skladišť. list)
116
Jaké jsou fce CP?
převodní (usnadnění převodu), záruční (garance existence P), legitimační
117
15 Promlčení a prekluze (pojem, počátek běhu, přerušení, stavení)
ČÁST PRVNÍ, HLAVA V
118
Co je to promlčení?
složená právní skutečnost - oslabení subjektivního práva v důsledku marného uplynutí dané lhůty a opomenutí oprávněného subjektu konat
119
Jaké má následky?
zanikne povinnost splnit dluh (pokud ale plní, není povinnost vracet = naturální P) a lze uplatnit námitku promlčení (=výhradní hmotné P povinného)
120
Co se stane, když se námitka promlčení neuplatní?
námitka se uplatňuje před soudem - 1. úkon v řízení - pokud ji neuplatní, tak soud rozhodne, že má povinnost plnit
121
Jaká práva se promlčují?
1) všechna majetková s výjimkou případů stanovených zákonem (P na výživné, vlastnické P...) 2) jiná než majetková, stanoví-li tak zákon (ŽÁDNÁ nejsou)
122
Od kdy běží promlčecí lhůta?
1) subjektivní => ode dne, kdy P mohlo být uplatněno poprvé (= když se oprávněný dozví/měl a mohl dozvědět o okolnostech) 2) objetivní => od objektivně zjistitelného dne
123
Jaká práva se nepromlčují?
vlastnické právo, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene
124
Jaká je subjektivní promlčecí lhůta?
3 roky - dispozitivně lze upravit 1-15 let
125
Jaká je objektivní lhůta?
10 let - pro majetková P; zvláštní případy - BO/náhrada škody či jiné újmy - 2 objektiv. lhůty - 10/15 (při úmyslu)
126
Rozdíl mezi stavením a přerušením lhůty?
stavení = lhůta neběží pro Z stanovenou překážku (pravé - např. návrh na zahájení řízení X nepravé) x přerušení = objeví se překážka, lhůta se přetrhne a počíná běžet nová (např. uznání dluhu dlužníkem vůči věřiteli - nová 10 let; P přiznané rozhodnutím)
127
Co je to prekluze?
složená právní skutečnost, kdy následkem marného uplynutí dané lhůty a opomenutí, právo zaniká; znaky: pouze tam, kde to Z stanoví, soud přihlédne i bez návrhu
128
Co se stane, když dojde k plnění u prekluze?
BO
129
Co se stane, když dojde k plnění u promlčení?
plní se oslabený P nárok oprávněného; nejedná se uznání dluhu! => k tomu je třeba pís. forma
130
Specifika promlčecí lhůty v případě povinnosti nahradit škodu pokud došlo k újmě na životě, zdraví nebo svobodě?
Jen subjektivní lhůta - 3R
131
16 Věcná práva (pojem a druhy)
ČÁST TŘETÍ, HLAVA II
132
Jaké jsou základní znaky věcných práv?
"iura in rem; předmět = věc v P smyslu (pouze existující, indiv. určena; jen P jejichž povaha to připouští a nevylučuje to Z => musí připouštět trvalý/opakovaný výkon (nájem/služebnost X ne směna/koupě)); absolutní majetková P; věcné P ""lpí"" na věci; konkrétní a přímé; numerus clausus; u některých předmětů věcného P princip materiál. publicity; upraveno kogent. normami (ust. odlišná od Z platí jen inter partes, vůči 3. osobám jen stanoví-li to Z)"
133
Jaké máme druhy věcných práv?
1) k věci vlastní - a) vlastnictví b) spoluvlastnictví c) společenství jmění 2) k věci cizí - a) P stavby b) věcná břemena (reálná + služebnosti) c) zástavní P d) zadržovací P ((e) předkupní P - je-li věcným P - Z/dohoda f) držba - není to P, zařazena kvůli podobnosti, faktický stav P chráněným)
134
17 Držba
ČÁST TŘETÍ, HLAVA II
135
Co to je držba?
faktické panství nad věcí právem chráněné; pojmové znaky: a) corpus possesionis = faktická možnost ovládat věc (musí být ve sféře možnosti ovlivnění), X držba solo corpore nemožná (=detence) b) animus possidendi = vůle nakládat s věcí jako vlastní, držba solo animo možná
136
Jaké máme podoby držby?
vlastnická a nevlastnická
137
Jaký je smysl a účel držby?
ochránit (držitele) a legitimovat (transformace faktického stavu na P stav pomocí vydržení)
138
Co je předmětem držby?
majetkové P (NE VĚC!), je-li převoditelné a připouští trvalý/opakovaný výkon
139
Co to je kvalifikovaná držba? Jaké jsou podmínky?
situace, kdy držba je chráněna právem; vyvr. d. = držba je poctivá (fér. způsobem získaná), řádná (platný P titul) a poctivá (z přesvědčivého důvodu má za to, že mu náleží)
140
Jak se držba nabývá?
2 způsoby: 1) bezprostředně uchopením (jen věc ničí) 2) odvozeně (převod/přechod)
141
Jak držba zaniká?
1) vzdání se 2) trvalá ztráta možnosti vykonávat 3) vypuzení (neuchování svépomocí/žalobou)
142
Jakou ochranu poskytuje OZ držbě?
1) soudní ochrana - ochrana proti rušení (zejm. vypuzení) - prekluziv. lhůty - objektivní 6T/subjektiv. 1R, jde-li o rušení pozemku prováděním stavby => nedjříve S soudnictví 2) svépomoc - v mezích nutné obrany
143
Co to je vydržení?
"""negativní následek nedostatečného výkonu VP vlastníka a pozitivní násldek pro kval. držitele; originární způsob nabytí VP, soud přihlíží ex offo, držba musí trvat nepřerušeně (X nepřihlíží se k přerušení kratšímu 1 rok), NE - poručnictví a opatrovnictví, Z zastoupení, mezi manžely"
144
"2 typy: řádné - řádná, poctivá a pravá - 3R movité 10R nemovité X mimořádné - bez P důvodu (NE u nepoctivého) - 6R movitá 10R nemovitá"""
145
Jak se vypořádává vlastník a držitel při vydání věci?
poctivý - P věc poškodit/spotřebovat => nemusí nic hradit; může si nechat oddělené plody; P na náhradu nutných a účelných nákladů na zhodnocení (NE běžná údržba) x nepoctivý - musí vše nahradit, P na běžné a udržovací náklady (=> jinak BO vlastníka); poctivý i nepoctivý - povinnost vydat (= přestat vykonávat P), P oddělit vložené (ale nezhoršit)
146
18 Vlastnické právo (pojem, obsah, ochrana a omezení)
147
Zařaď vlastnické právodo systematiky OZ.
Část třetí - absolutní majetková práva, Hlava II - věcná práva
148
Definuj vlastnické právo.
syntetická definice - právní panství nad věcí
149
Jaký je rozdíl mezi vlastnictvím a vlastnickým právem?
vlastnické právo = všeobecné (jakékoliv nakládání), přímé, výlučné, omezitelné x vlastnictví = předmětem VP; vše, co někomu patří, všechny věci hmotné i nehmotné
150
Co je obsahem vlastnického práva?
jednotlivá oprávnění vlastníka - ius possidendi, ius utendi, ius fruendi, ius abutendi, vzepřít se zásahu
151
Jak se může vlastník chránit?
svépomoc (zásah veřej. moci by přišel pozdě, přiměřený způsob), zápůrčí žaloba (negatorní - rušení jiným způsobem než odnětím), žaloba na vydání věci (reivindikační - věc neprávem zadržována), určovací žaloba (např. na určení vlastníka/opráv proti neopráv. dědici) (+ žaloba z domnělého práva (publiciánská - ochrana kvalifikovaného držitele - proti tomu, kdo má slabší P/žádné))
152
Jak dělíme omezení VP?
smluvní (věcněP - reálné břemeno, služebnost; závazkověP - nájem), zákonná (imise - přímé/nepřímé), z úřed. rozhodnutí (vyvlastnění a omezení VP, povolení nezbytné cesty)
153
19 Nabývání vlastnického práva
154
Definuj nabývání vlastnického práva.
Vznik subjektivního P určité osoby k určité věci.
155
Jak lze nabývání dělit?
podle právního důvodu nabytí - ze zákona/na základě P skutečnosti závislé na lid. vůli (PJ/konsitutiv. r. soudu/jiného org.)/na základě P skutečnosti nezávislé na lid. vůli (vlétnutí včel)
156
Rozděl dále právní důvody nabytí.
absolutní (věc neexistovala, věc ničí) X relativní (nabytí od jiného vlastníka, auktor-> sukcesor); originární (nezávislé na pův. vlastníkovi - nález, vydržení...) X derivativní (odvozeno od P předchůdce); inter vivos X mortis causa
157
Jaké máme způsoby nabytí?
1) na základě smlouvy 2) rozhodnutím orgánu veřejné moci (příklep) 3) vydržením 4) přírůstek 5) nález 6) přivlastnění (okupace) 7) nabytí od neoprávněného 8) právní nastupnictví
158
Co víš o nabytí na základě smlouvy?
převod; všechna P&P, co k věci patří i bez výslov. uvedení (akcesorická povaha); nauka o titulu a modu - titulus = P důvod (platná smlouva), modus = způsob získání panství nad věcí (1)movité věci určené jednotlivě-konsenzem 2) movité věci v evidenci-podle toho, co stanovuje předpis o evidenci 3) movité věci určené druhově-oddělením 4)CP-zvl. úprava 5)nemovité věci-vklad do registru nemovitostí)
159
Co víš o nabytí přírustku?
přirozený: patří vlastníkovi, kterému přirostlo - nemovitá věc (stromy, plody, naplavenina=menší část pozemku, přirůstá poznenáhlu X strž=větší část pozemku, rozeznatelná-pův. vlastník 1R na podání žaloby), movité věci (u zvířete - nabývá vlastník matky) x umělý (specifikace): zpracování několika movitých věcí (náleží tomu, kdo nejvíce přispěl-ostatní vyrovná-pokud nelze-spoluvlastnictví; pokud zlá víra - vlastník P volby), smísení (dobrá víra-každý oddělí/náhrada/ideální podíl; zlá víra-vlastník P přenechat podíl za plnou náhradu); stavba (můj pozemek+použití cizí věci:dobrá víra-náhrada materiálu x zlá víra-náhrada materiálu+ušlý zisk+škoda; cizí pozemek-dobrá víra-vlastník pozemku získá stavbu-uhradí náklady za zhodnocení x zlá víra-nepřikázané jednatelství->žaloba na odstranění stavby->náhrada za škodu na pozemku); přestavek (malý kousek stavby- 10% a 10% pozemku souseda max. -> ex lege nabytí do vlastnictví vlastníka stavby - dobrá víra -úhrada obvyklé ceny)
160
Co víš o nabytí nálezem?
vyvratitelná domněnka - vlastník si chce ponechat právo (solo animo) -> detentor (1/10 z ceny nálezné + náhrada nutných nákladů) - BZO nahlásí obci/provozovateli - vyhlášení nálezu (obec uschová, nelze-li-> dražba) - po 1 roce se stává držitel poctivým - po dalších 3 letech vydržení; nález věci skryté - náleží vlastníku pozemku - vyplatí nálezci 1/2
161
Co víš o přivlastnění?
okupace; res nullius nebo věc zjevně opuštěná (tzn. vlastník pozbyl držbu i zájem o VP) - movitá věc - vyvr. domněnka 3 roky bez výkonu VP (x movitá věc nepatrné hodnoty - opuštěna bez dalšího); nemovitá věc - po 10 letech připadá státu
162
Co víš o nabytí od neoprávněného?
za podmínek: 1) dobrá víra, že nabývá od oprávněného 2) není zapsána ve veřej. seznamu 3) titul taxativně stanoven - veřej dražba; úplatné nabytí od toho, komu vlastník svěřil, nabytí od neoprávněného dědice (děd. potvrzeno), nabytí od podnikatele při jeho běžné podnikatel. činnosti (X zastavárna - lze prokázat krádež/ztrátu do 3 let)
163
20 Spoluvlastnictví
164
Definuj spoluvlastnictví.
situace, kdy je subjektem VP k jedné věci/majetkovému souboru několik osob společně
165
Jaká jsou základní specifika spoluvlastníků?
považují se za jednu osobu a nakládají s věcí jako jedna osoba
166
Jaké máme druhy spoluvlastnictví?
ideální (podílové - vyjádřeno v procentech/zlomcích - nelze viditelně ohraničit), reálné (každému náleží reálně vydělitelná část věci), ideálně-reálné (bytové a přídatné spoluvlastnictví)
167
Co to je podíl?
vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na P&P vyplývajících ze spoluvlastnictví věci
168
Jaká jsou specifika nakládání s podílem jednotlivých spoluvlastníků?
každý může nakládat dle své vůle X převod na nemovité věci - spoluvlastníci předkupní P (i pokud bezúplatně - platí se cena obvyklá, lze se ale vždy vzdát) - ledaže převod osobě blízké
169
Co víš o správě spoluvlastnictví?
hlasování podle velikosti podílu; běžná správa - většina hlasů, P následky jen na spoluvl., kteří byli řádně vyrozuměni o rozhodnutí (ne u neodkladných náležitostí) - opomenutý návrh k soudu; významná záležitost - 2/3 hlasů nebo na návrh soud (např. změna účelu), někdy nutný souhlas všech (zatížení/omezení na 10+let); správce - postavení příkazníka
170
Lze oddělit/zrušit spoluvlastnictví?
nikdo nesmí být nucen setrvat - oddělitozdělit lze, pokud to není v nevhodnout dobu/k újmě spoluvlastníků; podoby: oddělení - předpokladem je reálná rozdělitelnost X zrušení - vypořádání (dohoda/převedení/prodej a rozdělení výtěžku)
171
Jaké máme typy spoluvlastnictví?
bytové, přídatné (akcesorické - věc náleží několika vl. samostatných věci a slouží ke společnému účelu - nelze zrušit, dokud trvá) a společenství jmění (majet. soubor náležející os. tvořící určité společenství, neexistují podíly - SJM, nerozdělené dědictví...)
172
Co to je bytové spoluvlastnictví?
spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jedotek; jednotka = byt + podíl na společných částech nemovitosti (podíly určeny podle podlahové plochy bytu); byt=prostorově oddělená část domu; správa pomocí SVJ = PO, oblig. pokud 5 jednotek a 3 vlastníci
173
21 Věcná práva k věci cizí (právo stavby, věcná břemena)
ČAST TŘETÍ HLAVA II
174
Co to je věcné právo k věci cizí?
osoba prostřednictvím věcného P k věci cizí získává částečné panství nad věcí, jež by jinak náležela vlastíkovi, ten je naopak v nakládání v rozsahu existujícího P OHLEDNĚ věci omezen
175
Jaké máme druhy věcných práv k věci cizí?
1) právo stavby 2) věcná břemena 3) zadržovací právo 4) zástavní a podzástavní právo 5) předkupní právo, je-li jako věcné sjednáno
176
Co to je právo stavby? Jak vzniká a zaniká?
právo jiné osoby (stavebníka) mít na cizím pozemku stavbu = převzít existují/postavit novou/využívat cizí pozemek lepšímu užívání stavby; znaky: nemovitá věc (samostatná stavba jeho součástí), prolomení superficiální zásady, dočasnost (max 99 let), lze převést i zatížit (vlastník pozemku a stavebník vzájemné předkupní právo), po dobu trvání P - stavebník ke stavbě stejná P jako vlastník a k pozemku jako poživatel; vznik: a) smlouva (vznik zápisem do KN) b) vydržení (nabývá na 40 let) c) rozhodnutí org. VM (stanoví-li Z, vznik zápisem do KN); zánik: zejm uplyntuím sjednané doby => stavba přiroste k pozemku - P na náhradu ve výši poloviny hodnoty stavby
177
Jak se dělí věcná břemena?
reálná břemena a služebnosti
178
Co víš o služebnostech?
zatěžují vlastníka jinak než stavbou; spočívají v pasivním chování povinné osoby-vlastníka služebné věci; zásadně časově neomezená; předmět - jakákoliv věc cizí (spojení vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká); druhy: a) pozemkové (ad rem - panující x služebný pozemek, hospodářský účel, např. služ. cesty, inženýrské sítě, opora cizí stavby, P na vodu... => nelze spojit s jiným panujícím pozemkem) b) osobní (ad personam - slouží pouze určité osobě, zákaz převodu na jinou, např. služ. bytu, nezbytné cesty, užívací/požívací P); nabytí: a) smlouva b) pořízení pro případ smrti c) rozhodnutí d) vydržení => vznik vždy až zápisem do veřej. seznamu, pokud tam věc je); zánik - a) uplynutí doby b) hrubý nepoměr mezi zatížením a oprávněním c) dohoda d) u osobní smrt e) trvalá změna (=služebná věc již nemůže sloužit panuj. pozemku)
179
Co víš o reálných břemenech?
aktivní věcné břemeno - vlastník věci zapsané ve veřej. seznamu má povinnost ve prospěch opráv. osob. konat nebo dávat; znaky: předmět = věc zapsaná ve veřej. seznamu; dočasnost/vykupitelnost (pokud časově neomezené), neplněním vzniká P na náhradu; např. povinnost udržovat studnu
180
22 Zástavní právo
ČÁST TŘETÍ, HLAVA II
181
Definuj zástavní právo podle NOZ
Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. (§ 1309)
182
Kdy má ujednání zakazující zřídit zástavní právo účinky vůči třetí osobě?
jen je-li tento zákaz zapsán do rejstříku zástav podle jiného právního předpisu nebo do veřejného seznamu, anebo byl-li jí znám.
183
Jakou má funkci zástavní právo?
zajišťovací (motivace) + uhrazovací
184
Mezi jaká práva zástavní právo patří a jaké z toho vyplývají vlastnosti?
patří mezi absolutní majetková práva= působí erga omnes, numerus clausus, zásadní kogentnost právní úpravy vůči 3. osobám.
185
Do jakého druhu zajišťovacích prostředků zástavní právo řadíme?
Mezi zajišťovací instituty s věcněprávní povahou (spolu s zadržovacím právem)
186
Proč definuje zástavní právo akcesorita? Vysvětli!
(přídavnost) determinuje postavení zástavního práva (zástavněprávního poměru) vůči zajišťovanému hlavnímu závazkovému právnímu poměru. Je EXISTENČNĚ spojeno s hl. závazk. poměrem. /// majetková práva věcně právní (jde o panství nad věcí, ovládá ji) i obligačně právní povahy (nutně souvisí s obligací, nějakým závazkem, a to tak, že jej zajišťují)
187
Proč zást. Právo definuje subsidiarita?
nastupuje, nesplnil-li dlužník
188
Vyjmenuj subjekty zástavněprávního poměru (4) a popiš je!
"a)Obligační věřitel - je zároveň zástavním věřitelem; je to jedna osoba, jejíž dvojaké postavení je nedílné; b)Obligační (osobní) dlužník - dlužník, který je stranou závazkového (obligačního) právního poměru, a to bez ohledu na právní důvod jeho vzniku. c)Zástavní dlužník - vlastník zástavy - subjekt zástavněprávního poměru, nositel povinností vůči zástavnímu věřiteli. d)Zástavce - „první"" zástavní dlužník; je to osoba, která zástavní právo zřídila. Výjimečně nemusí být zástavce prvním zástavním dlužníkem, a to v situaci, kdy zřídil - zákonem přípustným způsobem - zástavní právo k cizí věci. /// !Obligační dlužník a zástavní dlužník mohou být totožnými subjekty (zejména tehdy, kdy obligační dlužník zřídil zástavní právo k věci ve svém vlastnictví)."
189
Jaká věc je způsobilá být předmětem zástavního práva?
každá obchodovatelná věc -věc v právním slova smyslu, nelze sjednat k věci budoucí, ale lze sjednat k věci, kterou zástavní dlužník v budoucnu získá do svého vlastnictví (vznik je pak spojen s okamžikem nabytí vlastnického práva dlužníka k této věci)
190
Jaká pohledávka může být zajištěn zástavním právem ?
výše pohledávky musí být určitá nebo kdykoliv určitelná, pohledávka může být peněžitá i nepeněžitá, i splatná v budoucnu
191
Jak se zřizuje zástavní právo?
Je zde dvoufázovost, platí nauka o titulu a modu.
192
Popiš první fázi zřízení zástavního práva! (titul)
1.fáze - zřizuje se smlouvou; forma zástavní smlouvy: stačí ústní, je-li zástava předávána věřiteli nebo 3. osobě, jinak prostá písemná, veřejná listina v případě, že je zástavou závod nebo jiná hromadná věc, nemovitá věc, která se neeviduje v KN, má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku;
193
Popiš druhou fázi- vzniku zástavního práva! (modus)
2. fáze - věci ve VS - vzniká ZP zápisem do VS; movitá věc - vzniká odevzdáním věci zástavnímu věřiteli (zástavní list); je-li věc movitá, ale je obtížně pohyblivá - ZP vzniká znamením; lze si také sjednat, že ZP vznikne předáním věci třetí osobě, opatrovateli; ZP k movité věci vzniká zápisem do rejstříku zástav vedený Notářskou komorou ČR (ujednají-li si strany); do rejstříku zástav se zapisují nemovitosti neevidované v KN, zastavení podílu v korporaci - zápisem do OR, CP - odevzdání / rubopis (na řad) / ujednat zápis do RZ (doručitel), zaknih. CP - zápis v evidenci, pohledávka - účinnost ZS
194
Z jakých třech důvodů může vzniknout zástavní právo? (U každého uveď příklad)
Ze smlouvy, ze zákona (§ 2481 zakotvující zákonné zástavní právo zajišťující pohledávky zasílatele vůči příkazci), na základě rozhodnutí soudu (soudcovské ZP- § 338b a násl. o. s. ř.).
195
Jaký je rozsah zástavního práva?
zástava, její přírůstek a příslušenství, jakož i neoddělené plody
196
Jaké mají práva a povinnosti subjekty zástavněprávního poměru?
dlužník se musí zdržet všeho, co by zástavu zhoršilo, jinak přiměřeně doplní; pokud byla zástava odevzdána, věřitel o ni pečuje jako řádný hospodář, zástavní věřitel smí věc užívat se souhlasem dlužníka; schovatel ji nesmí používat
197
Jaká jsou zakázaná ujednání obecně (1) a k jakým ujednáním se u spotřebitele nepřihlíží? (3)
zakázaná ujednání (§ 1315) - že dlužník nemůže zástavu vyplatit, před dospělostí dluhu: a) věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy b) zpeněžením libovolným způsobem nebo za nějakou cenu ponechat c) věřitel může brát plody a užitky => neplatné, u spotřebitele se nepřihlíží
198
Co to je vespolné zástavní právo?
historický pojem, pro jeden dluh zastaveno více věcí
199
Co je to podzástavní právo?
vzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem - bez souhlasu podzástavního dlužníka
200
Jak probíhá výkon zástavního práva? Jakým způsobem lze zástavu prodat?
začátek výkonu věřitel písemně oznámí dlužníku, dlužník má možnost 30 dnů od oznámení ještě splnit/// pokud se dohodli, může prodat dohodnutým způsobem (pís. forma) jinak ve veřejné dražbě podle zákona nebo prodejem podle jiného zákona/// prodává-li podle ujednání stran, musí jednat v zájmu svém i dlužníka (prodat za obvyklou cenu)
201
Co to je konverze zástavního práva?
konverze ZP - na místo zástavního práva bude zapsáno nové ZP pro dluh ve stejné nebo nižší výši, jestliže dojde do 1 roku k výmazu původního ZP
202
Co to je uvolněná zástava?
(uvolnění hypotéky) = splní se dluh, ZP nevymazáno z VS - lze zapsat další dluh se stejným pořadím
203
Podle jakých pravidel se ze zástavy uspokojí více věřitelů?
je-li více věřitelů, uspokojí se v pořadí dle vzniku ZP, je-li ZP zapsáno ve veřejném seznamu, uspokojí se přednostně
204
Jakými způsoby může zástavní právo zaniknout? (pamatovat více než tři)
a) při zániku zajišťovaného dluhu, b) za trvání zajišťovaného dluhu: zanikne.li zástava; zástavní věřitel se vzdá ZP; vrátí-li věřitel zástavu; složí-li dlužník nebo zástavce cenu věci; uplynutí doby, na kterou bylo ZP zřízeno; bylo-li ZP zapsáno do rejstříku zástav nebo KN, je třeba navrhnout výmaz
205
Co to je zadržovací právo? Jakou má funkci?
Zadržovací právo slouží k zajištění splatné peněžité pohledávky tím, že zadržovatel, ačkoliv je povinen věc vydat, odpírá tak učinit, pokud mu vlastník věci neposkytne požadované protiplnění. /// funkce zajišťovací, případně též funkci realizační (uhrazovací)
206
Pro jaký dluh (splatný/ nesplatný)? může být zadržovací právo použito? A jaké NOZ připouští výjimky?
Zásadně pro dluh splatný/// Výjimky: Dlužník nezajistí dluh jinak (ačkoli podle sml./ zák. měl)/ dlužník prohlásí, že dluh nesplní ad.. (1395)
207
23 Správa cizího majetku (včetně svěřenského fondu)
ČÁST TŘETÍ, HLAVA II
208
Co to je správa cizího majetku?
každý, komu je svěřena správa mejtku, který mu nepatří, ve prospěch jiného (beneficienta), je správcem cizího majetku; znaky: správce cizího majetku X beneficient, správce P jedná jako zástupce beneficienta, musí být vykonáváno osobně (zastoupení možné jen pro jednotlivá jednání), úplatná činnost
209
Jaké máme druhy správy cizího majetku?
1) prostá (nezhodnocuje se = zachování podstaty a účelu majetku) 2) plná (zachování, zhodnoceníozmnožení)
210
Jaké povinnosti má správce vůči beneficientovi? Co vůči 3. osobám?
benef. - péče ř. hospodáře, předkládat roční vyúčtování, sestavit inventář, obezřetné investování (=max 5% jednoho emitenta), nemísit svůj majetek x 3. os. - pokud správce jedná na účet ben. - nevzniká mu závazek - mimo excesy // pokud správce P jedná na své jméno při výkonu působnosti - zavázán společně s ben.
211
Kdy se správa ukončuje?
1) zánik fce správce - odstoupení, odvolání, úpadek 2) objektivní důvody - dosažení účelu, zánik P ben., uplynutí doby
212
Co to je svěřenský fond?
účelově určený majetkový soubor, kt. podléhá správě: vytváří se vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo poř. pro případ smrti a svěř. správce se zaváže majetek držet a spravovat; znaky: zvl. případ plné správy cizího majetku, P k majetku vykonává svěřen. správvce (omezen účelem = soukromoP / veřejnoP), oddělené a nezávislé vlastnictví, nemá P osobnost, statut fondu; typologie - obchodní SF, rodinný, zajišťovací, testamentární...
213
Jak vzniká svěřenský fond?
dnem zápisu do evidence SF (=veřej. rejstřík) / u pořízení pro případ smrti smrtí zůstavitele; podmínky vzniku: 1) vyčlenění majetku 2) stanovení účelu 3) převzetí závazku ke správě správcem
214
Jak zaniká svěřenský fond?
2 fáze: 1) zánik správy - a) uplynutí doby b) rozhodnutí soudu c) dosažení účelu 2) zánik fondu - až vypořádáním veškerého majetku
215
Vyjmenuj subjekty u svěřenského fondu.
1) zakladatel - vyčleněno z jeho majetku, jmenuje správce, vydává statut, kontrola správce 2) správce (fiduciář) 3) obmyšlený (beneficient) - ten, komu má být plněno; možnost se vzdát veřej. list., dle statutu - P na majete/P na plody a užitky
216
Jaký je rozdíl mezi nadací a svěřenským fondem?
svěř. fond: může mít podnikatel. účel, absence veřejnoP dohledu, jednodušší správa (nevytváří zvl. org.), dočasné trvání, nedostatek P osobnosti
217
24 Dědické tituly (obecně)
218
Co je to dědický titul?
právní důvod přechodu subjektivních majetkových práv a povinností v důsledku smrti FO
219
Jaké znáš dědické tituly?
závěť, zákon, dědická smlouva
220
Jaké znáš pořízení pro případ smrti?
závěť, dědická smlouva, dovětek
221
Jaký z dědických titulů má přednost?
dědická smlouva má přednost před závětí, dědická smlouva a závěť mají přednost před děděním ze zákona (omezení pouze ve prospěch práv nepominutelných dědiců)
222
25 Předpoklady dědění
223
Jaké jsou předpoklady dědění?
smrt zůstavitele + existence dědictví + způsobilý dědic + dědický titul
224
Co je to dědický nápad a kdy nastává?
okamžik, kdy je dědic k dědictví povolán, kdy na něj napadne: dědické právo vzniká smrtí zůstavitele
225
Jak se určuje den smrti zůstavitele?
dle úmrtního listu nebo rozhodnutí soudu
226
Co je to dědické právo?
právo na pozůstalost nebo poměrnou část z ní
227
Může dědické právo dospět později než smrtí zůstavitele?
ano - např. na základě závěti/dědické smlouvy, dospělost dědického práva může být závislá na splnění podmínky, doložením času nebo na povolání svěřenského nástupce
228
Jaký je rozdíl mezi pojmy pozůstalost a dědictví?
pozůstalost - jmění zůstavitele nebo jeho část v okamžiku jeho smrti x dědictví - majetek, který z pozůstalosti skutečně připadne osobě, která je dědicem
229
Kdo všechno může být dědicem?
FO, PO, stát i nasciturus
230
Kdo je absolutně nezpůsobilý dědit?
ten kdo se nedožije smrti zůstavitele, ten kdo nemá právní osobnost
231
Jaké jsou důvody zakládající relativní dědickou nezpůsobilost?
1) TČ vůči předku, potomku nebo manželu nebo poslední vůli, 2) domácí násilí proti zůstaviteli, 3) rodič zbavený rodičovské odpovědnosti pro její zneužívání nedědí po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti
232
Kdo nastupuje namísto člověka relativně nezpůsobilého dědit?
potomek toho, kdo je vyloučen z dědického práva, nastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele (neplatí pro potomky manžela, který se dopustil domácího násilí)
233
Jak lze někoho vydědit?
vydědění vyžaduje aktivní jednání zůstavitele formou, která je stanovena pro závěť
234
Jaké jsou důvody pro vydědění (4)?
a) neposkytl pomoc v nouzi, b) neprojevuje opravdový zájem, c) odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, d) marnotratný dědic; důvod vydědění není nutné uvádět, vyděděný má pak ale nárok na povinný díl, ledaže se prokáže důvod vydědění
235
Na koho se vydědění vztahuje?
na vyděděného i na jeho potomky, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli (ne pokud vyděděný nedožije)
236
Jaký je rozdíl mezi pojmy zřeknutí se dědictví x odmítnutí dědictví x vzdání se dědictví?
zřeknutí = smlouva se zůstavitelem za jeho života ve formě veřejné listiny, lze se zříci dědictví jako celku či práva na povinný díl x odmítnutí = dědic má právo dědictví odmítnout do 1 měsíce od vyrozumění soudu, nepominutelný dědic může odmítnout dědictví s výhradou povinného dílu x vzdání se = vzdání se ve prospěch jiného dědice, ten musí souhlasit, změna se nemůže dotknout práv třetích osob, zvl. věřitelů
237
26 Závěť (pojem, formy, kodicil, nepominutelný dědic a jeho ochrana)
238
Jaká je základní charakteristika závěti?
odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně odkaz
239
Jaké pravidlo se používá na výklad obsahu závěti?
závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele; slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy jiný vlastní smysl
240
Kdy je závěť celkově neplatná?
není zřejmé datum pořízení a je více závětí, které si odporují nebo pr. účinky závisí na datumu
241
Kdy je závěť částečně neplatná?
podstatný omyl zůstavitele způsobuje neplatnost ustanovení závěti; omyl je podstatný, týká-li se osoby, které se něco zůstavuje, nebo podílu či věci, které se zůstavují, anebo podstatných vlastností věci (vlastnosti jsou podstatné, je-li zřejmé, že by zůstavitel v závěti tak neurčil, kdyby se v nich nebyl zmýlil)
242
Jaká následek pro závěť má mylná pohnutka zůstavitele?
zakládá-li se vůle zůstavitele jen na mylné pohnutce, způsobuje neplatnost ustanovení závěti, kterého se týká
243
Co je to pořizovací způsobilost a kdy nastává?
schopnost pořídit závěť; vázána na svéprávnost (plná svéprávnost zletilostí, emancipací, uzavřením manželství); kdo dovršil 15 let a nenabyl plné svéprávnosti, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce formou veřejné listiny; v případě omezené svéprávnosti různá pravidla (gambler - jen o polovině pozůstalosti x omezený na svéprávnosti - jen formou VL)
244
Jaké jsou formy závěti?
1) závěť pořízená soukromou listinou, 2) závěť pořízená veřejnou listinou, 3) závěť s úlevami (privilegovaná)
245
Jaká pravidla platí pro závěť pořízenou soukromou listinou?
a) napsaná vlastní rukou zůstavitele - holografní, b) nenapsaná vlastní rukou zůstavitele (nutní 2 svědci + vlastnoruční podpis) x nevidomý: 3 svědci, jeden z nich co závěť nepsal ji přečte nahlas a zůstavitel potvrdí x smyslové postižení, nemůže-li číst nebo psát: 3 svědci, zvláštní způsob tlumočení
246
V čem spočívá privilegovaná závěť (závěť s úlevami, 4)?
nevyžaduje písemnou formu, časově omezená, 1) bezprostřední ohrožení života: ústní pořízení před 3 současně přítomnými svědky -> platnost 2 týdny, 2) zaznamenání poslední vůle starostou obce za přítomnosti 2 svědků (obava, že zůstavitel zemře dříve, než stihne pořídit veřejnou listinou) -> úschova u notáře, platnost 3 měsíce, 3) zaznamenání poslední vůle velitelem plavidla či letadla, 2 svědci -> platnost 3 měsíce, 4) před vojenským velitelem nebo jiným vojákem v hodnosti důstojníka a vyšší (vojenské operace) -> platnost 3 měsíce
247
Jaké mohou být vedlejší ustanovení v závěti (5)?
podmínky, doložení času, příkazy, povolání vykonavatele závěti/správce pozůstalosti
248
Jakou úlohu má vykonavatel závěti?
dbá o řádné splnění poslední vůle s péčí řádného hospodáře - hájí platnost závěti, namítá nezpůsobilosti; zůstavitel může určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován
249
Jakou úlohu má správce pozůstalosti?
povolání správce vyžaduje formu veřejné listiny; správce spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví (formou prosté správy - může přesáhout, souhlasí-li s tím dědici), poskytne z ní splátky na zaopatření osobám, které na ně mají právo, doručí odkazovníkům zprávu o odkazech, které jim připadly; vyrovná dospělé odkazy, schválí-li to soud; zůstavitel může určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován
250
Jaký je vztah mezi vykonavatelem závěti a správcem pozůstalosti?
vykonavatel závěti může udílet pokyny správci pozůstalosti
251
Co je to kodicil?
dovětek; dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas nebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz; co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku; dovětek může být pořízen vedle závěti (testamentární) nebo samostatně (intestátní)
252
V čem spočívá institut nepominutelného dědice?
dědic, kterému z pozůstalosti náleží povinný díl (nárok na peněžní částku o hodnotě dílu), který nelze pořízením zkrátit, pokud se jej neopominutelný dědic nezřekl nebo nebyl vyděděn
253
Kdo konkrétně je nepominutelným dědicem a v jakém rozsahu?
děti zůstavitele a nedědí-li, tak jejich potomci - nezletilému aspoň ¾ jeho zákonného dílu - zletilému aspoň ¼ jeho zákonného dílu (ne vydědění, ti co se zřekli a nezpůsobilý dědit)
254
Jak je nepominutelný dědic chráněn?
neplatně vyděděný (ale i opomenutý) nepominutelný dědic má právo na povinný díl
255
Co je to kolace?
zápočet na povinný díl = vše co dědic nabyl odkazy, bezúplatné plnění za 3 roky zpět aj.
256
Jakým způsobem může dojít ke zrušení závěti?
odvolání, zničení (odvolaní mlčky) a pořízení nové závěti
257
V čem spočívá náhradnictví u dědění?
zůstavitel povolává náhradníky pro případ, že dědictví nenabude osoba, kterou povolal
258
Jaké jsou druhy náhradnictví u dědění?
1) obecné (vulgární) náhradnictví = není-li povolaný dědic, dědí náhradník (nebo nejbližší z náhradníků), 2) svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce) = zůstavitel může nařídit, že dědictví má přejít po smrti dědice nebo v určitých jiných případech na svěřenského nástupce jako následného dědice
259
Kdo je to přední dědic?
první dědic v řade u svěřenského nástupnictví; může jako řádný hospodář držet, užívat je a brát z něho plody a užitky, nesmí jej však bez souhlasu svěřenského nástupce zcizit nebo zatížit, protože musí být fideikomisáři uchováno
260
V čem spočívá právo na zaopatření u dědění?
u nepominutelných bez povinného dílu nutná výživa (do výše povinného dílu), pozůstalý manžel (slušná výživa 6T), pozůstalý manžel nabývá vlastnické právo k movitým věcem tvořícím vybavení rodinné domácnosti
261
27 Dědická smlouva
262
Jaká je základní charakteristika dědické smlouvy?
dvoustranné právní jednání, kterým zůstavitel povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice a druhá strana to přijímá
263
Jaké jsou požadavky na formu dědické smlouvy/na zůstavitele?
nutně forma veřejné listiny, zůstavitel musí být zletilý a plně svéprávný, pokud omezen ve svéprávnosti, musí mít souhlas opatrovníka
264
Jak lze dědickou smlouvu měnitušit?
ne jednostranně, jen se souhlasem obou stran
265
Jaké platí omezení pro rozsah dědické smlouvy?
čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle -> chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí; osoby omezené ve svéprávnosti kvůli drogám/hráčství atd. mohou pořídit jen o ½ majetku (- ¼ z této poloviny musí zůstat volná)
266
Jak může strana povolaná za dědice převést své právo na jinou osobu?
nemůže, pokud to není ujednáno ve smlouvě
267
Lze uzavřít dědickou smlouvu i mezi manželi?
ano, akorát rozvodem se ale neruší práva a povinnosti, ledaže dědická smlouva určí něco jiného
268
Jaké z dědické smlouvy vyplývá omezení pro zůstavitele co se týče nakládání se svým majetkem?
dědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti: smluvnímu dědici má připadnout to, co po zůstavitelově smrti z majetku zbyde
269
Může smluvní dědic dědictví odmítnout?
ano, ale jen pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno; může se ho však vzdát
270
Co se stane, když zůstavitel pořídí pro případ smrti nebo uzavře darovací smlouvu tak, že to je neslučitelné s dědickou smlouvou?
smluvní dědic se může dovolat neúčinnosti těchto právních jednání
271
Jaké má následky, když dědická smlouva nesplňuje všechny požadavky dané zákonem?
může mít platnost závěti, má-li jinak všechny náležitosti závěti
272
28 Odkaz (pojem, druhy)
273
Jaká je základní charakteristika odkazu?
odkazem se zřizuje pohledávka na vydání určité věci nebo zřízení určitého práva; jedná se o zvláštní institut dědického práva, kdy odkazovník není dědicem (výjimka z univerzální sukcese)
274
Jaké jsou rozdíly mezi dědictvím a odkazem (6)?
1) odkazovníka nezatěžuje povinnost přispět na úhradu zůstavitelových dluhů, 2) odkaz nezakládá univerzální právní nástupnictví, 3) neztělesňuje podíl na pozůstalosti (pouze právo na vydání věci), 4) věc se nenabývá přímo z pozůstalosti (až od osoby obtížené odkazem), 5) odkazovník není účastníkem dědického řízení (domáhá se obecným postupem vymáhání pohledávek), 6) odkaz má charakter pohledávky odkazovníka a dluhu osoby obtížené odkazem
275
Kdo může být odkazovníkem?
jen osoba způsobilá dědit, lze i u budoucí PO
276
Jakým způsobem dojde ke zřízení odkazu?
v pořízení pro případ smrti zůstavitel nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu
277
Co se stane, povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá?
považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům
278
Pro koho kromě konkrétních osob lze zřídit odkaz?
lze i pro určitou skupinu osob, např. příbuzní nebo chudí nebo veřejně prospěšný účel
279
Koho lze obtížit odkazem?
jen osobu, která má z pozůstalosti prospěch (dědic, odkazovník)
280
Komu jde odkaz k tíži?
odkazy připadají k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů, a to i tehdy, byla-li odkázána věc náležející jednomu ze spoludědiců x to neplatí, pokud zůstavitel zvlášť přikáže splnění odkazu jednotlivému spoludědici nebo odkazovníku
281
Do jaké míry může zůstavitel zatížit dědice odkazem?
každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň 1/4 odkazy nezatížená; zatíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu
282
Co je to pododkaz a jak je upraven?
je-li odkazem obtížen odkazovník, jedná se o pododkaz (ten náleží pododkazníkovi); odkazovník má povinnost splnit další odkaz i v případě, že hodnota dalšího odkazu přesahuje hodnotu odkazu (této povinnosti se odkazovník může zbavit pouze odmítnutím odkazu); nenabude-li odkazovník odkaz, splní pododkaz ten, komu odkaz připadl (této povinnosti se zprostí, přenechá-li odkaz, který mu připadl, osobě, které byl zřízen pododkaz)
283
V čem spočívá náhradnictví u odkazu?
je možné náhradnictví či svěřenské nástupnictví podobně jako u dědictví
284
Jakým způsobem lze odvolat odkaz (3)?
má se za to, že odkaz byl odvolán, jestliže zůstavitel: a) odkázanou věc zničí, nebo ji zcizí a znovu nenabude, b) odkázanou věc změní takovým způsobem, že to je již věc jiná, nebo c) odkázanou pohledávku vymůže a vybere
285
Kdy dochází k nabytí odkazu?
smrtí zůstavitele x lze i jindy, pokud stanovena podmínka nebo doložka času; odkaz lze odmítnout
286
Kdy může dojít ke snížení odkazů?
nestačí-li čistá pozůstalost k úhradě všech dluhů a jiných povinných výdajů, odkazy se poměrně sníží
287
Jaké má následky, když čistá pozůstalost nestačí k vyřízení všech odkazů?
uspokojí se přede všemi ostatními odkaz zaopatření, výchovy a výživy; ostatní odkazy se poměrně sníží
288
Jaké jsou druhy odkazů (4)?
1) odkaz určité věci, 2) odkaz věci určitého druhu: více v pozůstalosti -> vybere osoba obtížená x není-li určeno, že věc má být v pozůstalosti -> obtížený ji musí opatřit, 3) odkaz pohledávky: a) odkaz částky rovnající se dluhu zůstavitele vůči odkazovníku -> dluh trvá + vyplatit částku, b) prominutí dluhu -> počítají se pouze dluhy před vznikem odkazu (+ nějaké další specifické případy) 4) jiné odkazy (zaopatření dětem)
289
29 Zákonná posloupnost. Povinný díl.
290
Kdy dochází k zákonné posloupnosti dědění?
v případě, kdy nedojde k dědění celé pozůstalosti dle dědické smlouvy nebo podle závěti
291
Co je to odúmrť?
nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic / stát nemá právo dědictví odmítnout (x stát má stejné postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu)
292
Kdo patří do 1. dědické třídy?
děti (když nejsou, tak vnoučata) a manžel, každý stejným dílem
293
Kdo patří do 2. dědické třídy?
když nedědí potomci; manžel, rodiče a tzv. spolužijící osoby, každý stejným dílem, ale manžel vždy nejméně polovinu
294
Kdo patří do 3. dědické třídy?
když nedědí manžel ani žádný rodič; spolužijící osoby a sourozenci (když nejsou, tak jejich děti), každý stejným dílem
295
Kdo patří do 4. dědické třídy?
prarodiče
296
Kdo patří do 5. dědické třídy?
prarodiče rodičů (= praprarodiče)
297
Kdo patří do 6. dědické třídy?
děti prarodičů (teta/strýc; když nejsou, tak jejich děti) a vnoučata sourozenců
298
Jaký následek má několikeré příbuzenství?
je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více než z jedné strany, má z každé strany dědické právo, které by mu náleželo jako příbuznému z této strany (= sčítá se)
299
Kdo to jsou tzv. spolužijící osoby?
ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitel
300
Na co má nepominutelný dědic právo směrem k pozůstalosti?
nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, ale jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu

324 more cards in OutLearn. Open the full deck

Study all 624 cards for free