2. ústava ČR a listina základních práv a svobod

je spolu s Listinou základních práv a svobod základním zákonem státu s nejvyšší právní silou -> všechny ostatní zákonné normy s ní musejí být v souladu -> znění ústavy není platné navždy, neboť může být novelizováno ústavními zákony, avšak ústava je právně rigidní - neohebná: nejzákladnější principy (např. parlamentní demokracie) se měnit nesmějí -> inspirací pro Ústavu ČR byla prvorepubliková ústava z roku 1920
-> Ústavě podléhají všechny přijaté zákony a jejich novelizace -> soulad zákonů s Ústavou ČR posuzuje Ústavní soud -> Ústava je rozdělena do preambule a osmi hlav -> popisuje základní fungování státu, rozdělení moci a poslání jednotlivých orgánů:

základní ustanovení: vymezuje podstatu státu, pozici mezinárodních smluv, základy politického systému, celistvost území ČR, hlavní město a státní znaky

moc zákonodárná: stanoví, že zákonodárná moc v ČR náleží parlamentu, který je složen z poslanecké sněmovny a senátu
-> poslanecká sněmovna má 200 členů volených na čtyři roky, senát 81 členů volených na dobu šesti let (senát se obměňuje po třetině jednou za dva roky), -> dále popisuje princip voleb: slučitelnost funkcí, vznik a zánik mandátu, ustavení o rozpuštění sněmovny, proces přijímání zákonů, resp. zákonných opatření, osahuje i text slibu poslance a senátora

-> imunita poslanců a senátorů je v článku 27 upravena takto: poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech
-> za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat
-> poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem
-> za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak
-> poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem: odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno
-> poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté - příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit -> na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platnosti

moc výkonná: v ČR ji reprezentuje prezident a vláda -> popisuje vztahy mezi prezidentem vládou a parlamentem, stanoví pravomoci prezidenta -> způsob jeho volby a jeho slib, který je totožný se slibem poslance a senátora, imunita prezidenta je rozsáhlejší, neboť jej po dobu výkonu funkce nelze ani zadržet, ani trestně stíhat, dále tato hlava stanoví povinnosti členů vlády, princip žádosti vlády o důvěru poslanecké sněmovny a demisi vlády a jejích členů -> v hlavě třetí je upraveno též postavení ministerstev a jiných správních úřadů a státního zastupitelství

jmenování členů vlády, rozpouštění Poslanecké sněmovny, podepisování zákonů atd. vykonává sám, jiné, jako např. udělení amnestie pouze s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády

prezident může být stíhán pouze pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, a to před Ústavním soudem -> ústavní žalobu proti prezidentu může podat pouze senát se souhlasem poslanecké sněmovny -> k přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů -> k přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců -> ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt

moc soudní: stanovuje fungování třetí moci ve státě - soudů -> soudy jsou nezávislé na parlamentu i vládě, což znamená, že ani legislativa, ani exekutiva nesmí jejich rozhodování v konkrétních případech ovlivňovat, rozsáhle popisuje fungování Ústavního soudu, jehož úkolem je posuzovat, zda jsou zákony v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod, v soudním systému tvoří samostatnou jednotku, dále stanovuje princip jmenování soudců a vyjmenovává soudy, které v soustavě působí -> Ústava konstatuje, že všichni účastníci řízení mají před soudem stejná práva a rozsudek musí být vždy vyhlášen veřejně

nejvyšší kontrolní úřad: popisuje princip fungování NKÚ, který má v popisu práce kontrolovat hospodaření se státními penězi -> ústava deleguje úpravu podrobností na speciální zákon o NKÚ

česká národní banka: ustavuje Českou národní banku jako ústřední banku státu, její působnost a pravomoci -> Ústava deleguje úpravu podrobností na speciální zákon o ČNB

územní samospráva: popisuje územní členění ČR a správu jednotlivých celků -> Česká republika se podle Ústavy člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky

přechodná a závěrečná ustanovení: v těchto ustanoveních je řešeno např. vymezení ústavního pořádku ČR

v roce 1948 přijalo OSN všeobecnou deklaraci lidských práv a svobod (VDLPS), československá socialistická republika přistoupila k dohodě v roce 1968 a ratifikovala ji v roce 1975 s účinností od roku 1976 -> ke skutečnému naplnění mezinárodně přijatých závazků v době trvání komunistického režimu nedošlo, nicméně ratifikace VDLPS povzbudila některé odpůrce totalitního režimu -> je zkladním ústavním zákonem ČR, garantujícím dodržování lidských práv a svobod, se stala v roce 1991 Listina základních práv a svobod (LZPS) -> LZPS se v roce 1993 stala součástí ústavního pořádku samostatné České republiky, je nadřazena ostatním právním aktům a představuje ústavní právo hmotnéd LZPS se tedy stejně jako od Ústavy ČR odvíjejí všechny zákony ČR

jsou přímá aplikovatelnost a vynutitelnost ustanovení, má-li být ústavní předpis aplikovatelný, musejí být splněny dva požadavky: hmotněprávní a procesní hmotněprávním předpokladem: je konkrétní ustanovení předpisu, a to takové, aby bylo možné přezkoumat, zda určitý zákon LZPS odpovídá např. otázku zákazu trestu smrti v trestním zákoníku
procesním předpokladem: je existence nezávislého orgánu, v ČR Ústavního soudu, který je vybaven pravomocí přezkoumávat soulad právních norem s přijatými závazky a přijímat usnesení se silou zákona

-> vyjadřuje maximum práv, která se mohou regulovat jen v daných mezích -> v takovém případě nevznikají mezery v legislativě
-> stanovuje jen podstatu příslušného institutu a má ideový ráz, právní úpravy se pak mohou pohybovat oběma směry např. úprava práva na ochranu zdraví, kdy občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon

obecná ustanovení: vymezuje povahu základních práv -> lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech -> základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, dále ustanovení o ukládání povinností a o mezích uplatňování státní moci: státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá

lidská práva a základní svobody: základní lidská práva a svobody: např. právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, ochrana osobní svobody, svoboda pohybu, pobytu, právo na vlastní majetek, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, politická práva: právo na svobodné vyjádření, právo shromažďovací, právo podílet se na správě věcí veřejných, též právo na odpor -> občané mají právo postavit se na odpor každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv

práva národnostních a etnických menšin: zaručuje občanům národnostních a etnických menšin právo na všestranný rozvoj, rozvíjení kultury a mateřského jazyka

hospodářská, kulturní a sociální práva: právo na soukromé podnikání či právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, ochrana rodičovství a rodiny, právo rodičů na péči o děti a jejich výchovu, jakož i právo dětí na rodičovskou péči a výchovu, právo na ochranu, právo na vzdělání

právo na soudní a jinou právní ochranu: zahrnuje např. právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (popř. u jiného orgánu), právo každého na odepření výpovědi jestliževa vispečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, právo na právní pomoc v řízení před soudy, rovnost účastníků v řízení

ustanovení společná: vyjmenovaných práv je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí, každý cizinec na území ČR nabývá automaticky lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. Je zde zakotveno poskytování azylu cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod

poslanec je v rámci výkonu poslaneckého mandátu neodvolatelný, jeho mandát je volný, nikoli vázaný -> mandát zaniká: odepřením slibu nebo složení slibu s výhradou, uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním poslencké sněmovny, neslučitelností funkcí (poslanecký a prezidentský a soudním)

vyhlášení pouze ústavním zákonem

LZSP stanovuje: obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákonech -> zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta do 48 hodin nebo propuštěna na svodbodu nebo odevzdána soudu -> soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu

SÍDLO: BRNO, veřejný ochránce práv je volen na 6 let, které volí Poslanecká sněmovna z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident a senát (schodnost je přípustná) může být zvolen jen dvakrát po sobě a je jím volen, každý kdo je volitelný do Senátu -> nyní je jím Stanislav Křeček