3.3. občanské právo - pojmy z úloh

je způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům a představuje schopnost vlastními protiprávními úkony založit svou odpovědnost, nabývá se v plném rozsahu dosažením zletilosti (sovršení 18 let), před dosažením zletilosti se posuzuje, zda v době uskutečnění protiprávního činu měl nezletilý rozpoznávací schopnost a vyspělost

je schopnost být účastníkem řízení a znamená právní způsobilost být nositelem procesních práv a povinností -> v plném rozsahu vzniká zletislotí

vlastnické právo nabývá uplynutím doby -> v případě tzv. řádného vydržení se poctivý držitel stává vlastníkem movité věci, má-li ji v nepřetržité držbě po dobu 3 let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost

jestliže věřitel neuplatní v průběhu zákonem stanovené promlčecí doby právo u soudu či u dlužníka, pak se právo věřitele oslabí tak, že se jej již nemůže domoci u soudu, jen u dlužníka na základě dobrovolného plnění dlužníka -> je zánik subjektivního práva v důsledku jeho neuplatnění ve stanovené prekluzivní lhůtě např. zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr do 12 měsíců od hrubého porušení povinností zaměstnancem -> po uplynutí této doby právo zaměstnavatele zaniká

znamená vyrovnání křivdy, urážky, splnění nějakého nároku, případně i uspokojení, jež z toho plyne

movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná: zuživatelné jsou i ty movité věci, které náleží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočívá v tom, že jsou prodávány jednotlivě -> ostatní věci jsou nezuživatelné

movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu, je zastupitelná: ostatní věci jsou nezastupitelné -> v ppochybnostech se případ posoudi podle zvyklosti

imise přímé (např. cílené svádění dešťové vody na cizí pozemek), které jsou zakázány vždy, a imise nepřímé (např. nezamýšleným vnikáním kouře, prachu či hluku na cizí pozemek), které jsou zakázány jen tehdy, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemků

je specifický druh právní skutečnosti, spočívající v mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné události, které způsobí škodu (např. živelní pohroma)

kupní smlouva: vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj dohodnutou cenu
zprostředkovatelská smlouva: se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu, pokud byl výsledek dosažen zásluhou zprostředkovatele
smlouva o dílo: se zhotovitel zavazuje objednateli, že za sjednanou cenu dílo provede a odevzdá

pohledávka: je právo věřitele na plnění od dlužníka, které spočívá v právu věřitele požadovat po dlužníkovi, aby mu něco plnil: dal, konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl
závazek: je povinnost dlužníka poskytnout věříteli dlužné plnění
závazkový vztah: je právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem, ze kterého věřiteli vzniká pohledávka a dlužníkovi závazek

může vypovědět z domu při nájemní smlouvě na dobu neurčitou pouze z důvodu stanoveným v občanském zákoníku

musejí splňovat požadavek správnosti (obvykle dosažením 18 let) -> u nezletilého, který není plně svéprávný, ale dosáhl 16 let, může manželství povolit soud -> do nového manželství nemůže vstoupit osoba již manželstvím vázaná -> manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci, včet ně vztahů založených osvojením, popř. mezi dítětem a osobou, které bylo dítě svěřeno k péči (např. pěstoun, poručník) -> v případě nesplnění zákonných podmínek manželství prohlásí soud manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže jde o překážku omezené svéprávnosti -> sňatečním prohlášením snoubenci učiní svobodné a souhlasné prohlášení že: spolu vstupují do manželství: nejsou jim známy okolnosti vylučující manželství, znají navzájem svůj zdravotní stav, zvážili své budoucí majetkové vztahy, bydlení a hmotné zajištění rodiny, dohodli se o svých budoucích příjmeních

byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek -> byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky, bratranec se sestřenicí mohou uzavřít manželství, neboť podle zákona o rodině nemohou manželství uzavřít předci a potomci a sourozenci -> manželství zaniká dnem právní moci rozsudku o rozvodu, proto si lze vzít někoho jiného den po rozvodu

o umístění dětí rozhoduje soud při rozhodování o omezení rodičovské odpovědnosti a o opatrovnictví

zejména podle místa trvalého bydliště obžalovaného

zakládá partnerům různorodá práva -> například: zastupování (partneři se mohou zastupovat), vyživovací povinnost (oba partneři by měli sdílet stejnou životní úroveň), majetkové vztahy (věci pořízené během partnerství se nabývají buď do individuálního vlastnictví, nebo do podílového spoluvlastnictví rovným dílem), dědění (pozůstalý partner dědí ze zákona), informace o zdravotním stavu (lékaři mohou partnera informovat) atd. -> uzavření partnerství brání trvající manželství (a naopak) a dále i trvající registrované partnerství některého z partnerů -> možnost adopce náleží však jen jedincovi ve vztahu a nemohou jej adoptovat spolu

jsou např. následující: převody nemovitostí, notářské úschovy, podklady pro exekuce, dědictví, závěti, vydědění a ustanovení správců dědictví, majetkové smlouvy manželů a snoubenců, zástavní smlouvy, ověřování a osvědčování, právní porady a služby obchodním společnostem, družstvům a společenstvím vlastníků jednotek, zastupování před správními úřady ve správním řízení a v občanském soudním řízení

jakožto soudce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci, jestliže jeho poměr k účastníkům dává důvod pochybovat o jeho nepodjatosti -> přísedící, soudní znalec: z obdobných důvodů jako u soudce je vyloučena i jiná osoba, která se má podílet na výkonu pravomoci soudu, např. přísedící jakožto soudní osoba, tlumočník či znalec

lze definovat jako takové skutečnosti, s nimiž právní normy spojují právní následky, zejména vznik, změnu, a zánik subjektivních práv a povinností, dělí se:
1) právní jednání je druh právní skutečnosti, jejímž obsahem je právně relevantní projev vůle, tedy chování v souladu s právními normami (například uzavření smlouvy)
2) právní události jsou takové právní skutečnosti, na které se váže vznik, změna nebo zánik právního vztahu a které nebyly vyvolány chováním osob jimi dotčených (např. plynutíčasu, narození a smrt člověka)
3) protiprávní jednání, které spočívá v porušování povinnosti -> protiprávním jednáním jsou například trestné činy, správní přestupky atd.
4) protiprávní stavy jsou výsledkem nezavině ného chování nebo události, které jsou v rozporu s právem, takže právní norma ukládá někomu povinnost takový stav napravit nebo odstranit (například, když po úderu blesku spadne strom stojící na vašem pozemku na sousedův automobil)

označení soudu; označení věci podle právního důvodu žaloby; podpis žalobce: datum; označení účastníků včetně určení žalovaného; vylíčení rozhodujících skutečností; označení důkazů; žalobní návrh