1trestní právo
je odvětvím veřejného práva, společně s právem ústavním a správním -> charakteristický je pro ně vztah mezi státem na straně jedné a občany státu a dalšími osobami podléhajícími státní moci na straně druhé, účelem trestního práva je chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení, práva občanů i právnických osob před jednáním společensky škodlivým, trestní právo určuje, které společensky škodlivé jednání je trestným činem, stanoví za ně tresty a ochranná opatření a podmínky jejich ukládání a výkonu, trestní právo disponuje souborem nejsilnějších prostředků ochrany společnosti před protiprávními útoky, kterých je možno použít až poté co již nestačí ostatní prostředky např. nástroje občanského, přestupkového či správního práva
2hmotné (materiální)
trestní právo definuje trestné činy a určuje tresty, které mohou být pachateli trestného činu uloženy
3procesní (formální)
trestní právo upravuje trestní řízení a postup trestních orgánů v trestních věcech -> nikdo nemůže být trestně stíhán jinak nežze zákonných důvodů a zákonným způsobem
4prameny trestního práva
Ústava ČR, LZPS, mezinárodní smlouvy (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod), trestní zákoník a trestní řád
5trestný čin
je zaviněný (úmyslný či nedbalostní) protiprávní čin, který zákoník označuje za trestný a který vykazuje znaky charakterizující trestný čin, trestní odpovědnost pachatele a trestně právní důsledky s ní spojené Ize uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního predpisu případech společensky škodlivých -> škodlivost je určována povahou a závažností trestného činu, způsobem provedení činu, jeho následky a okolnostmi, za kterých byl spáchán, stupeň škodlivosti činu představuje hranici mezi dvěma stupni protipávního jednání: trestné činy a přestupky
6trestné činy (přečiny a zločiny)
které projednávají soudy na základě trestního zákoníku
7přestupky
které projednávají zejména obce, ale také další orgány státní správy, popř. orgány policie či subjekty -> vymezení přestupků a působnost k jejich řešení stanoví především zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákon o některých přestupcích, oba tyto zákony nabyly účinnosti 1. 7. 2017
8trestní odpovědnost
vzniká spácháním trestného činu jakožto odpovědnost pachatele za porušení právních norem trestního práva -> pouze v případě podezření ze spáchání trestného činu může být podezřelý obviněn a obviněný následně trestného činu a postaven před soud -> možným následkem trestní odpovědnosti je trestní sankce, kterou lze ukládat pachateli trestného činu na základě trestního zákoníku, podmínkami trestní odpovědnosti jsou: věk a přítečnost
9věk
trestní odpovědnost vzniká v den, který následuje po dni 15. narozenin (§ 25 trestního zákoníku říká, že do v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný) -> trestní odpovědnost mladistvých (15 plus - pod 18 let) a sankce jim ukládané upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže
10příčetnost
což je duševní způsobilost být pachatelem trestného činu -> trestní zákoník definuje nepříčetnost a zmenšenou příčetnost v § 26 a 27. § 26 říká, že kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný
11pachatel trestného činu
je ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná - trestně právní odpovědnost v zásadě spočívá v odpovědnosti fyzické osoby, nicméně s účinností od 1. ledna 2012 může být pachatelem též osoba právnická (obchodní společnost), a to podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) -> zákon o TOPO vyjmenovává trestné činy, kterých se právnická osoba nemůže dopustit (dvojí manželství, rvačka, nebezpečné pronásledování atd.), za všechny ostatní trestné činy dle trestního zákoníku může být právnická osoba trestně odpovědná
12okolnosti vylučující protiprávnost
umožňují provést čin, který by jinak byl trestným činem, ovšem jedině za podmínky společenské prospěšnosti není takový čin protiprávní, patří sem: nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, svolení poškozeného, přípustné riziko
13nutná obrana
je takové jednání, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájmy chráněné trestním zákonem, nejčastěji proti životu, zdraví a proti majetku -> o nutnou obranu jde tehdy, když útok hrozí přímo, hrozba je opravdová a bezprostřední, obrana musí být přiměřená, vedená proti útoku, který již začal a ještě neskončil
14krajní nouze
je způsob odvrácení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, kdy není možné toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak např. přepadená kurýrní služba pod hrozbou samopalem vydá dopravované peníze ve snaze o záchranu svého života a tím sice ochrání zájem na svém životě, zároveň způsobíškodu třetí osobě (vlastníkovi peněz)
15oprávněné použití zbraně
umožňuje použít zbraň v rámci zákona, kdy takové použití zbraně je vázáno na přesné podmínky -> oprávněnými osobami k použití zbraně jsou např. vojáci či policisté, kteří musejí postupovat v souladu s příslušnými předpisy a mají za povinnost pokud možno šetřit život osoby, proti které zákrok směřuje
16svolení poškozeného
mění zakázaný čin v dobrovolný a jeho protiprávnost tím zaniká -> ke svolení poškozeného může dojít jen v případech, kdy jde o zájmy jednotlivce, o nichž on sám může rozhodovat a jejichž porušení se nedotýká zájmů společnosti, příkladem svolení poškozeného může být svolení osoby ke zbavení osobní svobody na určitou dobu v TV show Big Brother
17přípustné riziko
je typické pro aktivity společensky užitečné, se kterými jsou však spojena určitá rizika, která je možné ospravedlnit možnou budoucí výhodou pro společnost, např. farmaceutické klinické testy
18trestní zákoník vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit -> dělí se na zločiny a přečiny, dále stanovuje základy trestní odpovědnosti, obecné znaky trestného činu, trestní odpovědnost pachatele, znaky jednotlivých trestných činů a sankce za jejich spáchání -> trestný zákoník se dělí systematicky do 13 hlav:
1. proti životu a zdraví (např. vražda, zabití, účast na sebevraždě, ublížení na zdraví)
2. proti svobodě a pravům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství (např. loupež, obchodování s lidmi, zbavení osobní svobody, vydírání..)
3. proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. znásilnění, pohlavní zneužití, kuplířství)
4. proti rodině a dětem (např. zanedbání povinné výživy, týrání svěřené osoby)
5. proti majetku (např. krádež, zpronevěra, podvod, poškození záznamu v počítačovém systému)
6. hospodářské (např. padělání peněz, neodvedení daně, poškozování spotřebitele)
7. obecně nebezpečné (např. obecné ohrožení, nedovolené ozbrojování, šíření toxikomanie)
8. proti životnímu prostředí (např. poškození vodního zdroje či lesa, týrání zvířat)
9. proti ČR, cizímu státu a mezinárodní organizaci (např. vlastizrada, teroristický útok, sabotáž)
10. proti pořádku ve věcech veřejných (např. násilí proti úřední osobě, úplatkářství)
11. proti branné povinnosti (např. nenastoupení služby v ozbrojených silách)
12. vojenské (např. neuposlechnutí rozkazu, urážka mezi vojáky, násilí vůči nadřízenému)
13. proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy (např. projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka)
dělení trestných činů
19přečiny
jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let
20zločiny
jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny: zvlášť závažnými jsou úmyslné trestné činy -> nejmenší trestní sazba je 10 let
21trestní sankce
musí být přiměřená spáchanému trestnému činu, tj. povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, a také poměrům pachatele -> pokud postačí uložení mírnější trestní sankce, nesmí být uložena trestní sankce tvrdší, účelem trestu je společensky prospěšné odstrašení a izolace pachatele bránící odsouzenému v další trestné činnosti a působení na ostatní členy společnosti: trestními sankcemi jsou tresty a ochranná opatření
22trest
za spáchaný trestný čin může být uložen jen soudem, jen na základě trestního zákoníku a jen pokud soud uzná vinu pachatele -> při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, mezi polehčující okolnosti patří např. věk blízký věku mladistvých, spáchání trestného činu ve stavu závislosti či podřízenosti, jakož i skutečnost, že pachatel dříve vedl řádný život -> přítěžující okolností je např. recidiva, spáchánítrestného činu zákeřným, Istivým či surovým způsobem, zneužití bezbrannosti, závislosti či podřízenosti, spáchánítrestného činu vůči dítěti, těhotné ženě, starým či nemocným lidem, jakož i spáchání více trestných činů
23ochranná opatření
mohou být uložena nepříčetnému pachateli trestného činu -> směřují k ochraně společnosti a majíza účel léčbu a výchovu pachatele, ochranná opatření lze ukládat za splnění zákonných podmínek samostatně i vedle trestu -> ohranné léčení uloží soud pachateli, který pro nepříčetnost není trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, zabezpečovací detence znamená držení a léčbu pachatelů trestných činů ve zdravotnickém zařízení, a to i bez souhlasu nemocného pachatele, zabrání věci může soud uložit, náleží-li věc pachateli, kterého nelze odsoudit, ohrožuje-li takovou věcí bezpečnost lidí nebo majetku, anebo hrozí-li nebezpečí, že může sloužit ke spáchání zločinu
24odnětí svobody
nejpřísnější trest znamená ztrátu osobní svobody odsouzeného výkonem trestu ve věznici -> je trestem univerzálním, je možné jej uložit za každý trestný čin uvedený v trestním zákoníku jako trest:
1) nepodmíněný, který se ukládá nejvýše na 20 let či jako výjimečný trest nad 20 až do 30 let nebo na doživotí, vykonává se ve dvou základních typech věznic, a to s ostrahou a se zvýšenou ostrahou, o zařazení do typu věznice rozhoduje soud
2) podmíněný na základě zákonného ustanovení o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětísvobody, jde o pohrůžku trestem odnětí svobody, který byl sice uložen, ale jeho výkon byl podmíněně odložen za současného stanovení zkušební doby, v rámci které má pachatel možnost svým jednáním osvědčit se, tzv. vést řádný život
25domácí vězení
povinnost odsouzeného zdržovat se ve stanovenou dobu v určeném obydlí
26obecně prospěšné práce
povinnost odpracovat ve svém volném čase u obecních úřadů nebo u neziskových organizací stanovený počet pracovních hodin
27propadnutí majetku
věci nebo jiné majetkové hodnoty, peněžitý trest: účinný trest při majetkové trestné činnosti, např. přijetí úplatku
28zákaz
činnosti (např. zákaz řízení motorových vozidel), pobytu (např. zákaz navštěvovat obec, kde došlo ke spáchání trestného činu), vstupu na sporotvní a jiné společenské akce (povinnost ohlásit se v době konání akce na stanoveném místě, např. na policejní stanici) nebo držení a chovu zvířat
29vyhoštění z území na ČR
kterým mohou být potrestání pouze cizinci (povinnost opustit území ČR a zákaz návratu po stanovenou dobu) a dále také další trest ztráta titulů, vyznamenání nebo vojenské hodnosti (netýká se vyhoštění jen se mi to jinam nevejde lol)
30trestní právo procesní
je zakotveno v trestním řádu a chrání zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR -> jde o odvětví veřejného práva, kterým se řídí trestní řízení, předmětem trestního práva procesního je úprava postupu orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly řádně zjištěny a objasněny a pachatelé potrestání podle zákona
31orgánny činné v trestním řízení
trestní řád upravuje postup orgánů činných v trestním řízení a stanoví pravidla pro zjišťování a vyšetřování trestných činů, jakož i práva obviněného -> orgány činné v trestním řízení jsou policie, státní zástupce a soud: každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stadiích trestního řízení
32policie
jejím úkolem je shromažďovat informace trestný čin a kdo je jeho pachatelem -> o těchto skutečnostech pak shromažďuje důkazy, které jsou podkladem pro rozhodnutí soudu
33státní zástupce
státní zástupce může v přípravném řízení policii dávat pokyny k její práci a dohlíží nad celým přípravným řízením -> po skončení přípravného řízení rozhoduje státní zástupce o tom, zda podá obžalobu k soudu, nebo zda věc vyřídí sám jinak, neboť může sám např. trestní stíhání zastavit nebo postoupit věc jinému orgánu jako přestupek - pokud státní zástupce podá ve věci obžalobu, pak zastupuje stát v řízení před soudem
34soud
vyvíjí činnost hlavně po podání obžaloby, ovšem již v přípravném řízení činí některá rozhodnutí, která se týkají úkonů policie při vyšetřování, jimiž policie zasahuje do základních práv občanů (např. rozhoduje o povolení k domoy ní prohlídce nebo o povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) -> po podání obžaloby soud přezkoumá spis, a pokud nedospěje k závěru, že je třeba věc vrátit státnímu zástupci, postoupit ji jako přestupek nebo zastavit trestní stíhání, nařídí ve věci hlavní líčení (za určitých okolností může rozhodnout samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení trestním příkazem) -> při hlavním líčení provádí soud dokazování, tzv. vyslechne obžalovaného, svědky, případně znalce, čte listinné důkazy -> po zhodnocení všech provedených důkazů rozhodne o vině či nevině obžalova ného a o případném trestu -> pokud je proti rozsudku podáno odvolání, přezkoumává celou věc soud vyššího stupně
35trestní řízení
je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení -> jeho úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán, zjistit pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření a účinně rozhodnutí vykonat - dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, proti kterému se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen, což vychází ze zásady presumpce neviny
36průběh trestného řízení
1) přípravné řízení, kdy státní zástupce a policie provádějí potřebná šetření k prokázání trestného činu a jeho pachatele a zajišťují důkazy, končí podáním obžaloby nebo zastavením trestního stíhání
2) předběžné projednání obžaloby, které vede buď k nařízení hlavního líčení, k vrácení věci státnímu zástupci k došetření nebo k zastavení trestního řízení
3) hlavní líčení, kde státní zástupce žaluje, obhájce hájí obžalovaného a soud rozhoduje o rozsudku, o vině či o zproštění obžaloby
4) odvolací (opravné) řízení: odvolání může podat obžalovaný, státní zástupce a další oprávněné osoby - o odvolání rozhoduje soud vyššího stupně
5) výkon rozhodnutí: státní mocí vynucené splnění povinnosti uložené odsouzenému
37rozhodnutí v trestném řízení
znamená autoritativní stanovení výsledku soudního řízení -> trestní příkaz může vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, rozsudek je rozhodnutí soudu v hlavním líčení -> procesní předpisy upravují obsahové náležitosti rozsudku a jeho veřejné oznámení -> ve výrokové části se uvádí zejména popis jednání, vina, trest či ochranné opatření a náhrada škody -> odůvodnění je uvedení skutečností a úvah, které vedly soud k rozhodnutí, a důkazy považované za prokázané -> součástí rozsudku je i poučení o opravném prostředku
38opravné řízení
je přezkoumávání rozhodnutí, které trestní řád umožňuje, účelem opravného řízení je napravit případné vady rozhodnutí, prověřit rozhodování orgánů I. stupně a sjednocování rozhodovací praxe orgánů činných v trestném řízení -> zahájení opravdového řízení je podmíněno podáním opravného prostředku oprávněnou osobou, kterou je státní zástupce, obžalovaný a další oprávněné osoby
39řádné opravné prostředky: odvolání, stížnost, odpor
-> odvolání: může být podáno proti každému rozsudku soudu prvního stupně státním zástupcem, obžalovaným (jeho obhájcem), poškozeným či zúčastněnou osobou, popř. v zákoně vyjmenovanými blízkými osobami obžalovaného
-> stížnost: lze ji podat proti usnesení vydanému prvostupňovým orgánem trestního řízení (soudem, státním zástupcem, policejním orgánem)
-> odpor: v jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení trestním příkazem -> obviněný či státní zástupce mohou podat proti trestnímu příkazu odpor, který ruší trestní příkaz, a soud následně nařídí ve věci hlavní líčení
40mimořádné opravné prostředky
-> dovolání: je proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu -> přípustnost dovolání je omezena na zákonem stanovené dovolací důvody, kterými jsou např. závažné procesní vady v předchozím řízení nebo nesprávné hmotněprávní posouzení věci
-> stížnost pro porušení zákona podaná ministrem spravedlnosti, který může žádat Nejvyšší soud o přezkoumání pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení z důvodu nezákonnosti -> ministr spravedlnosti může přerušit nebo odložit výkon trestu, než bude o stížnosti rozhodnuto
-> obnova řízení se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině -> návrh na obnovu řízení může podat státní zástupce, trestně stíhaná osoba i její příbuzní -> o návrhu rozhoduje prvostupňový soud
41hierarchie trestných soudů
-> ve 1. stupni rozhodují okresní nebo krajské soudy: řádným opravným prostředkem proti jejich rozhodnutíje odvolání
-> ve 2. stupni rozhodují o odvolání krajské soudy nebo vrchní soudy, mimořádným opravným prostředkem proti jejich rozhodnutí je dovolání
-> ve 3. stupni rozhoduje o dovolání Nejvyšší soud
42věcná příslušnost soudu
řízení v prvním stupni koná okresní soud - krajský soud koná řízení v prvním stupni jen tehdy, jestliže jde o trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody s dolní hranicí nejméně pět let
43místní příslušnost soudu
řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán -> nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje -> jestliže se nedají ani tato místa zjistit nebo jsou-li mimo území ČR, pak koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo
44nutná obhajoba
trestní řád stanovuje, že obviněný musí mít obhájce (tzv. nutná obhajoba): je-li ve vazbě, jde-li o řízení proti uprchlému, nebo koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s homi hranicí přes pět let -> obžalovaný mladistvý musí mít podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže obhájce vždy.
45jmenování státní zástupce
státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce -> nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, prezident na návrh ministra spravedlnosti jmenuje soudce obecných soudů
46zásada bezprostřednosti u soudu
soud rozhoduje jen na základě důkazů, které byly před soudem provedeny
47výjmečný trest
pouze doživotí a odnětí svobody nad 20 a 30 let
48rozdělení škod
škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč
škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč
větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč
značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč
škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 10 000 000 Kč
49trestné řízení se koná
v obvodu, ve kterém byl trestný čin spáchán
50zpronevěra
kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty
51stání zástupce
dohlíží v trestních věcech na činnost policie v přípravném řízení, rozhoduje o vznesení obžaloby, zastupuje stát, podává obžalobu v řízení před soudem, jeho činnost směřuje k co nejlepšímu objasnění věci -> předkládá jak důkazy o vině, tak i o nevině obžalovaného
52odpůrce
opůrcem Ize nazvat žalovanou stranu v občanském právu, nikoli v trestní
53trestní stíhání senátora
je možné jen se souhlasem senátu -> pokud senát souhlas s trestním stíháním odepře, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno -> k zadržení senátora může dojít jen tehdy, je-li senátor zadržen při spáchání trestného činu nebo bezprostředně potom -> zadržení musí být okamžitě oznámeno předsedovi komory, který musí do 24 hodin dát souhlas pro předání zadrženého soudu, jinak musí být senátor propuštěn - totéž platí pro poslance
54mezinárodní trestní soud a soudní dvůr
SÍDLO: HAAG - mezinárodní trestní soud (International Criminal Court): zřízen mezinárodní smlouvou, ratifikovanou více než 100 státy, stíhá osoby za zločiny válečné, proti lidskosti a genocidium -> sídlo má stejně jako mezinárodní soudní dvůr (International Court of Justice) soudní orgán OSN, který řeší mezistátní spory
55správní tresty
dříve se v zákoně používal pojem sankce: za přestupek jsou napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zveřejnění rozhodnutí o přestupku (Ize uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon) -> vedle správního trestu Ize uložit ochranné opatření, a to buď omezující opatření (např. zákaz navštěvovat místa, kde se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce) nebo zabrání věci nebo náhradní hodnoty
56promlčecí doba přestupků
pro méně závažné přestupky činí promlčecí doba přestupku 1 rok, u závažnějších přestupků (za které hrozí pokuta s horní hranicí sazby alespoň 100 000 Kč) činí 3 roky -> promlčecí doba se přeruší oznámením o zahájení řízení o přestupku a též vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, je však stanovena maximální délka promlčecí doby v případě jejího přerušení (přerušením promlčecí doby počíná běžet nová promičecí doba), která je omezena na 3 roky, u závažnějších přestupků na 5 let: tato lhůta běží ode dne spáchání přestupku
57trestné stíhání ve vazbě
byl-li obžalovaný během trestního stíhání ve vazbě, doba trvání vazby se mu započte do celkové výměry uloženého trestu