11 Rodinné právo (pojem, funkce a postavení v systému soukromého práva)
2Jak upravuje ochranu rodiny LZPS?
Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. / Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. / Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona
3Jak systematicky (dle teorie) rozdělujeme rodinné právo?
A) Právo manželské - dělí se na manželské právo osobní a majetkové B) Právo rodičů a dětí C) Právo upravující vztahy obdobné rodinným vztahům
4Jaká je definice rodinného práva?
Soubor PN, které upravují právní stav příbuzných osob, jakož i manželů a osob sešvagřených; a dále pak p+p uvedených osob navzájem, a také p+p osob, které nahrazují péči rodičů; také PN upravující pr. stav registrovaných partnerů a jejich vzájemná p+p
5Jaké všechny práva a povinnosti upravuje rodinné právo obecně?
zčásti je právem statusovým (upravuje určování rodičovství, vznik a zánik manželství), dále upravuje osobní (nemajetkové) povinnosti a práva těchto osob, ale upravuje i majetkové povinnosti a práva rodičů manželů i dětí
6Jak je dána dispozitivnost či kogentnost u norem rodinného práva?
normy jsou zásadně kogentního charakteru, dispozitivní jsou jen ty, u kterých to zákon výslovně připouští + tyto normy lze považovat za součást veřejného práva (z důvodu: na statusových věcech a dítěte je vždy veřejný zájem), dispozitivní např. majetkové věci manželů
7Jaká je systematika rodinného práva v OZ?
Část II- RP; 3 hlavy- Manželství; Příbuzenství a švagrovství; Poručenství a jiné formy péče o dítě, + mimo- zákon o registrovaném partnerství
8Jaká je funce rodiny? (2)
Reprodukční (generativní), Socializační (výchova, styk s okolím, příprava dětí na život)
9Bylo v zákoně o rodině (1963) upraveno i manželské majetkové právo?
Ne, manželské majetkové právo bylo vyňato z rodinného p. a začleněno do OZ 1964
10Jaké znáš mezinárodní prameny rodinného práva?
Úmluva o právech dítěte; Ú o souhlasu k manželství; Ú o osvojení dětí; EÚLP
11Jaké znáš veřejnoprávní prameny rodinného práva?
z. o matrikách, z. o sociálně-právní ochraně dětí, procesní právo (zřs, osř- pro sporné majetkové věci manželů)
12Jak se u nás historicky vyvíjelo rodinné právo? (3 změny během 20.stol)
1949 zákon o právu rodinném (koncepce rodinného práva jako samostatného pr. odvětví =výlučná - neobsahuje žádná ustanovení, která by jej propojovala s OZ)/// 1963 zákon o rodině (manželské majetkové právo vyňato z rodinného práva a začleněno do obč. práva, OZ - upravuje majetkové vztahy, ZOR - upravuje jiné vztahy uvnitř socialistické rodiny, občanské právo subsidiárně použitelné pro rodinné právo)/// 1991 rozsáhlá novela zákona o rodině
132 Manželství (pojem, vznik, zánik, vady, neplatnost, neexistence)
14Jak lze charakterizovat manželství?
trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon
15Co je hlavním účelem manželství?
založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc
16Jak manželství vzniká?
v rámci tzv. sňatečního řízení: svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (snoubenců), obřad v přítomnosti dvou svědků, dvě formy (občanský a církevní)
17V čem spočívá občanský sňatek?
osobní projev vůle snoubenců před orgánem veřejné moci v přítomnosti matrikáře, na místě určeném orgánem veřejné moci (přihlíží se k vůli snoubenců)
18V čem spočívá církevní sňatek?
osobní projev vůle snoubenců před orgánem církve nebo náboženské společnosti; místo určené předpisy církve nebo náboženské společnosti; podmínky: snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem (v obvodu uzavírání manželství), že byly splněny podmínky vyžadované zákonem - osvědčení ne starší než 6 měsíců
19Kdy manželství vzniká?
"souhlasným prohlášením obou snoubenců, 2 teorie: a) okamžik druhého „ano"", b) když snoubenci učinili sňatečné prohlášení a oddávající je vzal na vědomí"
20Jak je to s příjmením u manželů?
součástí sňatečního řízení je prohlášení o příjmení - možnosti: společné / oba si ponechají / společné a 1 si ponechá dosavadní
21Jaké znáš zvláštní způsoby uzavření manželství?
a) uzavření manželství zmocněncem (pouze na žádost z důležitých důvodů, povoluje KÚ), b) je-li život snoubence přímo ohrožen -> před jakýmkoli orgánem veřejné moci / církve, netřeba doklady (mimo území ČR před velitelem plavidla, letadla či vojenské jednotky ČR), c) mimo území ČR: před diplomatickou misí / konzulárním úřadem
22Jaké jsou právní následky sňatku?
statusové následky (muž je ženatý, žena vdaná), osoba mezi 16 a 18 lety nabývá svéprávnost, vzniká SJM a vyživovací povinnost, domněnky otcovství, užívání příjmení
23Jaké jsou práva a povinnosti manželů?
rovné povinnosti a rovná práva, povinnost vzájemné úcty, podporovat se, udržování rodinného společenství, právo na informace o příjmech i aktuálních činnostech (bez vynutitelnosti), povinnost přispívat na potřeby rodiny dle schopností a majetkových poměrů
24Kdo má způsobilost uzavřít manželství?
každý, pokud mu v tom nebrání zákonná překážka
25Jaké jsou absolutní překážky uzavření manželství?
a) nedostatek věku a plné svéprávnosti (16-18 let možno povolení soudu z důležitých důvodů), b) omezená svéprávnost v oblasti manželské, c) existence a trvání dříve uzavřeného manželství (i reg. partnerství/zahraniční svazek)
26Jaké jsou relativní překážky uzavření manželství?
a) příbuzenství mezi předky či sourozenci, b) příbuzenství vzniklé osvojením, c) vztah poručenství (svěření do péče, pěstounství)
27Jaké jsou náležitosti manželství a sňatku?
a) osobní předpoklady: způsobilost k manželství = není přítomna překážka manželství (impedimenta matrimonii), b) náležitosti sňatečného prohlášení: svéprávnost/osobní/svobodné a úplné/shodnérčité a srozumitelné + neoddělitelně spjato s prohlášením o příjmení (ponechají/převezmeude připojovat původní), c) formální náležitosti: náležitosti občanského sňatku specifikovány v zákoně o matrikách (kdo je oddávající a kdo matrikář); u církevního sňatku dle vnitřních předpisů; předchází předoddavkové řízení → totožnost a způsobilost + u církevního osvědčení o sňatečné způsobilosti (nesmí být starší než 6M)
28Kdy je manželství zdánlivé?
tzv. putativní manželství; pochybení zcela zásadní povahy, na nichž je třeba zcela bezvýhradně trvat → manželství vůbec nevzniká; vady v osobách (stejné pohlaví, mladší 16 let), v prohlášení (nedošlo k němu, bylo nevážné), ve formě (chybí osvědčení)
29Jaké jsou následky zdánlivosti manželství?
ex offo deklaratorní rozhodnutí, že manželství není → určení otcovství a práv k dítěti, majetková práva vypořádána jednotlivě dle povahy
30Kdy je manželství neplatné?
vady jsou významné, ale ne tolik jako u zdánlivého - manželství je neplatné → manželství existuje, ale je zneplatněno; vady v osobách (16-17 let, nesvéprávní, existující statusový svazek, příbuzenství, stávající vztah náhradního rodičovství), vady v prohlášení (nátlak, omyl o totožnosti či povaze jednání → lhůta 1R pro žalobu) X ne vady formální
31Jaké jsou následky neplatnosti manželství a jak lze neplatnost napravit?
u vadných manželství je možná konvalidace; dokud není manželství zneplatněno, považuje se za platné; pokud je zneplatněno, považuje se za neuzavřené; vypořádání - obdobně jako u rozvedených
32Jaká jsou práva a povinnosti manželů?
a) osobní: úcta, soužití, podpora; brát ohled ve svých činnostech na druhého X není vynutitelné, b) majetkové: přispívat na domácnost, dohoda na podstatných záležitostech rodiny (jinak soud) → možnost dovolávat se neplatnosti; zastupování, vyživovací povinnost
33Jak zaniká manželství?
smrt, změna pohlaví, rozvod
34Co je rozvodovým důvodem?
"kvalifikovaný rozvrat manželství (trvale a nenapravitelně rozvráceno, obnovení nelze očekávat) → objektivní důvod; potřeba je předchozí rozhodnutí/dohoda o poměrech dítěte; manželství nebude rozvedeno při aplikaci „proti-tvrdostních klauzulí"": a) zájem nezletilého dítěte, b) zvlášť závažná újma manžela, který se na rozvratu nepodílel (neuplatní se, pokud spolu manželé nežijí již déle než 3 roky)"
35Co soud při rozvodu zjišťuje?
existenci rozvratu manželství a jeho příčiny; příčiny nezjišťuje, pokud: manželství trvá +1R, nežijí spolu +6M (tj. netvoří manželské ani rodinné společenství), dohodli se na poměrech nezletilého, dohodli se na bydlení, druhý manžel se připojí k návrhu
36Jaký je následek zániku manželství?
možnost zpět své příjmení (6měs), úprava majetkových PaP (dohoda/vypořádání), v některých případech výživné, úprava bydlení (soud může rozhodnout, kdo v kdysi společné domácnosti má větší právo bydlet)
373 Manželské majetkové právo
38Co je to společné jmění manželů?
to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů - patří mezi tzv. společenství jmění
39Jakému režimu může SJM podléhat?
zákonnému režimu / smluvenému režimu / režimu založenému rozhodnutím soudu
40Co není součástí SJM dle zákonného režimu (5)?
součástí je vše co nabyli manželé za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem/děděním/odkazem jen jeden, ledaže dárce/zůstavitel měl jiný úmysl, c) nabyl jeden jako náhradu nemajetkové újmy na přirozených právech, d) nabyl jeden právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden náhradou za poškození/zničení/ztrátu svého výhradního majetku
41Co zákon výslovně zmiňuje, že je součástí SJM?
a) zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, b) podíl manžela v obchodní společnosti/družstvu nabytý během manželství, c) dluhy převzaté za trvání manželství (ne dluhy ex lege, ne dluhy z výhradního jmění, ne dluhy nabyté bez souhlasu druhého manžela)
42Jak probíhá správa SJM v zákonném režimu?
a) běžná: spravují oba nebo jeden podle dohody, PaP oba manželé společně a nerozdílně, b) nad rámec běžné: jednají společně nebo jeden se souhlasem druhého (lze nahradit soudem); jednání bez souhlasu: druhý se může dovolat neplatnosti (relativní neplatnost)
43Za jakých podmínek lze použít část SJM k podnikání jednoho manžela?
přesahuje-li majetková hodnota míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při 1. takovém použití souhlas druhého manžela; byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání (obdobně nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů)
44Co víš o smluvním režimu SJM?
lze ujednat před i v manželství (ale nemůže mít zpětný účinek), smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny, 3 formy: a) režim oddělených jmění, b) režim vyhrazující vznik SJM ke dni zániku manželství, c) režim rozšíření nebo zúžení SJ v zákonném režimu
45Jaká omezení platí pro obsah smlouvy o SJM?
a) nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu; b) nelze jí vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit; c) nesmí se dotknout práv třetí osoby (bez jejího souhlasu)
46Kdy nabývá smlouva o manželském majetkovém režimu účinnosti?
uzavřením manželství; pokud se dotýká věci zapsané ve veřejném seznamu, v této části nabývá účinnosti zápisem do tohoto seznamu
47Jaká omezení platí pro správu SJM ve smluvním režimu?
je třeba souhlasu druhého manžela při nakládání se SJ jako celkem a při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů či s obydlím nezletilého dítěte
48Kdy přichází v úvahu režim SJM založený rozhodnutím soudu?
je-li závažný důvod (demonstrativně: manžela lze považovat za marnotratného, manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika, manžel začal podnikat apod.) -> na návrh manžela soud SJM zruší/zúží
49Jak probíhá správa SJM v režimu založeném rozhodnutím soudu?
jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a nemají uzavřenou smlouvu o SJ, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno
50V čem spočívá režim oddělených jmění v manželském majetkovém právu?
každý manžel může nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela
51Jak jsou chráněny 3. osoby v oblasti manželského majetkového práva?
a) dluh vznikl za trvání manželství -> lze uspokojit ze SJM, b) vznikl-li dluh proti vůli druhého, a ten bez odkladu oznámí svůj nesouhlas věřiteli -> lze uspokojit jen do výše potenciálního podílu dlužníka dle zákonného vypořádání SJM
52Jak probíhá vypořádání SJM?
nastává při zrušení, zániku či zúžení stávajícího rozsahu SJM; nesmí být dotčeno právo třetí osoby; lze uzavřít dohodu o vypořádání, jinak na návrh soud; pokud se nedohodnou do 3 let od zrušení/zániku/zúžení, pak a) hmotné movité věci jdou vlastnictví toho, kdo je pro svou potřebu výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci jdou do podílového spoluvlastnictví (stejné podíly), c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma (stejné podíly)
53K čemu soud přihlíží při soudním vypořádání SJM?
a) k potřebám nezaopatřených dětí, b) k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, c) jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění
54Co je to obvyklé vybavení rodinné domácnosti?
soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů; přitom není rozhodné, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich
55Jaká pravidla platí pro nakládání s obvyklým vybavením rodinné domácnosti?
k nakládání s věcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, potřebuje manžel souhlas druhého manžela (ne pokud se jedná o věc zanedbatelné hodnoty); manžel se může dovolat neplatnosti právního jednání, jímž druhý manžel s věcí, která je součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, naložil bez jeho souhlasu
57V čem spočívá rodičovství?
vztah osob založeným pokrevním či právním poutem; rodičovství je základem pro vzájemná práva a povinnosti a zakládá též veřejnoprávní důsledky (statusové): mateřství a otcovství
58Jaké roviny rodičovství znáš?
Biologické, sociální a právní.
59Jak určíš mateřství?
Matkou dítěte je žena, která je porodila (kogentní ustanovení).
60Jak se postupuje u náhradního mateřství?
"donosí náhradní matka -> žena si následné „své"" dítě osvojí"
61Jak je koncipován systém domněnek otcovství?
Systém domněnek je koncipován na vyvratitelné bázi. Postupuje se v určeném pořadí a je nutné zkoumat, zda se neuplatní pořadí předešlé.
62Kolik je domněnek otcovství a v čem jsou jednotlivé domněnky charakteristické?
jsou tři: 1. je opřena o existenci právní skutečnosti, 2. je opřena o projevy vůle přijeté orgánem k tomu povolaným, 3. vyžaduje důkaz existence soulože v kritické době a vydání soudního výroku
63V čem spočívá první domněnka otcovství?
opřena o existenci právní skutečnosti; a) manžel matky: dítě se narodí za trvání manželství/do 300 dní poté (manželství zaniklo/nezvěstnost); ze dvou manželů otcem ten pozdější, b) dítě narozené po zahájení řízení o rozvodu: dítě se narodí od zahájení do 300 dní po rozvodu + manžel prohlásí, že není otcem + jiný muž prohlásí, že je otcem + matka se připojí k oběma prohlášením → pouze v řízení před soudem do 1R od narození, nejdříve dnem rozvodu, c) umělé oplodnění: u neprovdané matky ten, kdo dal k umělému oplodnění souhlas (genetický materiál je nerozhodný - je určující až při popírání)
64V čem spočívá druhá domněnka otcovství?
opřena o projevy vůle přijeté orgánem k tomu povolaným; souhlasné prohlášení: osobně ústně před matričním úřadem nebo soudem; možné i k nenarozeným dětem; lze kdykoli - dítě může být klidně zletilé; nelze u duševních poruch matky; ochrana před nezákonnou manipulací - soud může zahájit řízení o popření ex offo
65V čem spočívá třetí domněnka otcovství?
vyžaduje důkaz existence soulože v kritické době a vydání soudního výroku; soulož s matkou v rozhodné době: soud na návrh (matka/dítě/muž tvrdící otcovství), není omezeno žádnou lhůtou; muž, který s matkou souložil v době 160-300 dní před narozením; uvádí se okolnosti pro i proti (vyšetřovací zásada) → současně charakter určování i popírání otcovství; takto určené otcovství nelze popřít
66Jak lze v obecné rovině popřít otcovství?
pouze v soudním řízení, na návrh otce nebo matky (i bez návrhu - u souhlasných prohlášení)
67Jak lze popřít otcovství v jednotlivých případech?
a) popření otcovství manžela matky: matka (do 6M od narození), otec (S6M, O6R); mezi 160. dnem od uzavření M a do 300 D po jeho zániku - musí být vyloučeno otcovství X narozeno do 160. dne - stačí pouhé popření (je na matce, aby prokázala opak), b) popření otcovství k dítěti narozenému z umělého oplodnění: v podstatě nelze, není založeno na biologickém poutu; jediným důvodem je, že neotěhotněla uměle, ale s jiným mužem, c) popření otcovství založeného souhlasným prohlášením: pouze pokud je vyloučeno otcovství, krátká lhůta (6M po prohlášení)
685 Rodičovská odpovědnost
69Jak lze charakterizovat rodičovskou odpovědnost?
souhrn povinností a práv rodičů ve vztahu k dítěti, jejichž účelem je prospěch dítěte; povinnosti rodiče odpovídá právo dítěte
70Lze se vzdát rodičovské odpovědnosti?
ne, ale soud může RO pozastavit, omezit či jí rodiče zbavit
71Co (ne)zahrnuje rodičovská odpovědnost?
zahrnuje: a) péči o dítě, b) ochranu dítěte, c) osobní styk s dítětem, d) zastupování dítěte, e) zajišťování jeho výchovy a vzdělání, f) určení místa jeho bydliště a g) péči o jmění X nezahrnuje: vyživovací povinnost a právo na výživné
72Jaká pravidla platí pro výkon rodičovské odpovědnosti?
náleží oběma rodičům stejně, má jí každý rodič (ledaže byl zbaven RO soudem); pokud se rodiče nedohodnou ve významné záležitosti, může rozhodnout soud; rozhodne-li soud o omezení svéprávnosti rodiče, rozhodne zároveň o jeho rodičovské odpovědnosti
73U koho dochází k pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti?
1) u nezletilého rodiče, který nenabyl plné svéprávnosti: až do doby, kdy nabude plnou svéprávnost (to neplatí o výkonu povinnosti a práva péče o dítě, pokud soud nerozhodne jinak), 2) u rodiče, jehož svéprávnost byla v oblasti rodičovské odpovědnosti omezena (po dobu omezení jeho svéprávnosti; ledaže soud rozhodne, že se rodiči vzhledem k jeho osobě zachovává výkon povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem), 3) u rodiče, kterému ve výkonu brání závažná okolnost + lze se domnívat, že je pozastavení v souladu se zájmy dítěte
74Jaký vlív má pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti na vyživovací povinnost?
žádný!
75Kdy soud rozhodne o omezení rodičovské odpovědnosti?
nevykonává-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost řádně a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud jeho rodičovskou odpovědnost omezí, nebo omezí její výkon, a zároveň stanoví rozsah tohoto omezení
76Kdy soud rozhodne o zbavení rodiče rodičovské odpovědnosti?
a) zneužívá-li rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon, b) anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává; c) spáchal-li rodič proti svému dítěti úmyslný TČ, nebo d) použil-li rodič své dítě, které není trestně odpovědné, ke spáchání TČ, nebo e) spáchal-li rodič TČ jako spolupachatel, návodce, pomocník či organizátor TČ spáchaného jeho dítětem
77Jak probíhá výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu?
dítě lze svěřit do péče jednoho / společné péče / střídavé péče / výjimečně i jiné osobě; soud zohlední zájem dítěte, zájem dítěte má přednost před dohodou rodičů
78V čem spočívá péče o osobu dítěte a jeho ochrana?
péče o fyzický a psychický vývoj, vzájemná pomoc, podpora; potřeba vzít v úvahu názor dítěte; dítě se podílí na péči o chod rodinné domácnosti vlastní prací / peněžitými příspěvky, má-li příjem; výchovné prostředky v podobě a míře přiměřené okolnostem, neohrožující zdraví, rozvoj, důstojnost
79V čem spočívá zastupování dítěte rodičem?
rodiče mají právo zastupovat dítě při PJ, ne pokud střet zájmů (mezi rodičem nebo dětmi týchž rodičů) -> soud ustanoví dítěti opatrovníka; nedohodnou-li se rodiče, kdo dítě zastoupí, rozhodne soud
80Jak probíhá péče rodičů o jmění dítěte?
péče řádného hospodáře; nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech, rozhodne soud; k PJ, které se týká jmění dítěte, potřebují rodiče souhlas soudu (nabytí nemovitosti), ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty
816 Vyživovací povinnost (pojem a druhy)
82Jaká je definice vyživovací povinnosti?
Majetkové plnění, které je povinna poskytovat 1 os. 2. na základě rozhodnutí soudu/dohody/zákona, aby uspokojovala její životní potřeby
83Jaká je definice výživného?
plnění, které je povinna poskytovat jedna osoba druhé za účelem vyživování, a to na základě rozhodnutí soudu či dohody na základě zákona
84Co víš o vyživovací povinnosti?
Vznik ex lege; nelze disponovat (vzdát, postoupit); nepromlčuje se (X jednotlivá plnění ano); neplnění je TČ; lze přiznat ode dne, kdy bylo uplatněno (ale děti 3R nazpět, neprovdané matce i nazpět, ale max do 2 let od porodu)
85Jaké znáš druhy vyživovací povinnosti?
a) mezi rodiči a dětmi; b) mezi potomky a předky; c) mezi manžely; d) výživné rozvedeného manžela; e) příspěvěk na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce
86Jak lze s právem na výživné disponovat?
je nepostupitelné, nepřipouští započtení - výjimka: pohledávka na výživné zletilé (možné započtení dohodou)
87Jaká je charakteristika výživného?
zásadně dlouhodobé a opakující se, zpravidla v penězích, v pravidelně se opakujících částkách, splatných měsíc dopředu (ledaže soud rozhodl jinak nebo se povinný dohodl s osobou oprávněnou jinak)
88K čemu soud přihlíží při určení rozsahu výživného?
na straně oprávněného: odůvodněné potřeby s přihlédnutím k věku, zdraví, schopnosti, majetkové poměry a výdělečné možnosti, snaha zachovat společenský standard a sociální postavení X na straně povinného: schopnosti a možnosti poskytovat výživné, jeho majetkové poměry a další skutečnosti (např. vzdání se výhodného zaměstnání či majetkového prospěchu bez důležitého důvodu), také zda pečuje o rodinnou domácnost a zda osobně pečuje o oprávněného
89Na jaké časové období je vázána vyživovací povinnost rodičů vůči dětem?
vzniká narozením/osvojením, zaniká okamžikem, kde je dítě schopno se živit samo, přechodem vyživovací povinnosti na jiného, popřením otcovství či 3 měsíce ode dne souhlasu k osvojení
90V čem spočívá vyživovací povinnost dítěte vůči rodičům?
dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu X přiznání povinnosti by bylo v rozporu s dobrými mravy, pokud rodiče nevykonávali rodičovskou odpovědnost
91V čem spočívá vyživovací povinnost mezi potomky a předky?
vyživovací povinnost vzdálenějších příbuzných jen pokud ji nemohou plnit bližší příbuzní; nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků povinnosti předků
92V čem spočívá vyživovací povinnost mezi manžely?
uplatní se v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň; předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů
93V čem spočívá vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely?
pokud jeden z rozvedených manželů není schopen sám sebe živit a jeho neschopnost má původ v manželství nebo v souvislosti s ním -> vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu, lze-li to spravedlivě požadovat (s ohledem k věku a zdravotnímu stavu); řídí se dohodou, nedojde-li k dohodě, na návrh potřebného manžela rozhodne soud; sankční výživné: pro manžela, jenž rozvod nezpůsobil a byla mu způsobena závažná újma, max 3 roky
94V čem spočívá vyživovací povinnost vůči neprovdané matce?
není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu 2 let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem; soud může uložit pravděpodobnému otci sloužit částku předem, i v případě, že se dítě narodí mrtvé
96Co to je osvojení? Na čem je založené?
Podstatou je přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794), druh příbuzenského vztahu založeném na právním poutu. Osvojenec je především nezletilý, výjimečně zletilý, Adopce (lat.)
97Jaké všechny důsledky má soudní rozhodnutí o osvojení?
Mění právní status osvojence, právní stav jeho biologických rodičů, právní stav budoucího osvojitele/ budoucích osvojitelů.
98Co by mělo být předpokladem osvojení? Proč se k osvojení přistupuje?
Zájem dítěte- kvůli očekávanému blahu dítěte, dítěti bude v rodině dobře (§ 795); K osvojení se přistupuje, pokud dítě od svých rodičů nemůže očekávat nic dobrého (trvale a dlouhodobě bez reálné naděje na zlepšení); Zároveň nesmí z činností souvisejících s osvojením nikdo získat nepatřičný zisk (§798)
99Kdo dává souhlas s rozhodnutím o osvojení z/do ciziny?
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (Brno)
100Jaké jsou druhy dělení osvojení (2)?
Úplné X neúplné (zůstávají zachována některá práva vůči biologickým rodičům - právo na výživné) /// Nezletilého ( nikoli plně svéprávného / plně svéprávného - dle osvojení zletilého ) X zletilého (obdoba osvojení nezletilého / nikoli obdoba osvojení nezletilého)
101Definuj osvojitele!
Osoba zletilá a svéprávná, musí zaručovat svými vlastnostmi a životem, že bude dobrý rodičem. Osoba, která bude schopna řádné péče.
102Kdo je obvykle osvojitelem? Co je potřeba zjistit, když už má osvojitel děti?
Manželé, nebo jeden z manželů (zkoumá se proč druhý ne), výjimečně i jiná osoba/// má-li již osvojitel děti, je nutné zjistit, zda nedojde k rozporu mezi jejich zájmy a osvojence
103Kdy jde o nepravé osvojení?
Osvojuje-li manžel rodiče dítěte
104Jaké jsou předpoklady osvojení nezletilého?
Musí jít o nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti /// Osvojitel- dobrý rodič, dobrý zdravotní stav, zletilý a plně svéprávný/// Věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem min. 16 let (výjimečně méně pokud opatrovník dítěte souhlasí a nej. zájem dítěte) // ! Ne příbuzenství přímé linii nebo sourozenci (neplatí u náhradního mateřství)
105Jakých souhlasů je k zapotřebí k rozhodnutí o osvojení nezletilého?
§ 805: O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět./// Souhlas osvojitele je projeven samotným podáním návrhu
106Od koho přímo zjišťujeme souhlas v případě souhlasu dítěte s osvojením?
dítě nad 12 let - vždy třeba osobního souhlasu dítěte (ledaže není schopno posoudit důsledky)/// dítě pod 12 let - jeho jménem dává souhlas opatrovník, zpravidla OSPOD (přihlédne se k vyjádření)/// soud vždy zkoumá, zda je osvojení v zájmu dítěte (vyšetřovací zásada, i pokud dítě nesouhlasí)
107Jakým způsobem mohou rodiče udělit souhlas s osvojením dítěte?
Formou osobního prohlášení vůči soudu/// Druhy: blanketní souhlas / souhlas s určitou osobou// Nejdříve je možno udělit: matka - 6 týdnu po porodu; otec - hned po porodu
108Do kdy mohou rodiče odvolat souhlas s osvojením dítěte?
po dobu 3 měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas, i po - nebylo-li dítě předáno do péče před osvojením či má-li být dítě na základě rozhodnutí soudu vydáno rodičům, protože to je v jeho zájmu
109V jakých případech není souhlasu rodičů s osvojením třeba?
Pokud tak rozhodne soud v ZŘ: pokud rodič byl zbaven RO a současně práva dát souhlas k osvojení/ není schopen projevit vůli/ zdržuje se na neznámém místě/ nejeví-li zjevně zájem (neprojevuje-li soustavně opravdový zájem o dítě, trvale porušuje své povinnosti rodiče zaviněně, má se za to, že zjevný nezájem trvá alespoň 3 měsíce) /// X ale může se stát, že se objeví někdo z příbuzných dítěte, kdo chce od dítě pečovat - pak se dá přednost biologické rodině
110Co to je osobní péče budoucího osvojitele, která není péči před osvojením? Jak dlouho trvá?
Rozhodne o ní soud, pokud osvojitel souhlasí, lze předat do péče osvojitele dítě hned po tom, co oba rodiče udělí souhlas s osvojením (na 3 měsíce, v kterých souhlas mohou odvolat). /// aby dítě v této době nemuselo do ústavu.
111Co to je péče před osvojením? Jaký je její účel a jak dlouho trvá?
po uplynutí 3 měsíců od udělení souhlasu rodičů: pozastavení výkonu RO, soud dítěti jmenuje poručníka (OSPOD), osvojované dítě může být předáno osvojiteli do péče před osvojením (rozhodne soud na návrh osvojitele)/// před rozhodnutím o osvojení je dítě v péči osvojitele na jeho náklady, osvojitel má povinnosti a práva osoby, do jejíž péče je dítě svěřeno (svěření dítěte do péče jiné osoby)/// péče musí trvat alespoň tak dlouho, aby bylo možné zjistit, zda mezi osvojitelem a osvojencem vznikl vztah, který je smyslem osvojení, nejkratší doba je 6 měsíců
112Jaké má následky osvojení nezletilého?
Osvojitelé mají RO, zaniká původní příbuzenský poměr osvojence a vzniká nový k rodině osvojitele/// Vztahuje se i na dítě osvojence, osvojenec příjmení osvojitele (nebo soud rozhodne o připojování)/// Rodiče mají povinnost dítě informovat o jeho původu ve chvíli, kdy se to bude jevit vhodným (nejpozději při zahájení školní docházky)
113Kdy soud rozhodne o utajení osvojení před rodinou původu dítěte?
na návrh osvojitele / osvojence
114Kdy lze přistoupit k zrušení osvojení?
z důležitých důvodů na návrh osvojitele / osvojence/// zrušit nelze po 3 letech od osvojení (stává se nezrušitelným osvojením), zpravidla je každé osvojení zrušitelné, neprohlásí-li soud, že je nezrušitelné
115Co to je readopce a kdy je možná?
"Opětovné osvojení/// bylo-li dřívější osvojení zrušeno / osvojení pozdějším manželem osvojitele poté, co předchozí zemřel/ zemřel-li ten, kdo byl jediným osvojitelem, anebo ti, kdo byli společnými osvojiteli./// U nezrušitelného osvojení pak stejným způsobem jako u „přirozených rodičů""."
116Jaké znáš dva druhy osvojení zletilého?
1)Osvojení jako obdoba osvojení nezletilého 2) Osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého
117Kdy je možné osvojit zletilého? Kdo podává návrh k soudu?
není-li to v rozporu s dobrými mravy, osvojitel a osvojenec podávají společně návrh na soud/// Trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela
118Má právní následky osvojení zletilého na osvojencovi děti?
Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
119Kdy lze osvojit zletilého obdobou osvojení nezletilého? V jakém případě to nejde?
přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem/ v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý/ osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti/ nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela./// ! Nelze pokud by bylo v rozporu se zájmem přirozených rodičů
120Kdy lze osvojit zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého?
Není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele či osvojovaného/ lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich
121V čem je rozdílné osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého? Jaké má důsledky na osvojencovo a osvojitelovo příbuzné?
Osvojenci a jeho potomkům nevzniká příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv./// Osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině.
1228 Náhradní péče o dítě (poručenství, opatrovnictví, pěstounství, svěření dítěte do péče jiné osoby, ústavní výchova)
123Jaké znáš druhy náhradní péče o dítě (5)?
1) poručenství, 2) opatrovnictví, 3) pěstounství, 4) svěření dítěte do péče jiné osoby, 5) ústavní výchova
124V čem spočívá poručenství (tutela)?
li žádný rodič, který má rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud určí poručníka; péče o právní záležitosti dítěte, PaP rodiče, nemá vyživovací povinnost, nemá povinnost pečovat o dítě osobně (x pokud vykonává - právo na odměnu jako pěstounovi x jinak je poručenství funkce bez odměny); je zákonným zástupcem - podléhá soudnímu dozoru
125Kdo může být poručníkem dítěte?
1) OSPOD: ex lege, netřeba soudu, veřejný poručník; vykonává, než soud jmenuje poručníka X jmenován poručníkem, pokud se soudu nepodaří najít vhodného člověka, 2) svéprávná fyzická osoba: zejména příbuzní či osoba blízká, i 2 osoby (manželé), naznačení rodičů
126Jaké povinnosti má poručník dítěte?
odpovědnost za řádné plnění, povinnost předložit soupis jmění dítěte, po skončení závěrečná zpráva, pravidelné zprávy o dítěti a vyúčtování jeho jmění (1x ročně), k rozhodování v nikoli běžných záležitostech nutno schválení soudu
127Kdy zaniká funkce poručníka dítěte?
smrtí, rozhodnutím o zproštění funkce (na vlastní žádost, ztráta způsobilosti), rozhodnutí o odvolání (sankce, zánik p.), rodič(e) nabude RO, nabytí svéprávnosti dítěte, osvojením dítěte
128V čem spočívá opatrovnictví dítěte?
institut náhradní právní ochrany osoby, která si některé své právní záležitosti sama obstarat nemůže vůbec, či pouze způsobem nedostatečným, a to z nejrůznějších důvodů; tedy právní ochrana jen v konkrétním případě: opatrovník vykonává pouze některé P&P rodičů
129Kdy soud jmenuje dítěti opatrovníka?
hrozí-li střet zájmů dítěte a jiné osoby (kolizní opatrovník) / nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte / je-li to v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu / stanoví-li tak zákon
130Kdy soud zprostí opatrovníka dítěte funkce?
netrvá-li již potřeba, která vedla k jeho jmenování
131Jakou funkci má opatrovník pro správu jmění dítěte?
péče řádného hospodáře, dozor soudu, odpovědnost soudu, předkládá zprávu o stavu jmění, nesmí podstupovat nepřiměřená rizika
132Kdy soud svěří dítě do péče jiné osoby?
nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník (přednost před ústavní výchovou); rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte; tato osoba musí skýtat záruku řádné péče, mít bydliště v ČR a souhlasit se svěřením
133Jaká práva/povinnosti má osoba pečující o dítě?
vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství + právo vymáhat výživné stanovené rodičům na dítě
134Jaký vliv má svěření dítěte do péče jiné osoby na rodiče?
rodiče zůstávají zákonní zástupci, mají právo styku, právo požadovat dítě zpět do péče, nezaniká jejich vyživovací povinnost
135Kdy přichází v úvahu pěstounství?
forma náhradní osobní péče; nemůže-li žádný rodič ani poručník o dítě osobně pečovat (přednost před ústavní výchovou)
136Jaké znáš druhy pěstounské péče?
1) individuální: běžné rodinné prostředí, samostatná osoba x společná péče manželů x kolektivní: vykonávána ve spec. zařízeních pro výkon pěst. péče; 2) příbuzenská x nepříbuzenská, 3) na delší dobu (resp. do nabytí svéprávnosti dítěte) x na přechodnou dobu: náhradní forma péče, která je poskytována na dobu nezbytně nutnou, předpokládá se, že se dítě vrátí ke svým biologickým rodičům
137Jaké musí pěstoun splňovat podmínky?
morální vlastnosti, bydliště v ČR
138Jaké jsou práva a povinnosti pěstouna?
osobní péče o dítě, přiměřeně vykonává PaP rodičů, rozhoduje a zastupuje dítě v běžných záležitostech, informuje rodiče o podstatných záležitostech, musí umožnit styk s rodiči, právo na příspěvek na úhradu potřeb dítěte + odměna za výkon pěst. péče, další PaP stanoví soud
139Jaký vliv má pěstounství na rodiče?
mohou požadovat dítě zpět do péče, trvá vyživovací povinnost, právo na osobní styk a informace o dítěti (ledaže soud rozhodne jinak), mají PaP z RO s výjimkou těch, které soud stanoví pěstounovi
140V čem spočívá předpěstounská péče?
soud může dítě svěřit zájemcům o pěstounskou péči do předpěstounské péče (zkouška)
141Kdy připadá v úvahu ústavní výchova dítěte?
nezbytné opatření v případě ohrožení dítěte: výchova dítěte/jeho tělesný, rozumový nebo duševní stav vážně ohroženy; rodiče nemohou zabezpečit výchovu
142V čem spočívá ústavní výchova dítěte?
nemá vliv na vyživovací povinnost rodičů; nejdéle na dobu 3 let - lze prodloužit, i opakovaně; soud povinen nejméně jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření nebo zda není možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči
143Kdy ústavní výchova dítěte zaniká?
pominou-li důvody nebo možné zajistit jiný druh péče -> soud neprodleně ústavní výchovu zruší; jinak zaniká zletilostí (z důležitých důvodů lze prodloužit do 19 let);
1449 Pojem, funkce a systém závazkového práva
145Co je to závazkové právo?
část občanského, resp. soukromého práva, soubor právních norem upravujících PaP mezi věřiteli a dlužníky; relativní právo (inter partes); též nazýváno obligační právo
146Jak můžeme závazkové právo dělit?
1) obecné - občanské závazkové právo 2) zvláštní - např. zákoník práce, autorský zákon, zákon o ochraně průmyslových vzorů (subs. se užije občanské závazkové)
147Kde je závazkové právo upraveno a jaká je jeho systematika?
část čtvrtá OZ (relativní majetková práva); systematika: Hlava I - Všeobecná ustanovení o závazcích (vznik, obsah, změna, zánik, spotřebitelské P, zajištění a utvrzení, společné dluhy a pohl.), Hlava II - Závazky z právních jednání (úprava jednotlivých typů závazků), Hlava III - Závazky z deliktů (náhrada majetkové a nemajetkové újmy, zneužití a omezení soutěže), Hlava IV - Závazky z jiných právních důvodů (bezdůvodné obohacení a nepřikázané jednatelství)
148Jaké jsou zásady závazkového práva?
1) smluvní svoboda, 2) pacta sunt servanda (odstoupení od smlouvy je možné, jen pokud to bylo ujednáno nebo to umožňuje zákon; podobně výpověď), 3) zásada poctivosti a dobré víry, 4) nemo turpitudinem allegare potest = nelze se dovolávat vlastní nepoctivosti
149V čem spočívá smluvní svoboda?
užší pojem než princip autonomie vůle; svoboda v rozhodnutí zda uzavřít, s kým, o čem, v jaké formě, na jak dlouho; výjimkou je smluvní přímus na základě zákona: povinné pojištění odpovědnosti advokáta, podobně smlouvy o dodávce plynu, elektřiny, vody
150Jaký je rozdíl mezi pojmy poctivost a dobrá víra?
poctivost = dobrá víra v obj. smyslu (bona fides; nejen subjekt sám, ale také všichni ostatní jsou přesvědčeni o tom, že subjekt jedná po právu) X dobrá víra = dobrá víra v subjektivním smyslu (stačí jen osobní přesvědčení)
151Jaká je funkce závazkového práva?
zabezpečení uspokojování lidských potřeb ve vzájemné součinnosti: umožnit převádění hodnot, uspokojování potřeb, které si osoba nemůže obstarat sama jinými způsoby
15210 Závazek - závazkový právní vztah (pojem, druhy a vznik)
153Definuj pojmy závazek (obligace) a dluh.
závazek = občanskoprávní poměr, z něhož má osoba oprávněná (věřitel) vůči osobě povinné (dlužník) právo na určité plnění (pohledávku) a dlužník má povinnost toto právo věřiteli uspokojit (dluh) X dluh = povinnost dlužníka poskytnout věřiteli určité plnění
154Definuj pojem plnění.
musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový
155Definuj pojmy věřitel a dlužník.
věřitel má vůči dlužníku právo na určité plnění (pohledávku) -> oprávněný subjekt X dlužník má povinnost právo věřitele uspokojit -> povinný subjekt
156Definuj pojmy pohledávka a nárok.
pohledávka = subjektivní právo věřitele požadovat po dlužníku určité plnění (pohledávce obsahově totožně odpovídá dluh - akorát z druhé strany) X nárok = dospělá pohledávka
157Jaké jsou prvky závazku?
1) subjekty (věřitel a dlužník), 2) objekt: to, čeho se týkají oprávnění a povinnosti subjektů, o co v něm jde; primární objekt (lidské chování) x sekundární objekt (věc, byt, nebytový prostor, hodnoty lidské osobnosti, práva...), 3) obsah: subjektivní práva a povinnosti tvořící daný právní vztah
158Jaké jsou charakteristické rysy závazkových vztahů?
relativnost, horizontalita (rovné postavení subjektů), dispozitivnost, odpovědnost (jako důsledek porušení závazku), majetkový charakter
159Jaké znáš dělení závazků (8+)?
1) dle právního důvodu vzniku: a) smluvní (úplatné X bezúplatné, konsensuální X reálné, synallagmatické X asynallagmatické, kauzální X abstraktní...) b) kvazismluvní (chybí konsenzus obou stran, např. veřejný příslib), c) mimosluvní: deliktní, kvazideliktní (chybí zavinění, např. škoda způsobená provozem), závazky z dalších pr. skutečností (rozhod. soudu/zákon: např. bezdůvodné obohacení, nepřikázané jednatelství), 2) podle způsobu plnění (dare x facere x omittere x pati, jednorázové x opakované x nepřetržité plnění), 3) hlavní (primární) X vedlejší (akcesorické), 4) podle počtů subjektů: jednoduché X společné
160Jaký je rozdíl mezi kauzálním a abstraktním závazkem?
kauzální = jednosměrný závazek obsahující výslovně vyjádřenou kauzu (= hospodářský důvod) X abstraktní = jednosměrný závazek bez vyjádření důvodu; abstraktní závazek (žádná, nespravedlivá nebo neexistující kauza) požívá ochrany práva pouze v zákoně výslovně stanovených případech (např. závazek ze směnky a jiných cenných papírů)
161Jaký je rozdíl mezi konsensuálním a reálným závazkem?
konsensuální: hlavní povinností je něco dát, její zamýšlený účel nastává již samotným uzavřením smlouvy (např. kupní smlouva, smlouva o dílo, příkazní smlouva, smlouva o úvěru) X reálný: hlavní povinností něco poskytnutého vydat, vrátit; konsensus sám o sobě ještě vznik právních následků nezpůsobí, k jejich vzniku je třeba, aby nastala ještě další právní skutečnost, tj. poskytnutí (např. výpůjčka, výprosa, zápůjčka,)
162Jaký je rozdíl mezi synallagmatickým a asynallagmatickým závazkem?
synallagma = vzájemná podmíněnost plnění x asynallagma = bez sjednané podmíněnosti vzájemnosti plnění (např. pojistná smlouva)
163Co je to naturální závazek?
závazky, které není možné vymáhat od počátku, protože nejsou právem chráněny (např. za urč. okolností výhra ze sázky), nebo jejichž vymahatelnost se oslabila v důsledku uplynutí promlčecí lhůty -> závazky, které nejsou vybaveny nárokem; pouze morální závazek; při promlčení musí dlužník uplatnit námitku promlčení; pokud je však takový závazek splacen dobrovolně nedochází k bezdůvodnému obohacení a nelze požadovat vrácení takového plnění
164Jak může vzniknout závazek?
1) ex contractu 2) ex delicto 3) jiný P důvod (např. ex lege)
165Jaký je rozdíl mezi předmětem závazku a předmětem plnění?
předmět závazku = konkrétní plnění subjektů (povinnost dlužníka) X předmět plnění = předmět poskytovaný oním plněním (věc sama)
166Co je předmětem závazku smlouvy o výpůjčce?
1) půjčitel musí odevzdat vypůjčenou věc 2) musí strpět užívání věci vypůjčitelem 3) nesmí konat nic, co by vypůjčitele v užívání rušilo
167Co víš o neúměrném zkrácení?
zaváží-li se strany k vzájemnému plnění => plnění jedné ze stran je v HRUBÉM nepoměru a druhá strana vědět mohla => právo na návrh na zrušení (NE neplatnost!) smlouvy + restitutio - ledaže druhá strana doplní; NE, pokud: a) zvl. vztah mezi stranami - zkrácená měla plnit částečně bezúplatně b) vzdala-li se a prohlásila, že přijímá za mimořádnou cenu
16811 Smluvní a deliktní závazkové právo
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA I + II + III
169Co víš o závazkovém právu smluvním?
subs. povaha - použitelné přiměřeně pro všechny OP závazky; zásady: smluvní svoboda (=projev autonomie vůle), pacta sunt servanda, zásada poctivosti a dobré víry, nelze se dovolávat vlastní nepoctivosti, rovnost stran...; třídění závazkových smluv: a) zakládající b) zajišťující c) působící změnu (převzetí dluhu) d) mající za následek zánik (novace)
170Co to je závazkové právo deliktní?
soubor norem upravující otázku náhrady majetkové a nemajetkové újmy a nekalosoutěžního jednání
171Jaké druhy občanskoprávní odpovědnosti znáš?
1) mimosmluvní odpovědnost (deliktní) - vznik ex delicto - protiP jednání nebo škodní událost, 2) smluvní odpovědnost (kontraktní) - vznik ex contractu - porušení smluvního závazku
172Co to je delikt?
porušení (primární) povinnost nebo takové protiP jednání, které způsobí vznik následné (sekundární) povinnosti: vznik nového závazku/navýšení původního/přeměna na nový
173Co to je škoda?
majetková újma = jakákoliv ztráta na majetku, zahrnuje skutečnou škodu a ušlý zisk
174Jaký je rozdíl mezi exkulpací a liberací?
exkulpace - u subjektiv. odpovědnosti => škudce se může vyvinit X liberace - u objektiv. odpovědnosti => škudce se může zprostit
17512 Smlouva (pojem, druhy, vznik)
ČÁST ČTRTÁ, HLAVA I + II
176Definuj smlouvu.
dvou/vícestranné PJ, jehož podstatou je konsens., tj shodná vůle stran zavázat se určitým způsobem; nemusí být jen obligační (i rodinně/věcně/dědickoP => např. smlouva o SJM)
177Jaké znáš principy smluvního práva?
pacta sunt servanda, autonomie vůle. bezformálnost smluv, in dubio pro validate
178Jaké znáš druhy smluv?
konsensuální (koupě, S o dílo) X reálné (vznik předáním - výprosa, S o výpůjčce), jednostranné X vícestranné, kauzální X abstraktní, synallagmatické X asynallagmatické, pojmenované X nepojmenované...
179Popiš kontraktační proces (= jak vzniká smlouva).
subjekty: navrhovatel (=nabízející/oferent) X adresát (oblát, po přijetí příjemce); 1) nabídka - musí být zřejmé, že chce uzavřít; obsahuje podstatné náležitosti (tak, aby mohla být uzavřena jednoduše a nepodmíněně); odvolatelná do doby, než strana odeslala přijetí (X NE v akceptační lhůtě); zánik: a) odmítnutí b) marné uplynutí akceptační lhůty c) smrtí některé ze stran (ne vždy); 2) přijetí nabídky (akceptace) - včasným projevem vůči navrhovateli (X mlčení/nečinnost - ale lze konkludentně!), perfektní okamžikem dojití navrhovateli (=okamžik uzavření smlouvy) X projev obsahující dodatky/výhrady... = odmítnutí a nová nabídka
180Jak klasifikujeme nabídku, které chybí podstatné náležitosti nebo vůle být vázán a směřuje k veřejnosti?
výzva k podávání nabídek
181Jak klasifikujeme nabídku slibu plnění za určitý výsledek?
veřejný příslib
182Jaké znáš zvláštní případy uzavírání smluv?
1) dražba (uzavřeno příklepem, nabídka se ruší vyšší nabídkou) 2) veřejná nabídka (vůči neurčitému počtu adresátů => uzavře s prvním) 3) veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku (vyhlšení = výzva k podání nabídek)
18313 Společné pohledávky a dluhy
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA I
184Co to je společný závazek?
závazek, kde alespoň na jedné straně je více jak jeden subjekt; souhrn závazků, které vznikly ze stejné P skutečnosti; společný dluh i pohledávka se spravuje podle zásad spoluvlastnictví
185Jak lze společné závazky rozdělit?
1) dílčí závazky 2) nedílné závazky 3) solidární závazky
186Co víš o dílčích závazcích?
předmět = dělitelné plnění (lze uskutečnit alespoň dvěma dílčími plněními) => a) spoludlužníci - každý povinen plnit jen svůj díl (chtějí-li věřitelé víc => obrana námitkou) b) spoluvěřitelé - každý P na plnění jen svého dílu
187Co víš o nedílných závazcích?
předmět = nedělitelné plnění => a) spoludlužníci - věřitel může požadovat po kterémkoliv (X ledaže lze splnit jen společnou činností) b) spoluvěřitelé - dlužník plní všem najednou (nebo jednomu se souhlasem ostatních/dá-li přiměřenou jistotu) => spoluvěřitel, kterému se plnilo, je zavázán vůči ostatním věřitelům, jen když to mají vzájemně smluvně upraveno
188Co víš o solidárních závazcích?
zavázek společně a nerozdílně (jeden za všechny a všichni za jednoho) => 1) pasivní solidarita (dlužníci) - věřitel si může vybrat, dlužník plní vše, ale stále má PODÍL => obrana regres: a) preventivní (věřitel chce více => spoludlužník vyzve ostatní, aby plnili) b) subrogační (vyrovnal-li spoludlužník více => náleží mu od ostatních náhrada) 2) aktivní solidarita (věřitelé) - samostatná práva k uplatnění pohledávky (= nezávisle na ostatních může uplatnit žalobu u soudu)/ dlužník si může vybrat
189Co se stane, pokud se u aktivní solidarity spojí pohledávka s dluhem v osobě jednoho věřitele?
zaniknou tím i pohledávky ostatních spoluvěřitelů
19014 Změny závazků (v osobě dlužníka, v osobě věřitele; v obsahu)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA I
191Jaké znáš důvody změny závazků?
1) na základě PJ 2) na základě rozhodnutí org. veřejné moci (přikázání pohledávky) 3) ex lege (zákonná cese)
192Co víš o změně závazků v osobě věřitele?
1) postoupení pohledávky (=cese): a) smluvní cese: postupitel (=původní věřitel, cedent) + postupník (jiná osoba, cesionář), pohledávka musí být zcizitelná (a zůstat identická), i bez souhlasu dlužníka (ten plní postupníkovi až pokud je vyrozuměn/prokázal se mu), není oblig. pís. forma, ručení: u úplatné cese ex lege odpovědnost za trvání pohledávky + dobytnost (až do výše úplaty) X neplatí, pokud postupník věděl, že nejistá... b) zákonná cese: ručitel splní za dlužníka a má subrogační regres => ex lege získává postavení věřitele c) cese na zákl. rozhodnutí soudu, 2) postoupení souboru pohledávky (=globální cese) - pouze u pohl. stejného druhu/ze stejného P důvodu
193Co víš o postoupení smlouvy?
převod P&P, nutný souhlas druhé strany (jinak jde jen o obligaci mezi postupníkem a postupitelem), nevylučuje-li to povaha smlouvy, nebylo dosud plněno; následky účinnosti: postupitel se osvobozuje (X druhá strana prohlásí, že odmítá - do 15 dnů od momentu kdy postupník neplní)
194Co víš o změně závazků v osobě dlužníka?
1) převzetí dluhu (privativní intercese) - dlužník + třetí osoba (přejímatel) => věřitel musí dát souhlas (pokud nedá - přejímatelo nevznikne přímé právo, ale má povinnost zajistit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit), 2) přistoupení k dluhu (kumulativní intercese) - věřitel + třetí osoba => i bez souhlasu DLUŽNÍKA => třetí osoba zavázána solidárně s dlužníkem, 3) převzetí majetku - zcizitel (auktor) + nabyvatel (sukcesor) => ručí solidárně za dlužnikovy dluhy do výše převzatého majetku (X osoba blízká => neomezeně)
195Co víš o změně závazků v obsahu?
1) novace a) privativní (dosavadní závazek se nahradí novým => původní se ruší) b) kumulativní (obsah se pouze doplní/částečně mění) => původní trvá alespoň z části, 2) narovnání - novace ve specifické situaci => upraví se P&P sporná a pochybná
196Co to je clausula rebus sic stantibus? Popiš proces.
"clausula rebus sic stantibus (""za předpokladu, že zůstanou věci tak, jak jsou"") => tak podstatná změna, že založí ZVLÁŠŤ HRUBÝ nepoměr (X hrubý nepoměr je u neúměrného zkrácení) - neúměrně zvýšené náklady plnění/neúměrně snížená hodnota předmětu plnění... => P na obnovení jednání o smlouvě (NE odložení plnění) => nedohodnou-li se, návrh soudu do 2M"
197Co víš o prodlení?
1) prodlení dlužníka (mora debitoris) = dlužník neplní řádně a včas; změna závazku: a) P požadovat úroky z prodlení b) P požadovat náhradu škody c) P odstoupit od smlouvy X fixní závazek (svatební dort) - ujednaná přesná doba plnění, na pozdním plnění není zájem , 2) prodlení věřitele (mora creditoris) = věřitel nepřijme/neposkytne součinnost/nevydá kvintanci; změna: a) P odstoupit od smlouvy b) P plnit formou náhrad. plnění
19815 Zajištění a utvrzení závazků
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA I
199Jaký je rozdíl mezi zajištěním a utvrzením?
zajištění - posilují postavení věřitele prostřednictvím dalšího akcesorického závazku => a) zaváže-li se třetí osoba věřiteli za dlužníkovo plnění b) dá-li někdo věřiteli majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní X utvrzení - preventivní prostředek a ulehčení procesní pozice věřitele => a) ujednáním smluvní pokuty b) uznáním dluhu
200Co to je jistota (u závazku)?
obecná úprava zajištění (není to zvl. zajišťovací ani utvrzovací institut) => je dána přímo věřiteli/3. osobě ve věřitelův prospěch; osobní (ručení, fin. záruka...), majetková (zástav. P, nemusí být ale pojmenované => kauce)
201Jaká znáš zajištění dluhu?
1) ručení 2) finanční záruka 3) zajišťovací převod práva 4) dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
202Co víš o ručení?
věřitel + ručitel, subsidiarita a akcesorita => v případě neplnění dluhu se ručitel zavazuje plnit (může odmítnout, pokud věřitel způsobil neschopnost dlužníka plnit) - ručí celým svým majetkem, po splnění přechod na dluhu na ručitele ex lege
203Co víš o finanční záruce?
dlužník + výstavce, nesubsidiarita a neakcesorita => prohlášení výstavce v záruční listině (písemně), že uspokojí věřitele do výše určité peněž. částky, pokud dlužník neplní/splněny jiné podmínky v záruční listině => nutná písemná výzva věřitele k plnění výstavcem (X není potřeba dlužníkovi)
204Co víš o zajišťovacím převodu práva?
předmět = jakékoliv převoditelné P => zajišťuje dlužník/třetí osoba tak, že věřiteli dočasně převede své právo (vyvr. domněnka, že jde o převod s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn => není-li splněno, převod P se stává nepodmíněným)
205Co víš o dohodě o sržkách ze mzdy a jiných příjmů?
se souhlasem ZLe (pokud nejde o uspokojení jeho P), náklady nese plátce mzdy více dohod dlužník
206Co víš o smluvní pokutě?
sankční plnění v případě porušení smluvené povinnosti, pokud se tak strany dohodly; konzumace nároku na náhradu škody; moderační P soudu
207Co víš o uznání dluhu?
prohlášení dlužníka, že uznává svůj dluh co do důvodu a výše, písemná forma/konkludentně, lze i promlčený dluh; důsledky: a) hmotněP - přerušení běhu promlčecí lhůty (běží nová 10 let) b) procesněP - vyvr. domněnka - dluh trval v uznaném rozsahu => není třeba dokazovat existenci
208Jaké znáš další druhy zajištění mimo zvl. ust. o zajištění závazků?
1) P zástavní/podzástavní 2) zadržovací 3) závdavek 4) relativ. neúčinnost 5) výhrada vlastnického práva
210Definuj zánik závazku.
k závazku (původní právní skutečnosti, která závazek založila) přistoupí další právní skutečnost, která jej zbavuje zcela nebo zčásti právních účinků
211Jak lze zániky závazků dělit?
1) uspokojením pohledávky věřitele a) splnění b) náhradní splnění c) započtení dluhu d) dohoda (aniž by byl nahrazen závazkem novým X novace, narovnání) e) splynutí (věřitel = dlužník) d) odstupné (zaplacením se závazek ruší), 2) bez uspokojení pohledávky věřitele a) prominutí dluhu (neplatí, pokud dlužník plní/nesouhlasí) b) následná nemožnost plnění c) uplynutí doby a prekluze P d) výpověď (ex nunc) e) odstoupení od smlouvy (ex tunc) f) smrt dlužníka/věřitele (pokud dluh osobní povahy) g) ze Z/úředního rozhodnutí
212Co víš o splnění (jako zániku závazku)?
dlužník musí plnit dluh řádně a včas => jinak odpovědnost za vady, prodlení, škodu...; místo plnění = stanovené místo, jinak: a) nepeněžitý dluh v místě bydliště/sídla dlužníka (= dluh odnosný) b) peněžitý dluh v místě věřitele (= donosný); čas plnění: je-li termín přesně určen, plní dlužník bez vyzvání => není-li určen, může věřitel požadovat ihned; doba splatnosti - 30 dnů od doručení zboží; věřitel vydává na žádost dlužníka při splnění kvitanci; pokud má věřitel u sebe dlužní úpis (=dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu), je třeba jej při splnění vydat/vyznačit
213Co to je poukázka?
poukazatel vystaví poukázku, která opravňuje poukazníka, aby u poukázaného vybral plnění a přikazuje poukázanému, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele
214Co víš o započtení dluhu?
prohlášení o započtení = jednostranné PJ (x dohoda o započtení = dvoustranné PJ); musí jít o pohledávku vázjmenou a započitatelnou (kompenzabilní) = taková, která lze uplatnit před soudem => učinění kompenzačního projevu => dochází k setkání pohledávek a započtení ex tunc k době splatnosti; nezpůsobilost - pohledávky nezletilého nesvép. na výživné, bolestné...
21517 Darovací smlouva (pojmové náležitosti - jejich rozbor)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA II
216Co to je darovací smlouva?
dvoustranné PJ dárce a obdarovaného, kdy dárce bezúplatně převádí/zavazuje se převést vlastnické P k věci a obdarovaný přijímá
217Jaké máme základní druhy darování a co o nich víš?
1) reálné darování - dárce převádí VP, obdarovaný dar přijímá, neformální (X věc zapsaná ve veřej. seznamu), nestačí konsensus => je třeba odevzdat a převzít, 2) konsensuální darování - dárce se zavazuje převést a obdarovaný přijímá a nedochází zároveň k současnému odevzdání předmětu daru, nutná písemná forma; X slib daru => kdo jinému dar slíbí, není vázán, povinen ale nahradit účelně vynaložené náklady
218Co je předmětem daru?
vlastní věc - konkrétní - movitá i nemovitá, současná i budoucí (budoucí max 1/2)
219Co to jsou liberality?
plnění z pouhé společenské úsluhy (pozvu holku na večeři) => není darováním
220Jaké znáš speciální případy darování?
1) vzájemné darování (jen v rozsahu, v jakém převyšuje hodnotu druhého daru) 2) darování podpory (závazek pravidelně podporovat) 3) pro případ smrti (X odkaz - ten je odvolatelný => dárce se musí výslovně P na odvolání vzdát + obdarovaný musí přežít dárce) 4) darování s příkazem
221Co víš o darování cizí věci?
vědomě a zatají-li to obdarovanému - odpovědnost za škodu; nevědomě - obecné ustanovení o omylu/obecné úpravy náhrady škody
222Jaké znáš případy ochrany slabší strany u darování?
1) os. omezená ve svéprávnosti = způsobilá darovat/přijmout dar malé hodnoty/obvyklý, 2) darování osobě ve zdrav./soc. zařízení - neplatné, pokud v jejich péči (X os. blízká)
223Co víš o odvolání daru?
1) pro nouzi - clausus rebus sic stantibus - dárce nemá na nutnou výživu => lze požadovat: vrácení/zaplacení obvyklé ceny do výše nutné výživy X přivodil si sám úmyslně/z hrubé nedbalosti, 2) pro nevděk - ublížení na zdraví dárci úmyslně/z hrubé nedbalosti => ex lege nevděkem se ruší => obdarovaný nepoctivý držitel - subjektivní lhůta 1R od možnosti se dozvědět/dědic 1 rok od smrti
22418 Koupě a směna (pojmové znaky a jejich rozbor včetně prodeje zboží v obchodě a koupě závodu. Práva z vadného plnění
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA II
225Co to je kupní smlouva (zák. def.)? Proveď rozbor.
dvoustranné PJ, prodávající se zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu; znaky: převod VP (účinností KS), úplatně v penězích, kupní cena (dojednána dostatečně určitě, pokud ujednán alespoň způsob určení), označení stran (kupující/prodávající), projev vůle prodávajícího (umožnit mu nabytí, odevzdat předmět koupět), souhlas kupujícího (zaplatit kupní cenu a převzít předmět)
226Co víš o právech z vadného plnění?
věc je vadná, není-li v ujednaném (není-li ujednáno, tak obvkylém) množství/jakosti/provedení; práva z vadného plnění: a) vědomé vady (kupující věděl/musel poznat) => nemá P z vadného plnění, b) nevědomé vady => uplatnění odpovědnosti BZO poté, co mohl zjistit/O2R od odevzdání věci => podstatné (P na dodání, opravu, slevu, odstoupení)/nepodstatné porušení smlouvy (slevu, odstranění vady)
227Co víš o záruce za jakost?
prodávající se zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel a zachová si obvyklé vlastnoti
228Co víš o prodeji zboží v obchodě?
prodejce - jedná v rámci podnikatel. činnosti X kupující - nepodnikatel/podnikatel nejednající v rámci podnikatel. činnosti; nabytí VP - převzetí věci/zaplacení kup. ceny (samoobsluž. prodej); práva z vadného plnění - doba - 24M od převzetí (v průběhu prvních 6M domněnka, že vada už při převzetí) => možnosti: a) odstranitelná (dodání, výměna, sleva, odstranění vady) b) neodstranitelná (odstoupení od smlouvy)
229Jaká znáš vedlejší ujednání u kupní smlouvy?
1) výhrada VP - VP nabývá kupující až úplným zaplacením, přechází na něj ale už předtím nebezpečí škody, 2) předkupní P - předkupník X dlužník (musí nejdřív nabídnout předkupníkovi, pokud chce prodat koupěchtivému) X koupěchtivý, 3) výhrada zpětné koupě - povinnost kupujícího převést zpět na požádání za úplatu (3R movitá/10R nemovitá), 4) cenová doložka, 5) výhrada lepšího kupce
230Co víš o koupi závodu?
kupující - nabývá vše, co k němu náleží - ZCi, pohledávky, dluhy (jen o kterých věděl/mohl předpokládat, není-li souhlas věřitele => prodávající ručí)
231Co víš o směnné smlouvě?
jedna strana převadí VP k věci výměnou za převod VP druhé strany; přiměřené použití ust. o koupi; nahodilé zhoršení před odevzdáním věci pod 1/2 hodnoty - P odstoupit; nahodilá zkáza před přechodem nebezpečí škody na věcí - fikce neuzavření S; při odeslání věci => přechod škody až převzetím (X ne když zvolí dopravu)
23219 Nájemní a pachtovní smlouva (pojmové náležitosti - jejich rozbor)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA II
233Definuj nájemní smlouvu.
dvoustranné PJ, kdy se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit nájemné
234Jaký je rozdíl mezi nájmem a výprosou/výpůjčkou?
nájem je úplatný
235Jaké jsou náležitosti nájemní smlouvy?
1) identifikace stran: nájemce X pronajímatel 2) předmět nájmu 3) sjednání existence úplaty 4) dočasnost
236Co může být předmětem nájmu?
věc - nezuživatelná, movitá i nemovitá; i ta, co vznikne v budoucnu
237Jaké jsou povinnosti nájemce a pronajímatele?
pronajímatel: 1) přenechat věc k užívání 2) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla smluvenému účelu sloužit 3) zajistit nájemci nerušené užívání X nájemce: 1) užívat věc ke sjednanému/obvyklému účelu 2) užívat jako řádný hospodář 3) provádět běžnou údržbu a oznamovat vady 4) platit nájemné 5) podnájem - pouze se souhlasem pronajímatele
238Jak může nájem skončit?
1) dohoda 2) uplynutí doby 3) výpověď - doba - 1M movitá/3M nemovitáez-nezaplacení nájemného, věc se stala nepoužitelnou...
239Co víš o nájmu bytu/domu?
byt = místnost či soubor místností tvořící obytný prostor určený a užívaný k bydlení; písemná forma (fikce uzavření, pokud nájemce užívá 3R), nájemce - pouze FO (práva - přijmout nové členy - musí oznámit BZO, pronaj. možnost vyhradit souhlas X os. blízké; P chovat zvíře), jistota max 6 nájmů, nájemné pevná částka, podnájem lze i bez souhlasu (souhlas jen pokud trvale nebydlí)
240Definuj pachtovní smlouvu.
propachtovatel se zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje za to platit pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu
241Jaký je rozdíl mezi užíváním věci a pachtem?
u pachtu je věc požívána
242Jaké jsou náležitosti pachtovní smlouvy?
1) identifikace stran: pachtýř (projev vůle užívat s péčí ŘH a platit) X propachtovatel (projev vůle přenechat) 2) předmět (jen věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos) 3) sjednání pachtovného (peněžní/naturální) 4) dočasnost
243Jak lze ukončit pachtovní smlouvu?
1) dohoda 2) výpověď (doba neurčitá - výpovědní doba 6M tak, aby skončila koncem pacht. roku = kalendářní X zemeděl. pacht - zaří-říjen - tam i delší výp. doba 12M) 3) uplynutí doby (u doby určité)
24420 Smlouva o dílo (pojmové náležitosti - jejich rozbor; práva z vadného plnění)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA II
245Definuj smlouvu o dílo.
zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu
246Definuj dílo.
zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní S, a dále vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části
247Jaké jsou náležitosti smlouvy o dílo?
1) označení stran - zhotovitel (projev vůle provést dílo) X objednatel (projev vůle převzít a zaplatit) 2) směřuje k vytvoření díla 3) vymezení předmětu 4) cena (P na zaplacení vzniká provedením); NE doba plnění - pokud není ve smlouvě => doba přiměřená povaze
248Jak může být určena cena ve smlouvě o dílo?
1) pevnou částkou 2) způsobem výpočtu 3) bez uvedení ceny (=>cena srovnatelná) 4) odhadem (pokud zhotovitel zjistí, že překročí => oznámí) 5) rozpočtem (nelze zvýšit) 6) rozpočtem s výhradou (zhotovitel může požádat o zvýšení, pokud více jak 10% - P odstoupit)
249Jaké platí domněnky, když opatřuje věci k provedení zhotovitel / objednatel?
opatřuje zhotovitel - vyvr. domněnka, že cena zahrnuta v ceně díla X opatřuje objednatel - vyvr. domněnka, že cena díla se nesnižuje o předané věci k provedení díla
250Jak je to s vlastnickým právem k předmětu díla ve smlouvě o dílo?
objednatel - nabývá jednotlivě určené věci, pokud zpracována u objednatele a hodnota zhotovení nepřevyšuje hodnotu upravované věci; zhotovitel - nabývá u věci druhově určené, pokud nebyla zpracována u objednatele
251Co víš o provedení díla?
zhotovitel povinnost provést => splněno dokončením a předáním; převzetí objednatelem: a) s výhradami - pokud má vady (není povinen převzít, u nemovitostí povinen převzít u drobných vad) b) bez výhrad (přichází o P ze zjevných vad); účinky- nabytí VP, přechod nebezpečí škody
252Co víš o úpravě vad díla?
subs. se užijí ust. o koupi; 1) vady zjistitelné při běžné prohlídce - nutno vytknout BZO po provedení prohlídky 2) vady skryté - BZO, co měl možnost zjistit; lze vytknout max do 2 let od předání (nemovitost 5 let)
25321 Smlouva o zápůjčce, o úvěru, o výpůjčce, o výprose (pojmové náležitosti - jejich rozbor)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA II
254Co víš o výprose?
prekarium = půjčitel výprosníkovi bezplatně přenechává věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat => znaky: 1) přenechání k užívání 2) bezplatnost 3) bez ujednání doby a účelu; doba vrácení - a) půjčitel - může požadovat kdykoliv b) výprosník - nemůže vracet, pokud by způsobil obtíže; náhrada škody na věci - a) výpros. nenahrazuje - pokud prokáže, že užíval způs. přiměřeným b) výpros. nahradí škodu - dovolil-li užívat jinému; předmětem může být i věc zuživatelná, pokud není užita k obvyklému účelu!
255Co víš o výpůjčce?
půjčitel vypůjčiteli na ujednanou dobu bezplatně přenechává nezuživatelnou věc k užívání, ujednaným způsobem a nebyl-li ujednán, způsobem přiěmřeným povaze věci; povinnosti půjčitele - přenechání věci ve stavu způsobilém, povinnost k náhradě škody způsobené vadou (pokud ji zatajil), poučení jak užívat; povinnosti vypůjčitele - užívat věc k ujednan. účelu přiměř. způs., NENÍ oprávněn přenechat jiné os. nez souhlasu, nést obvyklé náklady; předčasné vrácení - a) půjčitel - pokud vypůjčitel použije v rozporu (pokud věc nutně potřebuje dříve, tak nutnost vrátit, jen pokud ujednáno) b) vypůjčitel - nezpůsobí-li obtíže
256Jaký je rozdíl mezi výprosou a výpůjčkou?
výpůjčka - 1) ujednání doby 2) účel (lze ujednat, jinak subs. způs. přiměřený povaze věci) 3) nelze vypůjčit věc nezuživatelnou
257Co víš o zápůjčce?
zapůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu; znaky: 1) reálná smlouva 2) bez ujednání účelu 3) věc přechází do vlastnictví vydlužitele; doba vrácení: a) není ujednána - výpovědní doba 6T b) ujednána - nutnost vrátit bez vyzvání; druhy: 1) peněžitá zápůjčka (+CP) - dluh donosný; úročená/neúročená => musí být výslovně sjednáno, jinak není 2) nepeněžitá zápůjčka - dluh odnosný; místo úroků možnost sjednat vrácení věci lepší jakosti
258Co víš o úvěru?
úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky; znaky: 1) konsensuální smlouva 2) úplatnost 3) předmět = peněžní prostředky 4) dočasnost (do 1M od žádosti o navrácení nutné vrátit, pokud není sjednaná doba => lze ale i dříve => úroky se platí jen do doby vrácení) 5) lze sjednat i účel (porušení účelu/účel nemožný => BZO vrátit i s úroky)
25922 Smlouvy příkazní, zprostředkovatelské, komisní a o obchodním zastoupení (pojmové náležitosti - jejich rozbor)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA II
260Co víš o příkazní smlouvě?
mandatum = příkazník se zavazuje obstarat záležitost příkazce; strany: a) příkazník (mandatář) b) příkazce (mandant); předmět - činnost vymezená určitým cílem (spočívá v obstarání/vání záležitostí); odměna - pouze je-li ujednána/je-li obvyklá => v tom případě ale i nárok pokud nenastal výsledek (aniž příkazník porušil povinnost)! právní jednání - pokud je třeba, aby příkazník PJ => příkazce vystaví plnou moc (=průkaz oprávnění zastupovat X příkazní S = P důvod); povinnosti: a) příkazce - nahradit nákladytrpěnou škodu b) příkazník - jednat pečlivě, přenechat veškerý užitek z činnosti, držet se pokynů, po provedení předložit vyúčtování, provádět příkaz osobně (při svěření jinému odpovídá, jako kdyby jednal sám); zánik - smrt/zánik PO bez P nástupce, odvolání ze strany příkazce (i bez důvodu), výpověď ze strany příkazníka
261Co víš o smlouvě o zprostředkování?
zprostředkovatel se zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s 3. osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi; strany: a) zprostředkovatel b) zájemce; předmět - dosažení zprostředkovatelského úkolu; způsoby zprostředkování (provize splatná podle toho, co je předmětem): 1) uzavření smlouvy 2) uzavření smlouvy a její splnění 3) obstarání příležitosti k uzavření smlouvy; zánik - není-li smlouva uzavřena v ujednané době => není-li ujednána => kdykoliv => pokud uzavřena po zániku závazku, stejně nárok na provizi
262Co víš o komisionářské smlouvě?
komisionář se zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje mu zaplatit odměnu; strany: a) komisionář b) komitent; předmět - obstárání určité záležitosti (VŽDY za úplatu); fáze: 1) uzavření komisionářské smlouvy (=vznik pověření) 2) komisonář vede PJ (uzavírá smlouva vl. jménem se 3. osobou) 3) předložení zprávy o plnění komitentovi, vyúčtování, převedení nabytých P; povinnosti: a) komisionář - vykonávat osobě, vydat vše co získal, postoupit nabytá práva, chránit komitentovy zájmy, informovat, dbát pokynů, provést vyúčtování b) komitent - vyplatit sjednanou odměnu
263Co víš o smlouvě o obchodním zastoupení?
obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodu zastoupeným nebo k ujednání obchodu jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi; VŽDY písemná forma! strany: a) obchodní zástupce b) zastoupený; předmět - úkony směřující k obchodům určitého druhu; povinnosti: a) zástupce - vykonávat činnost s odbornou péčí (v zájmu zastoupeného a ve shodě s pokyny), informační činnost, loajalita (zastoupení výhradní/nevýhradní) b) zastoupeného - sdělit info a předat dokumentaci, zaplatit provizi, informovat zda obstaraný obchod přijal/odmítl
26423 Spotřebitelské smlouvy
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA I
265Co to je spotřebitelská smlouva?
legislativní zkratka => smlouva, kterou uzavírá podnikatel se spotřebitelem
266Kdo to je spotřebitel?
FO, která mimo rámec své podinaktel. činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání, uzvírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak právně jedná
267Kdo to je podnikatel (vymezení §420 odst. 1 a 2)?
kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku; pro účely ochrany spotřebitele se považuje za podnikatele každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popř. osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele
268Jakou máme právní úpravu ochrany spotřebitele?
1) veřejnoP - Z o ochraně spotřebitele, Z o cenách, TZ, 2) soukromoP - obecná a zvl. úprava pro distanční S, S uzavírané mimo podnikatelské prostory, dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreač. služby
269Co víš o obecné úpravě ochrany spotřebitele v OZ (7 bodů)?
1) rozáhlé informační povinnosti podnikatele (cena, práva z vadného plnění, označení zboží...), 2) zvl. výkladové pravidlo - výklad pro spotřebitele nejpříznivější (=jednostranná kogentnost), 3) k ujednáním odchylujícím se od ust. Z o ochraně spotřebitele se NEPŘIHLÍŽÍ, 4) ochrana před nekalými klauzulemi - v OZ demonstrativ. výčet (=co se zvláště zakazuje - např. vyloučení/omezení P dovolat se nároků z vad/odpovědnosti za újmu spotřebitele na zdraví), 5) právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodů, 6) vyvr. domněnka - zákaz ujednaní zakládající významnou nerovnováhu P&P, kt. jsou v rozporu s požadavkem přiměřenosti => nepřihlíží se (X ujednání o předmětu plnění a ceně, pokud jsou poskytnuty jasně a srozumitelně), 7) rozhodčí doložka nesmí být součástí obch. podmínek
270Co víš o distančních smlouvách a smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory?
distanční = bez současné fyzické přítomnosti stran za použití prostředků komunikace na dálku X mimo obchodní prostory = mimo obvyklý prostor pro podnikatelovo podnikání; ochrana: 1) P odstoupit od S ve lhůtě 14 dnů od převzetí plnění (tax. výjimky - fin. trhy, na míru...) 2) info povinnost nad rámec obecné (př. poučení o možnosti odstoupit) 3) neobjednané plnění (spotřebitelé nejsou povinni vracet => není to BO)
27124 Prevence škod, okolnosti vylučující protiprávnost (nutná obrana, krajní nouze)
ČÁST ČTVRTA, HLAVA III - nesystematické zařazení v deliktech - má obecný význam
272Jaká jsou základní východiska v oblasti prevence škod?
neminem laedere, LZPS - vlastnictví zavazuje; je lepší škodu nezpůsobovat než jí napravovat
273Jak dělíme prevenci?
1) generální 2) speciální (zakročovací, notifikační, soudní) => podle toho, jaký má dosah
274Jak zní generální klauzule prevence škod?
vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nezdůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného
275Co víš o zakročovací povinnosti?
kdo: každý; kdy: a) vytvořil NEBEZPEČNOU SITUACI (nebo má nad ní kontrolu - provozuje kolotoč) b) odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami (vázanost/odkázanost) c) může snadno odvrátit újmu o níž ví/musí vědět, že svou závažností zjevně převyšuje to, co je třeba vynaložit (SAMARITÁNSKÁ KLAUZULE); co: a) nebezpečná situace b) závažně hrozící újma
276Co víš o oznamovací povinnosti?
notifikační povinnost ŠKŮDCE; kdo - každý; kdy - a) porušil povinnost b) ví/má vědět, že povinnost poruší; co - oznámí BZO osobě, které může újma vzniknout => pokud má poškozený možnost vzniku újmy zabránit a neučiní tak (= zakročovací právo) => nemá P na náhradu újmy v tom rozsahu, v jakém mohl zakročit
277Co víš o krajní nouzi?
okolnost vylučující protiprávnost (= vznikne újma, ale osoba, kt. ji způbila, není povinna ji hradit) podmínky: přímo hrozící nebezpečí (=přímé ohrožení života/majetku), proporcionalita (následek zjevně stejně závažný/závažnější), subsidiarita (nešlo odvrátit jinak), NE pokud vyvolal sám; kdo odvracel, možnost náhrady vlastní újmy
278Co víš o nutné obraně?
okolnost vylučující protiprávnost (= vznikne újma, ale osoba, kt. ji způbila, není povinna ji hradit) podmínky: bezprostředně hrozící/trvající protiprávní útok, NE pokud zcela zjevně nepřiměřená/hrozí jen nepatrná újma
279Jaké znáš okolnosti vylučující protiprávnost mimo KN a NO?
1) svépomoc 2) svolení poškozeného 3) přípustné riziko 4) plnění zákonné povinnosti (oprávněné použití zbraně) 5) výkon subjektivního práva (v mezích ujednání a zákona)
28025 Povinnost nahradit škodu (předpoklady, smluvní a mimosmluvní odpovědnost)
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA III
281Jaké jsou předpoklady povinnosti nahradit škodu?
1) porušení právní povinnosti 2) škoda 3) příčinná souvislost 4) zavinění
282Co to je újma?
pokud zákon používá pojem újma => myslí tím majetkovou i nemajetkovou: majetková (=škoda) = újma v majetkové sféře poškozeného; nemajetková = újma na osobních a osobnostních právech člověka
283Jaké složky obsahuje škoda?
skutečná škoda (=zmenšení majetku) a ušlý zisk (to, o co se majetek nezvětšil)
284Co to je zavinění?
psychický vztah osoby k jejímu vlastnímu jednání => spojení prvku vědění a vůle; 1) úmysl (přímý/nepřímý) 2) nedbalost (vědomá/nevědomá + hrubá)
285Co to je příčinná souvislost?
kauzální nexus; souvztažnost => bez určitého jednání by nevznikl určitý následek (v kontextu újmy: bez protiP jednání by nevznikla újma)
286Jaké znáš obecné skutkové podstaty mimosmluvní odpovědnosti? Objektivní/subjektivní odpovědnost?
1) porušení dobrých mravů (subjektivní na probačním systému => je třeba prokazovat zavinění) 2) porušení zákona (subjektivní na exkulpačním systému => presumuje se nedbalost): a) zaviněný zásah do absolutního práva b) zaviněné porušení ochranného účelu normy 3) porušení smluvní povinnosti (objektivní prostá => možnost liberace)
287Kdy je možné se zprostit při porušení smluvní povinnosti?
v případě mimořádné, nepředvídatelné nebo nepřekonatelné překážky - vznikla nezávisle na vůli/poměrech škůdce
288Kdo hradí škodu v případě použití jiné osoby?
pokud osoba použije zmocněnce, ZCe, jiného pomocníka => nahradí stejně, jako by způsobil sám X zavázal-li se někdo provést samostatně - není pomocník, pokud ale jej osoba nepečlivě vybrala/nedohlížela => ručí za splnění jeho povinnosti
289Kdo hradí škodu v případě škody způsobené několika osobami?
princip solidarity škůdců = společně a nerozdílně (vzájemný regres)
29026 Zvláštní případy povinnosti k náhradě škody (základní rozbor jednotlivých skutkových podstat)
291V čem se odlišují zvláštní případy povinnosti k náhradě škody od ostatních případů?
13 zvláštních skutkových podstat, řešení není ponecháno obecným skutkovým podstatám, typicky větší míra odpovědnosti (objektivní X některé jsou jen presumpcí zavinění s možností exkulpace)
292Jaké znáš zvláštní případy povinnosti k náhradě škody (13)?
škoda 1) způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání (nezletilý/s duševní poruchou), 2) způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi, 3) způsobená provozní činností, 4) způsobená provozem zvlášť nebezpečným, 5) na nemovité věci, 6) z provozu dopravních prostředků, 7) způsobená zvířetem, 8) způsobená věcí, 9) způsobená vadou výrobku, 10) na převzaté věci, 11) na odložené věci, 12) na vnesené věci, 13) způsobená informací nebo radou
293V jakých vláštních případech povinnosti k náhradě škody platí objektivní odpovědnost bez možnosti liberace?
škoda a) způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání (nezletilý/s duševní poruchou), b) způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi, c) na nemovité věci, d) způsobená zvířetem, e) způsobená věcí, f) na odložené věci (provozovatelé činnosti, s níž je zpravidla spojeno ukládání věcí + provozovatelé hlídaných garáží), g) způsobená informací nebo radou
294V jakých vláštních případech povinnosti k náhradě škody platí objektivní odpovědnost s možností liberace (a jakou)?
škoda a) způsobená provozem zvlášť nebezpečným: nelze vyloučit možnost vzniku závažné škody (domněnka: tovární způsob/používá se výbušná nebo podobně nebezpečná látka); liberace: vyšší moc, vlastní jednání poškozeného, neodvratitelné jednání 3. osoby, b) z provozu dopravních prostředků (všechny nepoháněné lidskou silou): nelze-li provozovatele (řidiče) určit, platí, že je provozovatelem vlastník dopravního prostředku; liberace: škodě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (nelze se zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu), c) způsobená vadou výrobku: povinnost k náhradě má výrobce + solidárně dovozce a ten, kdo uvede na výrobku své jméno; škoda na věci se hradí jen v částce převyšující 500 EUR; liberace: zavinil poškozený, vada v době uvedení na trh neexistovala, d) na převzaté věci: liberace: ke škodě by došlo i jinak, e) na vnesené věci: provozovatelé ubytovacích zařízení, hrazení škody do výše 100x ceny ubytování za den; liberace: ke škodě by došlo i jinak, způsobil poškozený
295V jakých vláštních případech povinnosti k náhradě škody platí presumpce zavinění s možností exkulpace (a jakou)?
škoda způsobená provozní činností - předpoklady odpovědnosti: provozování závodu/jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti + škoda způsobená provozní činností/vlivem této činnosti; presumované zavinění, ale možnost vyvinění: vynaložení veškeré péče, kterou lze racionálně vyžadovat
296V čem je specifická škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání?
právo na náhradu jen je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného; solidární odpovědnost toho, kdo zanedbal náležitý dohled; právo na náhradu i v případě, že se škůdci nebránil ze šetrnosti k němu
297V čem spočívá odpovědnost za škodu na nemovité věci?
Kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.
298Do kdy musí být uplatněno právo na náhradu škody u věci vnesené/odložené?
do 15 dnů ode dne, kdy se musel dovědět (pak promlčení)
29927 Způsob a rozsah náhrady škody, moderace, odbytné
ČÁST ČTVRTÁ, HLAVA III
300Jakým způsobem se hradí škoda?
uvedením do předešlého stavu => pokud to není možné/přeje si tak poškozený => NÁHRADA v penězích (x nemajetková újma = ODČINĚNÍ)