rostliny otázky

291 flashcardsby Anna
Study these flashcardsFree · spaced repetition · iPhone, Android, Mac & web

All cards

1
největší množství minerálních látek na jednotku hmotnosti těla rostliny je
v listech
2
co ovlivňuje příjem vody rostlinou
teplota půdy a obsah kyslíku v půdě
3
nejvýznamější procesy ovlivňující přijem a vedení vody
kohezní síly, transpirace, osmóza
4
Makrobiogenní prvky jsou
Uhlík, kyslík, vodík, dusík, vápník, fosfor
5
Mikrobiogenní prvky jsou
draslík, síra, sodík, chlor, hořčík
6
Uhlíku je v sušině přibližně
45%
7
Vyšší rostliny přijímají dusík ve formě
NO3- a NH4+
8
Síra je primárními producenty přijímána
SO4-
9
Pro růst rostlin má největší význam dostatek
dusíku a fosforu
10
Co je etiolizace?
změny v růstu způsobené nedostatkem světla
11
Vnitřní faktory růstu jsou
růstové hormony
12
Vnější růstové faktory jsou
teplo, světlo, voda a výživa
13
Navození dormance způsobuje (vnitřní)
kyselina abscisová
14
Auxiny především
stimulují růst v kořenech a aktivitu kambia
15
Hlavní proud auxinů směřuje v těle rostliny
od vzrostného vrcholu k bázi
16
Apikální dominance ?
bráni růstu úžlabních pupenů podporuje růst vzrůstného vrcholu
17
Klíčením semene začíná období
vegetativní
18
Jaká semena mohou bobtnat?
všechna
19
Jednoleté rostliny přežívají nepříznivé období v podobě
semen
20
U vernalizace má rozhodující vliv působení
nízkých teplot
21
Přřidlouhém dni vykvetou rostliny
dlouhodenní a neutrální
22
Fyzikálními pohyby rostlin jsou
hygroskopické a mrštivé
23
Vitálními pohyby rostlin jsou
nastie, tropismy a taxe
24
Otvírání květů po přenesení rostlin do tepla je příklad
termonastie
25
Ke zvýšení variability organismu přispívá
pohlavní rozmnožování
26
Rodozměna je
střídání dvou generací a jaderných fází
27
. Tříděním rostlin podle jejich příbuznosti se zabývá
systematika
28
Vyjmenuj v sestupném hierarchickém pořadí taxony
doména, říše, kmen/oddělení, třída, řád, čeleď, rod, druh
29
. Koncovka atae charakterizuje
třídu vyšších rostlin
30
. Pohyblivé nepohlavní výtrusy řas se nazývají
zoospory
31
Florideový škrob je zásobní látkou
ruduch
32
Plastidy ruduch obsahují barviva
chlf a+d, modrý fykokyanin
33
Inkrustace buněčné stěny oxidem křemičitým je typická pro
rozsivky
34
Fukoxantin a laminarin jsou charakteristické pro
hnědé řasy
35
Při nepohlavním rozmnožování rozsivek dochází k
zmenšování schránky části rozsivek
36
Křemelinu tvoří stmelené schránky
rozsivek
37
schopnost hromadit značné množství jodu je typická pro
chaluhy
38
zásobní látkou krásnooček je
paramylon
39
při spájení (konjugaci) dochází ke splývání
protoplastů vegetativních buněk
40
rozpad stélky nazýváme
fragmentace
41
u většiny nižších rostlin převládá gametofyt nebo sporofyt
gametofyt
42
Impuls pro přechod rosltin na souš bylo
vytvoření ozónové vrsty
43
Zárodečníky (archegoina) vyšších rostlin jsou součástí
gametofytu (proklu)
44
nezávislost oplození na vodě je typická pro
semenné rostliny
45
pohlavní orgány mechů narůstají na
mechové rostlince
46
archegonia mechorostů mají zpravidla tvar
lahvovitý
47
výtrusnice (tobolka) mechorostů je ha/dipoidní
diploidní
48
redukční dělení u mechů probíhá v
ve sporangiu
49
chlorocysty jsou
zelené živé buňky rašeliníku
50
hyalocsty jsou
mrtvé buňky rašeliníku zadržující vodu
51
nejstarší nálezy mechorostů pocházejí
ze svrchního devonu
52
vývojově nejpůvodnější skupina mechorostů
rašeliníky
53
pravé cévní svazky se poprvé objevily
u kapraďorostů
54
obodbí největšího rozšíření kapraďorostů
prvohory
55
listy kapradin s rozmnožovací i asimilační funkcí
trofosporofyly
56
megaspory jsou
samičí výtrusy různovýtrusných kapraďorostů
57
výtrusnicové klasy (strobily) jsou součástí
sprofytu přesliček
58
za vývojový základ všech ostatních skupin vyšších rostlin považujeme
rhyniophyta
59
vraneček brvitý patří mezi
plavuně
60
pokožku silně prostoupenou oxidem křemičitým mají
přesličky
61
pro výtrusy přesliček je charakteristické
čtyři haptery (vláhojevné pentlice)
62
jsou prokly plavuní zelené?
ne
63
stromovité typy plavuní vymřely
koncem prvohor
64
výtrusnicové kupky kapradin bývají chráněny
ostěrou
65
prstenec - popiš
řada charakteristicky ztloustlých buněk, které při vysychání otevírají sporangium
66
stonek přesliček je
dutý
67
k masovému vymírání stromovitých kapraďorostů docházelo
koncem prvohor
68
mezi opylením a oplozením nahosemenných uplyne
cca rok
69
Semenné plody - vysvětli
plody nahosemenných napodobující krytosemenné
70
tzv. semennou peckovici najdeme například u
cykas, jinanů
71
nejprimitivnější skpiny semenných rostlin
cykasy
72
cykasy dosáhly největšího rozkvětu
v druhohorách
73
osemení vzniká z
vaječných obalů
74
pylová láčka se poprvé vyvinula u
cykasů
75
semanáčky jehličnanů mají většinou kolik děloh?
více než dvě
76
semenné šupiny jehličnanů nesou zpravidla
dvě vajíčka
77
borovice s pěti jehlicemi ve svazečku
vejmutovka
78
období největšího rozvoje nahosemenných rostlin
perm-křída
79
blizna se poprvé objevila u
krytosemenných
80
redukovaný samčí gametofyt u krytosemenných
pylová láčka
81
nejdůležitější část samičích květů krytosemenných
pestík
82
turgor - vysvětli
tlak vakuoly na buněčnou stěnu, udržuje rostlinu ve vzpřímené poloze
83
turgescentní buňka - vysvětli
buňka s maximálním možným obsahem vody
84
osmotický příjem vody nastává v prostředí
hypotonickém
85
rostlina ztrácí vodu
transpirací a gutací
86
z celkového množství přijaté vodu je na fts využito
2%
87
rychlost transpirace je vyjádřena
množstvím odpařené vody na jednotku plochy za jednotku času
88
transpirace zpravidla dosahuje svého maxima
před polednem
89
vadnutí rostliny je nejčastěji způsobeno
ztrátami vody a poklesem turgoru
90
gutace se uplatňuje pokud
je ovzduší nasyceno vodou, což znemožňuje transpiraci
91
v deštivém počasí plody
pukají
92
"mízou" u dřevin na jaře rozumíme
xylémovou šťávu
93
katabolické děje - vysvětli
rozklad složitějších látek na jednodušší, uvolnění energie
94
při fts rostlina využívá ze slunečního záření asi jen
1-2%
95
která barviva předávají zachycenou energii chlorofylu a?
karotenoidy, fykobiliny, chlf c+b
96
při fts je využíváno záření délek
400-700nm
97
vyjmenuj procesy primární fotosyntézy
zachycení světla, fotolýza vody, vznik ATP a NADPH (uvolnění kyslíku)
98
sekundární děj fts. je
calvinův cyklus - vestavění CO2 do cukru
99
pro fotosyntézu je nejúčinnější záření barvy
modrofialové a červené
100
při fotosyntéze zelených rostlin je zdrojem elektronů
voda
101
karotenoidy absorbují nejvíce záření barvy
modré a zelené
102
při rostoucí intenzitě světla se fts
zrychluje, jen do určité intenzity
103
světelný kompenzační bod - vysvětli
světelné podmínky, při kterých je produkce a příjem CO2 vyorvnán
104
rychlost fts je stanovena na základě
množství vydaného O2 a spotřebovaného CO2
105
kdy rostliny dýchají?
ve všech vývojových fázích ve všech denních dobách
106
glykolýza probíhá v
cytoplazmě
107
je glykolýza aerobní/ anaerobní?
anaerobní
108
při anaerobním dýchání se uvolňuje
méně energie a ethanol
109
intenzivní respirace probíhá v
semenech, rozvíjejících se květech a růstových vrcholech
110
respirace probíhá vzhledem k teplotě lépe v
teple
111
výživa, ve které organismu získává C z látek vytvořencýh jinými org,
mixotrofie
112
podbílek šupinatý je podle typu výživy
holoparazit
113
haustoria najdeme u
holo a hemiparazitů
114
při mykorhize poskytuje houbě rostlina
cukry
115
z celkové hmotnosti sušiny připadá na popel (nespalitelný zb.)
5%
116
metabolismus zelených rostslin
fotoautotrofní
117
kde najdeme největší rostlinné buňky
v dužině plodů
118
rostlinné buňky objevil
Robert Hooke
119
dvě základní složky plasmatické membrány
fosfolipidy bílkoviny
120
vyztužení stěny ligninem
lignifikace
121
zkorkovatění je podmíněno přítomností
suberinu
122
tonoplast ohraničuje
vakuolu
123
antokyany patří mezi
hydrochromy
124
kutikula je z
kutinu
125
střední lamela - vysvětli
rosolovitá hmota z pektinů, spojuje sousední buňky
126
protoplasty zpravidla umírají po
vytvoření sekundářní stěny
127
spojení mezi buňkami zprostředkovávají
plasmodesmata
128
obsah vakuoly
buněčná šťáva
129
plastidy hromadící škrob
amyloplasty
130
nejrozšířenější zásobní látka zelených rostlin
škrob
131
bílá barva květů je způsobena
absencí barviva
132
leukoplasty najdeme v orgánech
zásobních
133
glukózu dokazujeme
Fehlingovým činidlem
134
škrob dokazujeme
Lugolovým činidlem
135
celulózu dokazujeme
chlorzinkjodem
136
pro velikost, tvar a vnitřní stavbu škorbových zrn platí, že
je charakteristická pro druh
137
Živý obsah buněk
protoplast
138
věda zybývající se rostlinnými pletivy
histologie
139
tělo řas, mechorostů a gametofytu kapraďorostů
stélka
140
podle tloustnutí buněčné stěny dělíme buňky na
parenchym, kolenchym, sklerenchym
141
nejrozšířenější mechanické pletivo
sklerenchym
142
mezi druhotná pletiva patří
felogen a kambium
143
schopnost dělit se mají pouze buňky
dělivých pletiv
144
mrtvé buňky jsou typické pro pletiva
sklerenchymatická
145
velké mezibuněčné prostor mívá
aerenchym
146
v rostoucích orgánech má zpevňovací funkci
kolenchym
147
jednotlivá specializovaná buňka odlišná od pletiva
idioblast
148
primární krycí pletivo
pokožka (epidermis, rhizodermis)
149
jsou v epidermis chloroplasty
ne, krom průduchů
150
felogén najdeme kde
pod pokožkou druhotně tloustnoucích orgánů
151
jako druhotné krycí pletivo se uplatňuje
korek
152
druhotná krycí pletiva vznikají činností
felogénu
153
ochrannou funkci na povrchu druhotně tloustnoucích orgánů
druhotná kůra
154
soustava intercelulárů a hodně průduchů jsou znaky typické pro
vodní a mokřadní rostliny
155
průduchy nejsou v
rhizodermis
156
na jaké straně listů u většiny rostlin najdeme průduchy
spodní
157
charakterizuj buněčnou stěnu průduchů
ztloustlá na vnitřní straně
158
průduch se otevíra v důsledku
zvýšení obsahu vody ve vakuole
159
pro lenticely z hlediska otvírání a zavírání platí, že
se nemůže dočasně zavírat, na zimu přerůstá korkem
160
popiš kořenové vlásky
jednobuněčné, tenkostěnné
161
haustoria jsou přeměněné
kořeny
162
při stížené transpiraci se rostlina vody zbavuje
gutací hydatodami
163
medníky se nejčastěji vyskytují v
květech
164
transpirační proud vede
xylémem minerální látky do nadzemní části rostliny
165
letokruhy jsou výsledkem činností
kambia
166
charakterizuj buňky dřeva vzniklé v létě
tlustostěnné, malé, pomalu rostoucí
167
vrby a topoly mají letokruhy
široké
168
v primární stavbě kořenů je cévní svazek
radiální
169
proděravělé přepážky síťkovic se po skončení vegetačního obodbí ucpávají
celulózou
170
vývojově původním elementem xylému sjou
cévice
171
tracheidy najdeme u
kapraďorostů, nahosemenných a vzácně krytosemenných
172
tracheje charakterizují
krytosemenné, až na pár vyjímek
173
pravé kořeny, listy a stonky existují pouze u
cévnatých rostlin
174
výživu a růst zajišťují orgány
vegetativní
175
k vegetativním orgánům patří
kořen, list, stonek
176
analogické orgány - vysvětli
orgány, které vznikly z různých základů, ale mají obdobnou stavbu a funkci
177
analogickým orgánem k listům jsou u mechorostů
fyloidy
178
kořen se vyvinul během evoluce
kapraďorostů
179
co způsobuje růst kořene
dělení buněk, prodlužování buněk, činnost kambia
180
adventivní kořeny tvoří základ kořennové soustavy rostlin
jednoděložných
181
hlavní ochranou meristému kořene je
kalyptra - kořenová čepička
182
kořenové vlásky vznikají v zóně
absorpční
183
radiální cévní svazek se při druhotném tloustnutí kořene mění na
bočný
184
tzv. Propustné buňky najdeme v
endodermis
185
lilek brambor se pěstuje pro
oddenkovou hlízu
186
oddenek je
podzemní část stonku se zásobní funkcí a adventivními kořeny
187
místa přisedání listu ke stonku
uzliny
188
charakterizuj stonek hluchavky
čtyřhranná lodyha
189
trojhranná lodyha je charakteristická pro čeleď
šáchorovitých
190
pericykl je součástí
středního válce
191
zkrácená větévka nesoucí listy nebo květy
brachyblast
192
vývojově nejpůvodnější typ větvení stonku
vidličnaté
193
kedluben se pěstuje pro
stonkovou hlízu
194
trny dřišťálu jsou původu
listového
195
postranní kořeny vyrůstají z
pericyklu
196
různolistost
heterofylie
197
vývojově nejstarší typ žilnatiny
vidličnatá
198
asimilovat mohou
všechny zelené části rostliny
199
fotosyntetická barviva jsou v listu obsažena v
mezofylu
200
lýková část v listu směřuje
ke spodní straně čepele
201
slunné listy jsou tenčí/tlustší než ty stinné
tlustší
202
opadem listů rostliny řeší
ztrátu vody
203
ředkvička se pěstuje pro
hypokotylovou hlízu
204
oplození krytosemenných rostlin probíhá v
zárodečném vaku vajíčka
205
popiš květ jabloně od obvodu do středu
kalich, koruna, tyčinky, pestík
206
kalich se v květních vzorcích značí písmenem
K
207
koruna se v květním vzroci značí
C
208
okvětí se k větním vzorci značí
P
209
soubor tyčinek
andreceum
210
soubor pestíků
gyneceum
211
kolik jader je ve zralém zárodečném vaku
8
212
kolik pouzder mívají prašníky krytosemenných rostlin
4
213
odborný výraz pro sebeopylení
autogamie
214
povrch pylových zrn větrosnubných bývá
hladký
215
jaké tři typy semeníku máme
spodní, polospodní a svrchní
216
samičí výtrusnici odpovídá u kvetoucích rostlin
vajíčko
217
oosféra je v zárodečném vaku umístěna
poblíž otvoru klového, obklopena dvěma pomocnými buňkami
218
diploidní počet chromozomů v zárodečném vaku má
jádro zárodečného vaku
219
živné pletivo vznikne z
jádra zárodečného vaku
220
květy jednoděložných rostlin jsou zpravidla stavěny podle čísla
3
221
soubor listenů tzv. zákrov je typický pro
úbor
222
pod "biologický květ" rozumíme
více malých květů, které společně vypadají jako jeden - hvězdnicovité, pampelišky, chrpy
223
anemogamie je
přenos pylu větrem
224
dřívější dozrávání prašníků v oboupohlavných květech
proterandrie
225
v semeni směřuje k místu původního otvoru klového
kořínek
226
nejpůvodnější typ plodu
měchýřek
227
plodenství je
soubor plodů vzniklý z jednoho květenství
228
miskovitě rozšířené lůžko
číška
229
symbióza s nitrogenními bakteriemi je typická pro čeleď
bobovitých
230
skupina květenství: boční nepřerůstají vřeteno, rozkvétá odzdola nahoru/od kraje ke středu,
hroznovité
231
skupina květenství: boční větve přerůstají vřeteno, odshora dolů/ od středu k okraji,
vrcholičnaté
232
hroznovité květenství, nevětvené, nese krátce stopkaté květy
hrozen
233
hroznovité květenství, vývojově nejpůvodnější, květy na stopkách, které se dál větví
lata
234
hroznovité květenství, květy přisedají v úžlabí listenů na přímem vřetenu
klas
235
hroznovité květenství, na nitkovitém vřetenu nahloučeny nestopkaté přisedlé květy, může být nící nebo vzpřímená
jehněda
236
hroznovité květenství, drobné květy spočívají na dužnatém vřeteni
palice
237
hroznovité květenství, typické pro šáchorovité, častěji sdružené do klasu nebo laty
klásek
238
hroznovité květenství, květy na stejně dlouhých stopkách vyrůstajících z jednoho bodu zkráceného vřetene
okolík
239
hroznovité květenství se zkráceným a rozšířeným vřetenem, na němž jsou přisedlé květy
hlávka
240
hroznovité květenství, květy vyrůstají z rozšířeného lůžka podepřeného srostlými listeny, vytvářejícími zákrov
úbor
241
hroznovité květenství, dolní stopky prodloužené tak, že květy jsou v rovině, nevyrůstají však z jednoho místa
chocholík
242
vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, všechny květní stonky jsou založeny na jedné straně a jsou v rovinně s osou
srpek
243
vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, neleží v rovinně s osou a vyrůstají na stejné sraně téže větve
šroubel
244
vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, postranní větve v jedné rovině s osou střídavě na levo a na pravo
vějířek
245
vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, postranní větve nejsou v rovinně s hlavní a vyrůstají střídavě
vijan
246
vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, z uzliny vždy vyrůstají dvě větve, obě přerůstuají původní
vidlan
247
vrcholičnaté květenství, druh dvouramenného vrcholíku, typické pro hluchavkovité
lichopřeslen
248
vrcholičnaté květenství, druh mnohoramenného vrcholíku, postranní větve jsou tím delší, čím dál jsou od vřetene
kružel
249
vzniklý srůstem více plodolistů v jednom květu
cenokarpní
250
vzniklý srůstem jediného plodolistu
apokaprní
251
suchý pukavý plod, apokarpní, vícemenný, otevíra se břišním švem
měchýřek
252
suchý pukavý plod, apokarpní, vícesemenný, otvírá se bříšním a hřbetním švem
lusk
253
suchý pukavý plod, cenokarpní, vícesemenný, otevírá se různě - zuby, děrami, víčkem...
tobolka
254
suchý pukavý plod, ze dvou plodolistů, přehrazena blanitou přehrádkou na dvě poloviny, otevírá se podobně jako lustk
šešule
255
suchý pukavý plod, zkrácená šešule
šešulka
256
suchý nepukavý plod, apokarpní i cenokarpní, jednosemenný, blanité nebo kožovité oplodí
nažka
257
suchý nepukavý plod, cenokarpní nažka trav, osemení srůstá s oplodím
obilka
258
suchý nepukavý plod, cenokarpní, jednosemenný plod, tvrdé zdřevnatělé oplodí
oříšek
259
suchý poltivý plod, apo i cenokarpní, vícesemenný, rozpadá se zaškrcováním
struk
260
suchý poltivý plod, dvouplodolistový, rozpadá se na dvě jednosemenné části
dvounažka
261
suchý poltivý plod, dvouplodolistový, čtyřsemenný, rozpadá se na čtyři díly
tvrdka
262
družnatý plod, apo i cenokarpní, vícesemenný, vziná zdužnatěním měchýřku nebo tobolky, endokarp není dobře vyvinutý
bobule
263
dužnatý plod, apok i cenokarpní, více i jednosemenný, má dřevnatý endokarp
peckovice
264
dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních měchýřků zanořených v češuli
malvice
265
dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních nažek zanořencýh v češuli
šípek
266
dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních nažek na povrchu vyklenutého květního lůžka
jahoda
267
dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních peckoviček na povrchu vyklenutého květního lůžka
ostružina
268
čeleď, 2d, vodní či bahenní rostliny, velké pravidelné různoobalné květy, plod měchýřky, nepřítomnost trachejí
leknínovité
269
čeleď, 2d, byliny, oboupohlavné pravidelné květy, souplodí nažek nebo měchýřků, přítomnost alkaloidů využívaných ve farmacii
pryskyřníkovité
270
čeleď, 2d, větrosnubné dřeviny, 1pohlavné a jednoduché kv. ve vrcholících, nažka v číšce,
bukovité
271
čeleď, 2d, větrosnubné dřeviny, jehnědy, kv. s redukovaný okvětím, nažka, jednoduché střídavé listy
břízovité
272
čeleď, 2d, větrosnubné dřeviny, bezobalné kv., jehnědy, oříšek
lískovité
273
čeleď, 2d, hmyzosnubné byliny, vstřícné celistvé l., 2pohlavné pětičetné kv., vrcholičnatá k., tobolka
hvozdíkovité
274
čeleď, 2d, byliny, kv. klubíčka, plod nažka, často stanoviště s větším obsahem solí/dusičnanů
merlíkovité
275
čeleď, 2d, dřeviny, bezobalné kv. v jehnědech, tobolka, anemochorie
vrbovité
276
čeleď, 2d, hmyzosnubné b., čtyřčetné květy, šešule, šešulka
brukvovité
277
čeleď, 2d, dřeviny i byliny, 5četné kv. s rozlišeným obalem, měchýřky, nažky, peckovice, malvice, obsah éterických olejů, ovocné stromy
růžovité
278
čeleď, 2d, souměrné květy v hroznu nebo hlávce, lusk
bobovité
279
čeleď, 2d, byliny, duté článkované lodyhy, květy ve složeném okolíku, dvounažka, siličné kanálky, mrkve
miříkovité
280
čeleď, 2d, byliny s tuhými trichomy, 4 tvrdky
brutnákovité
281
čeleď, 2d, byliny, dvoubočné cs, 5četné kv., bobule nebo tobolka, alkaloidy, hospodářsky důležité
lilkovité
282
čeleď, 2d, patří sem i paraziti, souměrné 5tičetné kv., tobolka
krtičníkovité
283
čeleď, 2d, byliny se čtyřhrannými stonky, vstřícné listy, kv souměrné v lichopřeslenech, dvoumocné tyčinky, 4 tvrdky
hluchavkovité
284
čeleď, 2d, úbor se zákrovem, nažka s chmýrem, inulin, někdy mléčnice
hvězdnicovité
285
kiwi je z rostliny
Aktinidie
286
bobkový list je z
vavřínu pravého
287
nové koření je z rostliny
pimetovník pravý (tobolky)
288
čeleď, 1d, čárkovité listy, oddenek cibule nebo hlíza, květy šestičetné, tobolka bobule, alkaloidy
liliovité
289
čeleď, 1d, vytrvalé byliny, oddenky hlízy, ednotrofní mykorhiza - mykotrofie, souměrné květy, tobolka, chráněná zákonem
vstavačovité
290
čeleď, 1d, byliny trávovité, trojhranný stonek, trojřadě uspořádané listy, kv. v kláscích
šáchorovité
291
čeleď, 1d, byliny, stébla, střídavé listy se souběžnou ž., ohýbací buňky v listech, pl. obilka, hosp. významné
lipnicovité
Study all 291 cards for free