1největší množství minerálních látek na jednotku hmotnosti těla rostliny je
v listech
2co ovlivňuje příjem vody rostlinou
teplota půdy a obsah kyslíku v půdě
3nejvýznamější procesy ovlivňující přijem a vedení vody
kohezní síly, transpirace, osmóza
4Makrobiogenní prvky jsou
Uhlík, kyslík, vodík, dusík, vápník, fosfor
5Mikrobiogenní prvky jsou
draslík, síra, sodík, chlor, hořčík
6Uhlíku je v sušině přibližně
45%
7 Vyšší rostliny přijímají dusík ve formě
NO3- a NH4+
8Síra je primárními producenty přijímána
SO4-
9Pro růst rostlin má největší význam dostatek
dusíku a fosforu
10Co je etiolizace?
změny v růstu způsobené nedostatkem světla
11Vnitřní faktory růstu jsou
růstové hormony
12Vnější růstové faktory jsou
teplo, světlo, voda a výživa
13 Navození dormance způsobuje (vnitřní)
kyselina abscisová
14Auxiny především
stimulují růst v kořenech a aktivitu kambia
15Hlavní proud auxinů směřuje v těle rostliny
od vzrostného vrcholu k bázi
16Apikální dominance ?
bráni růstu úžlabních pupenů podporuje růst vzrůstného vrcholu
17Klíčením semene začíná období
vegetativní
18Jaká semena mohou bobtnat?
všechna
19 Jednoleté rostliny přežívají nepříznivé období v podobě
semen
20U vernalizace má rozhodující vliv působení
nízkých teplot
21 Přřidlouhém dni vykvetou rostliny
dlouhodenní a neutrální
22Fyzikálními pohyby rostlin jsou
hygroskopické a mrštivé
23 Vitálními pohyby rostlin jsou
nastie, tropismy a taxe
24Otvírání květů po přenesení rostlin do tepla je příklad
termonastie
25Ke zvýšení variability organismu přispívá
pohlavní rozmnožování
26Rodozměna je
střídání dvou generací a jaderných fází
27. Tříděním rostlin podle jejich příbuznosti se zabývá
systematika
28Vyjmenuj v sestupném hierarchickém pořadí taxony
doména, říše, kmen/oddělení, třída, řád, čeleď, rod, druh
29. Koncovka atae charakterizuje
třídu vyšších rostlin
30. Pohyblivé nepohlavní výtrusy řas se nazývají
zoospory
31Florideový škrob je zásobní látkou
ruduch
32Plastidy ruduch obsahují barviva
chlf a+d, modrý fykokyanin
33Inkrustace buněčné stěny oxidem křemičitým je typická pro
rozsivky
34Fukoxantin a laminarin jsou charakteristické pro
hnědé řasy
35 Při nepohlavním rozmnožování rozsivek dochází k
zmenšování schránky části rozsivek
36 Křemelinu tvoří stmelené schránky
rozsivek
37schopnost hromadit značné množství jodu je typická pro
chaluhy
38zásobní látkou krásnooček je
paramylon
39při spájení (konjugaci) dochází ke splývání
protoplastů vegetativních buněk
40rozpad stélky nazýváme
fragmentace
41u většiny nižších rostlin převládá gametofyt nebo sporofyt
gametofyt
42Impuls pro přechod rosltin na souš bylo
vytvoření ozónové vrsty
43Zárodečníky (archegoina) vyšších rostlin jsou součástí
gametofytu (proklu)
44nezávislost oplození na vodě je typická pro
semenné rostliny
45pohlavní orgány mechů narůstají na
mechové rostlince
46archegonia mechorostů mají zpravidla tvar
lahvovitý
47výtrusnice (tobolka) mechorostů je ha/dipoidní
diploidní
48redukční dělení u mechů probíhá v
ve sporangiu
49chlorocysty jsou
zelené živé buňky rašeliníku
50hyalocsty jsou
mrtvé buňky rašeliníku zadržující vodu
51nejstarší nálezy mechorostů pocházejí
ze svrchního devonu
52vývojově nejpůvodnější skupina mechorostů
rašeliníky
53pravé cévní svazky se poprvé objevily
u kapraďorostů
54obodbí největšího rozšíření kapraďorostů
prvohory
55listy kapradin s rozmnožovací i asimilační funkcí
trofosporofyly
56megaspory jsou
samičí výtrusy různovýtrusných kapraďorostů
57výtrusnicové klasy (strobily) jsou součástí
sprofytu přesliček
58za vývojový základ všech ostatních skupin vyšších rostlin považujeme
rhyniophyta
59vraneček brvitý patří mezi
plavuně
60pokožku silně prostoupenou oxidem křemičitým mají
přesličky
61pro výtrusy přesliček je charakteristické
čtyři haptery (vláhojevné pentlice)
62jsou prokly plavuní zelené?
ne
63stromovité typy plavuní vymřely
koncem prvohor
64výtrusnicové kupky kapradin bývají chráněny
ostěrou
65prstenec - popiš
řada charakteristicky ztloustlých buněk, které při vysychání otevírají sporangium
66stonek přesliček je
dutý
67k masovému vymírání stromovitých kapraďorostů docházelo
koncem prvohor
68mezi opylením a oplozením nahosemenných uplyne
cca rok
69Semenné plody - vysvětli
plody nahosemenných napodobující krytosemenné
70tzv. semennou peckovici najdeme například u
cykas, jinanů
71nejprimitivnější skpiny semenných rostlin
cykasy
72cykasy dosáhly největšího rozkvětu
v druhohorách
73osemení vzniká z
vaječných obalů
74pylová láčka se poprvé vyvinula u
cykasů
75semanáčky jehličnanů mají většinou kolik děloh?
více než dvě
76semenné šupiny jehličnanů nesou zpravidla
dvě vajíčka
77borovice s pěti jehlicemi ve svazečku
vejmutovka
78období největšího rozvoje nahosemenných rostlin
perm-křída
79blizna se poprvé objevila u
krytosemenných
80redukovaný samčí gametofyt u krytosemenných
pylová láčka
81nejdůležitější část samičích květů krytosemenných
pestík
82turgor - vysvětli
tlak vakuoly na buněčnou stěnu, udržuje rostlinu ve vzpřímené poloze
83turgescentní buňka - vysvětli
buňka s maximálním možným obsahem vody
84osmotický příjem vody nastává v prostředí
hypotonickém
85rostlina ztrácí vodu
transpirací a gutací
86z celkového množství přijaté vodu je na fts využito
2%
87rychlost transpirace je vyjádřena
množstvím odpařené vody na jednotku plochy za jednotku času
88transpirace zpravidla dosahuje svého maxima
před polednem
89vadnutí rostliny je nejčastěji způsobeno
ztrátami vody a poklesem turgoru
90gutace se uplatňuje pokud
je ovzduší nasyceno vodou, což znemožňuje transpiraci
91v deštivém počasí plody
pukají
92"mízou" u dřevin na jaře rozumíme
xylémovou šťávu
93katabolické děje - vysvětli
rozklad složitějších látek na jednodušší, uvolnění energie
94při fts rostlina využívá ze slunečního záření asi jen
1-2%
95která barviva předávají zachycenou energii chlorofylu a?
karotenoidy, fykobiliny, chlf c+b
96při fts je využíváno záření délek
400-700nm
97vyjmenuj procesy primární fotosyntézy
zachycení světla, fotolýza vody, vznik ATP a NADPH (uvolnění kyslíku)
98sekundární děj fts. je
calvinův cyklus - vestavění CO2 do cukru
99pro fotosyntézu je nejúčinnější záření barvy
modrofialové a červené
100při fotosyntéze zelených rostlin je zdrojem elektronů
voda
101karotenoidy absorbují nejvíce záření barvy
modré a zelené
102při rostoucí intenzitě světla se fts
zrychluje, jen do určité intenzity
103světelný kompenzační bod - vysvětli
světelné podmínky, při kterých je produkce a příjem CO2 vyorvnán
104rychlost fts je stanovena na základě
množství vydaného O2 a spotřebovaného CO2
105kdy rostliny dýchají?
ve všech vývojových fázích ve všech denních dobách
106glykolýza probíhá v
cytoplazmě
107je glykolýza aerobní/ anaerobní?
anaerobní
108při anaerobním dýchání se uvolňuje
méně energie a ethanol
109intenzivní respirace probíhá v
semenech, rozvíjejících se květech a růstových vrcholech
110respirace probíhá vzhledem k teplotě lépe v
teple
111výživa, ve které organismu získává C z látek vytvořencýh jinými org,
mixotrofie
112podbílek šupinatý je podle typu výživy
holoparazit
113haustoria najdeme u
holo a hemiparazitů
114při mykorhize poskytuje houbě rostlina
cukry
115z celkové hmotnosti sušiny připadá na popel (nespalitelný zb.)
5%
116metabolismus zelených rostslin
fotoautotrofní
117kde najdeme největší rostlinné buňky
v dužině plodů
118rostlinné buňky objevil
Robert Hooke
119dvě základní složky plasmatické membrány
fosfolipidy bílkoviny
120vyztužení stěny ligninem
lignifikace
121zkorkovatění je podmíněno přítomností
suberinu
122tonoplast ohraničuje
vakuolu
123antokyany patří mezi
hydrochromy
125střední lamela - vysvětli
rosolovitá hmota z pektinů, spojuje sousední buňky
126protoplasty zpravidla umírají po
vytvoření sekundářní stěny
127spojení mezi buňkami zprostředkovávají
plasmodesmata
128obsah vakuoly
buněčná šťáva
129plastidy hromadící škrob
amyloplasty
130nejrozšířenější zásobní látka zelených rostlin
škrob
131bílá barva květů je způsobena
absencí barviva
132leukoplasty najdeme v orgánech
zásobních
133glukózu dokazujeme
Fehlingovým činidlem
134škrob dokazujeme
Lugolovým činidlem
135celulózu dokazujeme
chlorzinkjodem
136pro velikost, tvar a vnitřní stavbu škorbových zrn platí, že
je charakteristická pro druh
137Živý obsah buněk
protoplast
138věda zybývající se rostlinnými pletivy
histologie
139tělo řas, mechorostů a gametofytu kapraďorostů
stélka
140podle tloustnutí buněčné stěny dělíme buňky na
parenchym, kolenchym, sklerenchym
141nejrozšířenější mechanické pletivo
sklerenchym
142mezi druhotná pletiva patří
felogen a kambium
143schopnost dělit se mají pouze buňky
dělivých pletiv
144mrtvé buňky jsou typické pro pletiva
sklerenchymatická
145velké mezibuněčné prostor mívá
aerenchym
146v rostoucích orgánech má zpevňovací funkci
kolenchym
147jednotlivá specializovaná buňka odlišná od pletiva
idioblast
148primární krycí pletivo
pokožka (epidermis, rhizodermis)
149jsou v epidermis chloroplasty
ne, krom průduchů
150felogén najdeme kde
pod pokožkou druhotně tloustnoucích orgánů
151jako druhotné krycí pletivo se uplatňuje
korek
152druhotná krycí pletiva vznikají činností
felogénu
153ochrannou funkci na povrchu druhotně tloustnoucích orgánů
druhotná kůra
154soustava intercelulárů a hodně průduchů jsou znaky typické pro
vodní a mokřadní rostliny
155průduchy nejsou v
rhizodermis
156na jaké straně listů u většiny rostlin najdeme průduchy
spodní
157charakterizuj buněčnou stěnu průduchů
ztloustlá na vnitřní straně
158průduch se otevíra v důsledku
zvýšení obsahu vody ve vakuole
159pro lenticely z hlediska otvírání a zavírání platí, že
se nemůže dočasně zavírat, na zimu přerůstá korkem
160popiš kořenové vlásky
jednobuněčné, tenkostěnné
161haustoria jsou přeměněné
kořeny
162při stížené transpiraci se rostlina vody zbavuje
gutací hydatodami
163medníky se nejčastěji vyskytují v
květech
164transpirační proud vede
xylémem minerální látky do nadzemní části rostliny
165letokruhy jsou výsledkem činností
kambia
166charakterizuj buňky dřeva vzniklé v létě
tlustostěnné, malé, pomalu rostoucí
167vrby a topoly mají letokruhy
široké
168v primární stavbě kořenů je cévní svazek
radiální
169proděravělé přepážky síťkovic se po skončení vegetačního obodbí ucpávají
celulózou
170vývojově původním elementem xylému sjou
cévice
171tracheidy najdeme u
kapraďorostů, nahosemenných a vzácně krytosemenných
172tracheje charakterizují
krytosemenné, až na pár vyjímek
173pravé kořeny, listy a stonky existují pouze u
cévnatých rostlin
174výživu a růst zajišťují orgány
vegetativní
175k vegetativním orgánům patří
kořen, list, stonek
176analogické orgány - vysvětli
orgány, které vznikly z různých základů, ale mají obdobnou stavbu a funkci
177analogickým orgánem k listům jsou u mechorostů
fyloidy
178kořen se vyvinul během evoluce
kapraďorostů
179co způsobuje růst kořene
dělení buněk, prodlužování buněk, činnost kambia
180adventivní kořeny tvoří základ kořennové soustavy rostlin
jednoděložných
181hlavní ochranou meristému kořene je
kalyptra - kořenová čepička
182kořenové vlásky vznikají v zóně
absorpční
183radiální cévní svazek se při druhotném tloustnutí kořene mění na
bočný
184tzv. Propustné buňky najdeme v
endodermis
185lilek brambor se pěstuje pro
oddenkovou hlízu
186oddenek je
podzemní část stonku se zásobní funkcí a adventivními kořeny
187místa přisedání listu ke stonku
uzliny
188charakterizuj stonek hluchavky
čtyřhranná lodyha
189trojhranná lodyha je charakteristická pro čeleď
šáchorovitých
190pericykl je součástí
středního válce
191zkrácená větévka nesoucí listy nebo květy
brachyblast
192vývojově nejpůvodnější typ větvení stonku
vidličnaté
193kedluben se pěstuje pro
stonkovou hlízu
194trny dřišťálu jsou původu
listového
195postranní kořeny vyrůstají z
pericyklu
196různolistost
heterofylie
197vývojově nejstarší typ žilnatiny
vidličnatá
198asimilovat mohou
všechny zelené části rostliny
199fotosyntetická barviva jsou v listu obsažena v
mezofylu
200lýková část v listu směřuje
ke spodní straně čepele
201slunné listy jsou tenčí/tlustší než ty stinné
tlustší
202opadem listů rostliny řeší
ztrátu vody
203ředkvička se pěstuje pro
hypokotylovou hlízu
204oplození krytosemenných rostlin probíhá v
zárodečném vaku vajíčka
205popiš květ jabloně od obvodu do středu
kalich, koruna, tyčinky, pestík
206kalich se v květních vzorcích značí písmenem
K
207koruna se v květním vzroci značí
C
208okvětí se k větním vzorci značí
P
209soubor tyčinek
andreceum
210soubor pestíků
gyneceum
211kolik jader je ve zralém zárodečném vaku
8
212kolik pouzder mívají prašníky krytosemenných rostlin
4
213odborný výraz pro sebeopylení
autogamie
214povrch pylových zrn větrosnubných bývá
hladký
215jaké tři typy semeníku máme
spodní, polospodní a svrchní
216samičí výtrusnici odpovídá u kvetoucích rostlin
vajíčko
217oosféra je v zárodečném vaku umístěna
poblíž otvoru klového, obklopena dvěma pomocnými buňkami
218diploidní počet chromozomů v zárodečném vaku má
jádro zárodečného vaku
219živné pletivo vznikne z
jádra zárodečného vaku
220květy jednoděložných rostlin jsou zpravidla stavěny podle čísla
3
221soubor listenů tzv. zákrov je typický pro
úbor
222pod "biologický květ" rozumíme
více malých květů, které společně vypadají jako jeden - hvězdnicovité, pampelišky, chrpy
223anemogamie je
přenos pylu větrem
224dřívější dozrávání prašníků v oboupohlavných květech
proterandrie
225v semeni směřuje k místu původního otvoru klového
kořínek
226nejpůvodnější typ plodu
měchýřek
227plodenství je
soubor plodů vzniklý z jednoho květenství
228miskovitě rozšířené lůžko
číška
229symbióza s nitrogenními bakteriemi je typická pro čeleď
bobovitých
230skupina květenství: boční nepřerůstají vřeteno, rozkvétá odzdola nahoru/od kraje ke středu,
hroznovité
231skupina květenství: boční větve přerůstají vřeteno, odshora dolů/ od středu k okraji,
vrcholičnaté
232hroznovité květenství, nevětvené, nese krátce stopkaté květy
hrozen
233hroznovité květenství, vývojově nejpůvodnější, květy na stopkách, které se dál větví
lata
234hroznovité květenství, květy přisedají v úžlabí listenů na přímem vřetenu
klas
235hroznovité květenství, na nitkovitém vřetenu nahloučeny nestopkaté přisedlé květy, může být nící nebo vzpřímená
jehněda
236hroznovité květenství, drobné květy spočívají na dužnatém vřeteni
palice
237hroznovité květenství, typické pro šáchorovité, častěji sdružené do klasu nebo laty
klásek
238hroznovité květenství, květy na stejně dlouhých stopkách vyrůstajících z jednoho bodu zkráceného vřetene
okolík
239hroznovité květenství se zkráceným a rozšířeným vřetenem, na němž jsou přisedlé květy
hlávka
240hroznovité květenství, květy vyrůstají z rozšířeného lůžka podepřeného srostlými listeny, vytvářejícími zákrov
úbor
241hroznovité květenství, dolní stopky prodloužené tak, že květy jsou v rovině, nevyrůstají však z jednoho místa
chocholík
242vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, všechny květní stonky jsou založeny na jedné straně a jsou v rovinně s osou
srpek
243vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, neleží v rovinně s osou a vyrůstají na stejné sraně téže větve
šroubel
244vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, postranní větve v jedné rovině s osou střídavě na levo a na pravo
vějířek
245vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, postranní větve nejsou v rovinně s hlavní a vyrůstají střídavě
vijan
246vrcholičnaté květenství, druh jednoramenného vrcholíku, z uzliny vždy vyrůstají dvě větve, obě přerůstuají původní
vidlan
247vrcholičnaté květenství, druh dvouramenného vrcholíku, typické pro hluchavkovité
lichopřeslen
248vrcholičnaté květenství, druh mnohoramenného vrcholíku, postranní větve jsou tím delší, čím dál jsou od vřetene
kružel
249vzniklý srůstem více plodolistů v jednom květu
cenokarpní
250vzniklý srůstem jediného plodolistu
apokaprní
251suchý pukavý plod, apokarpní, vícemenný, otevíra se břišním švem
měchýřek
252suchý pukavý plod, apokarpní, vícesemenný, otvírá se bříšním a hřbetním švem
lusk
253suchý pukavý plod, cenokarpní, vícesemenný, otevírá se různě - zuby, děrami, víčkem...
tobolka
254suchý pukavý plod, ze dvou plodolistů, přehrazena blanitou přehrádkou na dvě poloviny, otevírá se podobně jako lustk
šešule
255suchý pukavý plod, zkrácená šešule
šešulka
256suchý nepukavý plod, apokarpní i cenokarpní, jednosemenný, blanité nebo kožovité oplodí
nažka
257suchý nepukavý plod, cenokarpní nažka trav, osemení srůstá s oplodím
obilka
258suchý nepukavý plod, cenokarpní, jednosemenný plod, tvrdé zdřevnatělé oplodí
oříšek
259suchý poltivý plod, apo i cenokarpní, vícesemenný, rozpadá se zaškrcováním
struk
260suchý poltivý plod, dvouplodolistový, rozpadá se na dvě jednosemenné části
dvounažka
261suchý poltivý plod, dvouplodolistový, čtyřsemenný, rozpadá se na čtyři díly
tvrdka
262družnatý plod, apo i cenokarpní, vícesemenný, vziná zdužnatěním měchýřku nebo tobolky, endokarp není dobře vyvinutý
bobule
263dužnatý plod, apok i cenokarpní, více i jednosemenný, má dřevnatý endokarp
peckovice
264dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních měchýřků zanořených v češuli
malvice
265dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních nažek zanořencýh v češuli
šípek
266dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních nažek na povrchu vyklenutého květního lůžka
jahoda
267dužnatý nepravý plod, souplodí apokarpních peckoviček na povrchu vyklenutého květního lůžka
ostružina
268čeleď, 2d, vodní či bahenní rostliny, velké pravidelné různoobalné květy, plod měchýřky, nepřítomnost trachejí
leknínovité
269čeleď, 2d, byliny, oboupohlavné pravidelné květy, souplodí nažek nebo měchýřků, přítomnost alkaloidů využívaných ve farmacii
pryskyřníkovité
270čeleď, 2d, větrosnubné dřeviny, 1pohlavné a jednoduché kv. ve vrcholících, nažka v číšce,
bukovité
271čeleď, 2d, větrosnubné dřeviny, jehnědy, kv. s redukovaný okvětím, nažka, jednoduché střídavé listy
břízovité
272čeleď, 2d, větrosnubné dřeviny, bezobalné kv., jehnědy, oříšek
lískovité
273čeleď, 2d, hmyzosnubné byliny, vstřícné celistvé l., 2pohlavné pětičetné kv., vrcholičnatá k., tobolka
hvozdíkovité
274čeleď, 2d, byliny, kv. klubíčka, plod nažka, často stanoviště s větším obsahem solí/dusičnanů
merlíkovité
275čeleď, 2d, dřeviny, bezobalné kv. v jehnědech, tobolka, anemochorie
vrbovité
276čeleď, 2d, hmyzosnubné b., čtyřčetné květy, šešule, šešulka
brukvovité
277čeleď, 2d, dřeviny i byliny, 5četné kv. s rozlišeným obalem, měchýřky, nažky, peckovice, malvice, obsah éterických olejů, ovocné stromy
růžovité
278čeleď, 2d, souměrné květy v hroznu nebo hlávce, lusk
bobovité
279čeleď, 2d, byliny, duté článkované lodyhy, květy ve složeném okolíku, dvounažka, siličné kanálky, mrkve
miříkovité
280čeleď, 2d, byliny s tuhými trichomy, 4 tvrdky
brutnákovité
281čeleď, 2d, byliny, dvoubočné cs, 5četné kv., bobule nebo tobolka, alkaloidy, hospodářsky důležité
lilkovité
282čeleď, 2d, patří sem i paraziti, souměrné 5tičetné kv., tobolka
krtičníkovité
283čeleď, 2d, byliny se čtyřhrannými stonky, vstřícné listy, kv souměrné v lichopřeslenech, dvoumocné tyčinky, 4 tvrdky
hluchavkovité
284čeleď, 2d, úbor se zákrovem, nažka s chmýrem, inulin, někdy mléčnice
hvězdnicovité
285kiwi je z rostliny
Aktinidie
286bobkový list je z
vavřínu pravého
287nové koření je z rostliny
pimetovník pravý (tobolky)
288čeleď, 1d, čárkovité listy, oddenek cibule nebo hlíza, květy šestičetné, tobolka bobule, alkaloidy
liliovité
289čeleď, 1d, vytrvalé byliny, oddenky hlízy, ednotrofní mykorhiza - mykotrofie, souměrné květy, tobolka, chráněná zákonem
vstavačovité
290čeleď, 1d, byliny trávovité, trojhranný stonek, trojřadě uspořádané listy, kv. v kláscích
šáchorovité
291čeleď, 1d, byliny, stébla, střídavé listy se souběžnou ž., ohýbací buňky v listech, pl. obilka, hosp. významné
lipnicovité