mech. prace a mech. energie

- konani mech. prace je podmineno silovym pusobenim na teleso a pohybem telesa

Prace se nekona, je - li sila pusobici na teleso kolma k trajektorii.

W - skalar
[W] = J
W = Fs cos a = delta Ek = -delta Ep
alfa je uhel, kt svira pusobici silans trajektorii telesa

pracovni diagram

- pohybova energie
Ek - skalar
[Ek] = J
Ek = 1/2 m . v2

- El zavisi na volbe VS
- celkova Ek soustavy HB je dana souctem Ek jednotlivych bodu

- polohova energie
Ep - skalar
[Ep] = J
Ep = mgh
- Ep maji telesa, kt jsou v sil. polich jinych teles, maji ji take pruzne deformovama telesa

Ep telesa se snizi o hodnotu odpovidajici praci vykonane Fg.
Nastava ubytek tihove Ep.
Zmena tihove Ep nezavisi na tvaru trajektorie, po niz se teleso pohybuje ani na draze ci rychlosti pohybu.

tihova Ep - maji ji telesa v tihovem poli Z
elektricka Ep
Ep pruznosti

- soucet Ek a Ep tvori E
E - skalar
[E] = J
E = Ek + Ep
E = 1/2 m . v2 + mgh

Pro vsech mech. dejich se muze menit Ek na Ep a naopak.
Celkova E izolovane soustavy je vsak konstantni.
Micek ma jednak Ep, tihovou Ep a Ep pruznosti.

E = Ek + Ep = konst.
-> predpokladame idealni pruznost a zanedbavame treni a odpor prostredi

- vlivem treni, odporu prostredi, nedokonale pruznosti teles se celkova E soustavy zmensuje
- pri vsech dejich v izolovane soustave teles se meni 1 forma energie v jinou nebo prechazi energie z 1 telesa na 2. -> celkova energie soustavy se vsak nemeni

brzdy - E se premenuje na vnitrni
jad. elektrarna - E se premenuje na elektrickou

[Pp] = W
Pp= W/t

P - vykonana prace za urc. dobu
[P] = W
P = delta W/delta t
P = Fv

P0 - energie dodavana stroji na urc. dobu