pisemka 3.5.

- vyvolána nerovnoměrným ohříváním z. povrchu
- tedy i nerovnoměrným rozložením tlaku
- v mírných šířkách Z proudění

- stálé větry vanoucí od 30. rovnoběžky k rovníku (při zemi)

- stálé větry vanoucí od rovníku k 30. rovnoběžce (výška 8-12km)

- nízký tlak, bezvětří (mírné větry)

- uchylující síla z. rotace
- ovlivňuje směr proudění vzduchu
S ->
J <-

plavby

- dlouhodobý stav počasí, kt. se vytváří v urč. místě působením klimatogeografických činitelů
- klimatologie

- z. šířka
- vzdálenost od oceánu (oceanita X kontinentalita podnebí)
-> oceanita - region blízko oceánu
-> kontinentalita - větší rozdíly, méně srážek
- oceánské proudy
- obecný oběh atmosféry

- nadm. výška
- vlastnosti z. povrchu (orientace svahů, barva půd)
- člověk

- velké objemy vzduchu
arktická (60-90° z. š.)
polární (35-60° z. š.)
tropická (10-35° z. š.)
rovníková (0-10° z. š.)
- podle vzniku
-> oceánské (vlhké)
-> pevninské (suché)

- přechodová zóna mezi vzduchovými hmotami
- délka -> tisíce km
- šířka -> stovky m
- podle přemístění
-> teplá
-> studená
-> okluzní
-> stacionární

- frontální rozhraní, pohybující se do studeného vzduchu (srážky mírné intenzity)

- frontální rozhraní, pohybující se do teplého vzduchu (bouřky)

spojují rysy teplých a studených front

- vzduchové hmoty nenahrazují jedna druhou

- vzduchové proudy nevelkých horizontálních rozměrů (od stovek m do desítek km)

- vítr, kt. vzniká zejména v pobřežních oblastech

den - S zahřívá svahy údolí, po kt. stoupá teplý údolní vítr
noc - svahy se ochladí a studený vítr se dostává do údolí

- studený vítr
- anticyklóna nad Dinárskými h. X cyklóna nad Jadranem

- vlhký vzduch se při výstupu ochlazuje pomaleji, než když se teplý vzduch při sestupu otepluje

- sněhová bouře

- oblasti z. povrchu se stejným charakterem podnebí
- vznik -> tvar Z, sklon z. osy -> dopad slun. paprsků pod různým úhlem -> vznik podnebných pásů
- hlavní -> celoročně pod vlivem jedné vzduchové hmoty
- přechodné -> v průběhu roku střídavě pod vlivem 2 vzduchových hmot

- převládá rovníková vzduchová hmota
- vlhký
- teplý (24-28°C)
- kolem rovníku

- střídání rovníkové a tropické vzduchové hmoty (deště X sucho)
- pás tropických monzunů
- monzun -> vítr, kt. mění během roku svůj směr
- hl. monzunové oblasti -> J, JV, V Asie
- význam -> pěstování rýže
- problémy -> narušování z. povrchu, opoždení -> sucho

- pevnina se rychle ochlazuje
- chladnější
- vzduch nad ní klesá, při zemi anticyklóna
- moře je teplejší -> vzduch nad ním stoupá
- monzun vane z pevniny na oceán (suchý)

- pevnina se rychleji zahřívá
- teplejší
- vzduch nad ní stoupá, při zemi cyklóna
- moře je chladnější -> vzduch nad ním klesá
- monzun vane z oceánu k pevnině (vlhký, srážky)

- převládá tropická vzduchová hmota
- teplý a suchý pás (do 250 mm srážek)
- oblast pouští
- kolem obratníků
- nejteplejší místo světa -> Údolí smrti (57°C), USA

- střídání tropické a polární vzduchové hmoty
- teplá suchá léta X mírné vlhké zimy
- Itálie, Chorvatsko, Řecko, Albánie, Srbsko, Španělsko, Portugalsko, část Francie,...

- polární vzduchová hmota
- občas průnik tropické nebo arktické vzduchové hmoty
- 4 roční období
- 3 typy
-> oceánský (vlhký, teploty stálejší)
-> vnitrounský (sušší, rozdíly teplot)
-> přechodný
- nejchladnější místo na S -> Ojmjako (-63°C), Rusko

- léto
-> polární vzduchová hmota
-> krátké, chladnější
- zima
-> arktická vzduchová hmota
-> dlouhá, chladná

- arktická vzduchová hmota
- suchý pás (200mm srážek ve formě sněhu)
- ruská stanice Bellingshausen 89,2°C